Nezávislost na ruské ropě? Zhruba za rok, říká Mero. Firma řeší, jak naloží s ropovodem Družba
Dovozy ruské ropy do Česka zhruba za rok skončí. A to i přesto, že podíl ropy z ruského ropovodu Družba činil loni 58 procent z celkového dovozu do Česka. Meziročně jde tak o nárůst asi o dva procentní body. O konci ruské ropy je přesvědčena státní firma Mero, která vlastní a provozuje dva tuzemské ropovody. Vedle Družby je to ropovod IKL na území Německa, který navazuje na italský ropovod Tal ústící v přístavu Terst.
Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve, uvedl generální ředitel státního Mera Jaroslav Pantůček. Podle něj skončí závislost na ruské ropě pro Česko už ke konci letošního roku.
Vývoz ropy po moři z Ruska dosáhl letošního maxima, za týden vzrostl o 590 000 barelů denně
Číst článek
Do té doby totiž Mero technicky dokončí investici do vyšší kapacity ropovodu Tal, označovanou jako projekt Tal - Plus, za 1,3 až 1,6 miliardy korun. Ze současných čtyř milionů tun ropy se zvýší kapacita této cesty pro dodávky do Česka na osm milionů tun. Kapacita navazujícího ropovodu IKL je nyní jedenáct milionů tun, takže Česko nebude už žádné dodávky ruské ropy Družbou potřebovat.
Plný provoz Tal-Plus bude nabíhat ještě během prvního pololetí 2025. „Budeme dělat ještě různé testování a certifikace,“ dodal Pantůček. Součástí bude i dokončení instalací rezervních čerpadel a motorů, provedení bezpečnostních zkoušek a další. Zcela nezávislé by tak Česko mělo být na ruské ropě zhruba od poloviny příštího roku.
Zbavit se závislosti na ruských dodávkách chce Česko podobně jako v případě plynu proto, aby tyto suroviny Rusko nemohlo využívat jako „zbraň“ při prosazování své politiky v zahraničí nebo ve válečných situacích.
Přechod litvínovské rafinérie
Ropa přepravovaná prostřednictvím Talu pochází z řady zemí a kontinentů. Do Terstu se přiváží tankery po moři. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Kdy konkrétně se ruská ropa skutečně přestane dovážet, bude vedle přepravního Mera nicméně záležet hlavně na jeho hlavním zákazníkovi, který si ji nakupuje u ropných firem, a tím je majitel dvou tuzemských rafinérií Orlen Unipetrol.
Česko využívá stále více ruské ropy, její podíl je letos nejvyšší od roku 2012. Není však v Evropě výjimkou
Číst článek
I ten ale počítá s ukončením nákupů ruské ropy. Podle Pantůčka dostalo Mero od firmy výhled tzv. nezávislých nominací na kapacitu přepravy ruské ropy a pro rok 2025 jde jen o několik prvních měsíců. „V roce 2026 a 2027 je už avizovaná nula,“ uvedl Pantůček.
Orlen Unipetrol to na dotaz Českého rozhlasu nekomentoval. Podle neoficiálních informací z firmy to ale tak je, s ruskou ropou majitel rafinérií počítá právě ještě maximálně v prvních měsících příštího roku.
Důvodem jsou jednak technické podmínky, kdy musí dokončit přechod litvínovské rafinérie dosud zpracovávající výhradně ruskou ropu na směs západních rop, které mají jiné chemické složení. A jednak zřejmě i existence obchodních smluv, které drží v ruce majitel Orlenu Unipetrol, polský polostátní koncern Orlen, na ruské dodávky.
Rusko zvažuje zákaz vývozu ropných produktů. Chce stabilizovat ceny na domácím trhu
Číst článek
Zatímco ale ještě loni byla ruská ropa levnější a i proto ji Orlen u nás ve velkém využíval, nyní se údajně situace změnila. Zasmluvněné ruské dodávky přes Družbu vzhledem k tomu, že se bez nich Česko zatím neobejde, postupně podražily a obchod tak už nyní přestal být pro rafinérie údajně zajímavý.
Skončit s ruskou ropou v Česku, jakmile bude navýšena kapacita Tal-Plus, už dříve také oficiálně potvrzoval generální ředitel polského koncernu Orlen Daniel Obajtek. „Připravujeme nyní technologickou rekonfiguraci litvínovské rafinérie tak, abychom v ní mohli zpracovávat od okamžiku zkapacitnění tohoto ropovodu pouze neruskou ropu,“ řekl loni Obajtek.
Nová polská vláda ale Obajtka odvolala a k 11. dubnu jmenovala novým ředitelem koncernu Ireneusze Fonfaru, který předtím vedl litevskou divizi podniku. Právě i vzhledem k těmto čerstvým personálním změnám nechtěl tuzemský Orlen Unipetrol žádné své výhledové plány v Česku oficiálně komentovat.
Orbánův vztah k Putinovi utužují trubky. Pro ukončení energetických vazeb chybí politická vůle
Číst článek
Otázka je, zda se kvůli personálním změnám nezpozdí i jednání o nové smlouvě na tranzit ropy, o které od loňska Mero s Orlen Unipetrolem jedná. Původní kontrakt z roku 2016 totiž loni k 1. červnu státní firma vypověděla a podle smluvních podmínek od té doby běží roční výpovědní lhůta.
Podle provozně-technického ředitele Zdeňka Dundra jednání pokračují a stanoviska obou stran se sbližují. „Nelze teď říct, jestli bude nová smlouva uzavřena do 31. května. Ale pokud ne, půjde se dále standardními kroky,“ upozornil. Těmi jsou krátkodobé objednávky kapacity jen na týdny dopředu.
Cílem Mera je ale i vzhledem k investicím do Talu uzavřít novou smlouvu jako dlouhodobou, ale zřejmě i za vyšší přepravní poplatky. Firma jednání nechtěla blíže komentovat. „Upozorňuji pouze, že v konečných cenách pohonných hmot jsou přepravní poplatky haléřové položky,“ vysvětlil Dundr.
Alternativní paliva
Po ukončení dovozu ruské ropy Družbou bude hledat Mero pro tento ropovod případné nové využití. „Pracujeme na několika možných variantách,“ řekl šéf Mera Pantůček. Družbu by mohla využít například k dovozu alternativních paliv jako je vodík, anebo jako druhou cestu pro neruskou ropu.
Ruská ropa už nebude zapotřebí. Dodávky do Česka pokryje rozšíření Transalpinského ropovodu
Číst článek
Na Ukrajině se totiž ve městě Brody napojuje na Družbu ropovod vedoucí z černomořského přístavu v Oděse. Odtud by se mohla do východní a střední Evropy vozit západní ropa dopravená do přístavu tankery. Podmínkou projektu ale je, aby skončila ruská válečná agrese na Ukrajině a Oděsa zůstala v ukrajinských rukou.
K dalším plánům Mera patří také možnost opatřit si podíl v rafinerii. Firma podle neoficiálních informací, o nichž psal server iROZHLAS.cz už loni, jedná o koupi podílu společnost Shell Deutschland v rafinérii v německém Karlsruhe.
Podle neoficiálních informací byla už koncem loňského roku dohodnutá i cena podílu a další podmínky transakce, jednání ale nakonec ze strany prodávajícího zamrzla. Nyní jsou tak ve fázi, že ani neskončila, ani v nich není žádný posun. Mero ani nyní nechtělo transakci nijak komentovat. „Nekomentujeme žádná naše obchodní jednání,“ uvedl ředitel pro strategii Mera Branislav Posuch.
