Evropská komise představila svou strategii Fit for 55, která má pomoci v praxi naplnit ekologické cíle a závazky Pařížské klimatické dohody. „Pařížská dohoda je jedna z nejúctyhodnějších událostí. Že jsme byli schopni jako celá planeta něco podepsat,“ uznává ekonom ČSOB a filozof Tomáš Sedláček. „A není to dohoda bezzubá, ale ostrá. Což dosvědčuje i to, že od ní bývalý prezident USA Donald Trump odstoupil.“

Praha 12:47 19. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ekonom vidí v této dohodě naději, že je lidstvo ochotno se trochu zklidnit.

„Není potřeba držet takové tempo, aspoň pro naši část světa. Jenže náš prezident kdysi bohužel prohlásil: aby nás to moc nestálo a na ekologii jsme nezkrachovali nebo nezchudli,“ říká o proměně ekonomiky Sedláček, který působí na Metropolitní univerzitě Praha a Univerzitě Karlově.

„Nerozumím, z čeho náš prezident vycházel. Země, které mají ekologii ve svém vývěsním štítu – jako Finsko, Norsko, Dánsko nebo Nizozemsko – jsou nejen filozoficko-politickými průkopníky této myšlenky, ale i byznysovými. Jsou to země z velké části založené na tom, že byly schopny jako první na ekologická řešení přejít a učit je celý svět,“ míní.

Sedláček věří, že existuje souvislost mezi bohatstvím a rozvážným nakládání s přírodními zdroji. „Ukažte mi bohatou zemi a já vám ukážu zemi, která byla schopná se svou hmotou, kterou má, alespoň šetřit.“

Severské země jsou zvláště příkladem toho, jak se území chudá na přírodní bohatství stala vůdci: „Začaly totiž vyvážet svoje znalosti, struktury a systémy. A teď se do toho dostává ekologie. Ekologie ale není jen péče o planetu, dává smysl z dalších mnoha ohledů.“

Kapitalismus je ekologičtější

Říká se, že kapitalismus ničí životní prostředí, konstatuje ekonom. „Do jisté míry to platí, ale když jsme to my jako kapitalisté, což jsme všichni, zjistili, tak jsme začali brzdit a začali se poučovat. Alternativní systém, který na první pohled vypadá, že by se k životnímu prostředí jako společnému vlastnictví měl chovat s větším respektem a úctou, je komunismus.“

„Ale komunismus naopak zhuntoval naši zemi víc, než kapitalismus zhuntoval Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Německo nebo Francii. My jsme potřebovali 30 let kapitalismu, abychom si vylízali rány ze čtyřicetileté devastace životního prostředí komunismem, který měl právě umět životní prostředí chránit.“

Zázrak podle něj také je, že se kapitalismus sám od sebe, byť hnán egoistickými pohnutkami, k přírodě choval líp než komunističtí vládci. „Takže neztrácejme naději. Ba právě naopak, protože liberální demokracie je neskutečně silný systém.“

Liberální demokracie si nikdy nekladla velké cíle. A přitom mnoho dokázala, míní ekonom: „Vyhrála nad nacismem a komunismem. A nikdy si nedělala nároky na internacionálu celého světa, což dělal komunismus i nacismus, které chtěly ovládnout celý svět.“

„A přesto liberální demokracie a zejména kapitalismus z ní zrozený je systém, který je dnes přebírán na celém světě. To je další důvod, proč být na sebe hrdí a proč bychom jako Evropa měli být i v otázce ekologie morálními vůdci nejen z morálních, ale i čistě ekonomických důvodů,“ shrnuje Tomáš Sedláček.

Co čeká lokální i globální ekonomiku a obecně celou společnost poté, co pandemie koronaviru opět začíná nabírat na síle? Co je to „republika internet“ a jaká je její budoucnost? Proč by se Česko mělo přejmenovat na Bohemii? Poslechněte si celé Leonardo Plus, Tomáše Sedláčka se ptá Václav Pešička.

Václav Pešička, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít