Zmrazený ruský majetek na obnovu Ukrajiny využít nelze. V Česku na to chybí zákon

Česko kvůli válce na Ukrajině zmrazilo ruský majetek v hodnotě deset miliard korun. Jeho vlastníky jsou pořád Rusové či ruské firmy, proto nejde jeho hodnotu použít na rekonstrukci Ukrajiny. V Česku k takovému kroku chybí zákony. „Klíčová debata v této chvíli běží v Evropské unii. Řešení, jakým způsobem to udělat, zatím nebylo dosaženo, protože je to právně velmi obtížné,“ popsal diplomat David Konecký.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zničený Bachmut

Zničená Ukrajina. „Kdo napáchal škody, musí za ně zaplatit,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu na adresu Ruska | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před 15 měsíci se objevují výzvy, aby rekonstrukce země byla zaplacená z kapes ruských oligarchů a Rusů, kteří podporují válku. Posloužit by k tomu měly peníze, domy a jachty, jejichž majitelé jsou na evropských či amerických sankčních seznamech.

A zatímco Kanada nebo Spojené státy s tím začaly, evropské země v současnosti hledají způsob, jak na to.

Jako první z unijní sedmadvacítky s řešením přišlo Estonsko, kde připravují zákony, které umožní využít zabavený ruský majetek na obnovu válkou zničené země.

„Kdo napáchal škody, musí za ně zaplatit,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu na adresu Ruska.

„V mezinárodním právu to bude precedent, stejně jako vytvoření zvláštního tribunálu, který požene Ruskou federaci k odpovědnosti za zločiny agrese. Tento krok Rusko významně oslabí, odradí agresora, a proto pro něj existuje politické ospravedlnění,“ podotkl Reinsalu.

V jednotě je síla

Využití ruského majetku pro rekonstrukci Ukrajiny je velké téma i pro české ministerstvo zahraničí, které má sankční politiku na starosti.

„Je to velmi složitá právní konstrukce. Jedna z hodnot, kterými se Česko řídí, je právní stát, to znamená, že ochrana majetku jako takového je velmi vysoká. Majetek je možné například vyvlastňovat pouze za náhradu,“ popsal diplomat David Konecký z ministerstva zahraničí, který se podílel na novém českém sankčním zákonu.

Česko má totiž od ledna národní sankční seznam. Aktuálně je na něm jedno jméno. Snahou českých diplomatů vždy je dostat navrhované osoby na unijní seznamy – sankce proti nim pak uplatní všech sedmadvacet zemí Evropské unie.

Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký

Číst článek

Majetek Rusů, kteří se dostanou na unijní nebo národní sankční seznam, pak zmrazí Finanční analytický úřad. Znamená to, že se svými účty, domy či auty nemohou osoby nakládat nebo na nich vydělávat, pořád jsou ale jejich majiteli.

Česko se rozhodlo nevydat se estonskou cestou, místo toho se podílí na hledání společného unijního řešení.

„Klíčová debata v této chvíli běží v Evropské unii. Řešení, jakým způsobem to (využití ruského majetku pro Ukrajinu) udělat, zatím nebylo dosaženo, protože je to právně velmi obtížné,“ řekl Konecký, který vede zahraničněpolitický odbor ministerstva zahraničí.

Už loni v listopadu navrhla Evropská komise zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu.

„Pracujeme na unijním řešení použití výnosů ze zmrazených prostředků, primárně Ruské národní banky,“ doplnil pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake.

„Zdá se, že to řešení bude možné v případě zmrazených peněz, ty by pravděpodobně bylo možné investovat a zisk potom použít na obnovu Ukrajiny,“ naznačil Konecký, jakým směrem se evropská debata ubírá.

Deset miliard

„V první řadě je nutné mít dobrý přehled o tom, jaká aktiva ruské sankcionované subjekty v Česku mají. Musíme o tom vědět navzdory různým bílým koňům a nastrčeným osobám, kdo tu má jaký majetek,“ upozornil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Narážel tím na to, že stát nemá úplný přehled o majetcích „problematických“ Rusů. Před třemi týdny například tým ruského opozičníka Alexeje Navalného přišel se zjištěním, že v Česku má majetek rodina Rusa, který má byznys ve zbrojním průmyslu. Rakety, které jeho firmy vyrábějí, dopadají na Ukrajinu.

Spojené státy rozšířily protiruské sankce o stovky subjektů. Terčem se stala i česká firma

Číst článek

Finanční analytický úřad, který ruské majetky obstavuje, nesděluje, kolika Rusů nebo ruských společností se zmrazení majetku kvůli válce na Ukrajině dotklo.

„V souvislosti se sankcemi Evropské unie kvůli ruské invazi na Ukrajinu máme v tuto chvíli zmrazeno zhruba do deseti miliard korun,“ sdělila serveru iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová.

Tato suma se neskládá jen z peněz, ale počítají se do ní také nemovitosti či akciové podíly ve firmách.

„Když se zabaví bankovní účet osoby, která je jednoznačně spjatá s pácháním genocidy na ukrajinském národu, tak ten účet je zmrazen z hlediska vlastnictví, ale žije, běží mu úroky, vydělává. Francie, Itálie nebo Španělsko mají náklady na udržování stavu nemovitostí nebo třeba jachet zabavených ruským oligarchům. To naštěstí není případ Česka,“ vysvětlil Tomáš Kopečný potíže spojené s obstavenými ruskými aktivy.

„U finančních účtů náklady nevznikají. Pokud jde o nemovitosti, třeba hotel, tak ten funguje dál, posílá výplaty svým zaměstnancům a plní závazky vůči obchodním partnerům. Vydělává si na sebe, ale zisk z něj neplyne majiteli, který je na sankčním seznamu,“ doplnila mluvčí ministerstva financí Lagronová.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme