Pravdu má v tom, že česká rodičovská dovolená je opravdu velmi dlouhá, jakkoliv na variantu čtyřletého čerpání rodičovského příspěvku jsou většinou odkázáni ti, kteří nemají jinou možnost. Nejběžnější délkou, kterou lidé na rodičovském příspěvku volí, je varianta tříletá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Apolena Rychlíková: Rodičovská dovolená v Česku patří k nejdelším. Její zkrácení bez dalších opatření ale tolik nepomůže

Nárok na rodičovský příspěvek má v současné době rodič, který celodenně pečuje o dítě až do jeho čtyř let, a to do vyčerpání celkové částky 300 tisíc korun, u dvou a více současně narozených dětí do 450 tisíc. K prodloužení doby čerpání rodičovského příspěvku došlo v Česku v roce 1995.

Stanjura jedním dechem dodal, a uvažuje správně, že je nutné souběžně s takovou změnou posílit i kapacity předškolní docházky. Nezřídka se totiž stává, že i pro tříleté děti se ve školce nenajde místo a jejich rodiče jsou odkázáni v lepším případě na pomoc nejbližší rodiny, především prarodičů, nebo se uchylují k soukromé předškolní péči. To je nutné institucionálně zlepšit.

Stanjura nyní reaguje na jedno z navrhovaných opatření Národní ekonomické rady vlády (NERV), která tuto myšlenku razila ve svém několikabodovém dokumentu, jehož cílem je ozdravení katastrofálního stavu českého rozpočtu.

Konzervativní představa

V debatách o rodičovském příspěvku se řada politiků a političek často uchyluje ke značně konzervativní představě, že dítě má být co nejdelší dobu s jednou pečující osobou – jí bývá v prostředí České republiky nejčastěji matka.

Ačkoliv trend otců na rodičovské dovolené stoupá, stále se bavíme o velmi raritních případech. A to i přesto, že v různých dotaznících vyjadřovali čeští otcové zájem starat se o děti. Jen jim to neumožňovala finanční situace. Jsou to totiž muži, kdo častěji platí za živitele rodiny a disponují tak vyšším příjmem.

Genderová nerovnost v mzdovém a platovém ohodnocování se tak přímo propisuje do rozhodování rodin o tom, čí příjem bude jednodušší nahradit poměrně nízkým rodičovským příspěvkem. To je samo o sobě tristní, nerovnost v platech totiž tak de facto znemožňuje části otců realizovat svůj pečovatelský zájem a naopak ženy mnohdy nedobrovolně do každodenní péče tlačí.

Pozitivní vliv školek

V roce 2021 zveřejnily autorky Alena Bičáková, Klára Kalíšková a Lucie Zapletalová studii IDEA Cerge s názvem Maminka, nebo školka? Dopady prodloužení čerpání rodičovského příspěvku na budoucí vzdělání a pracovní uplatnění dětí. Ve své práci zkoumají, jaké dopady má odkládání nástupu do školky na samotné děti.

Jejich empirická zjištění ukazují, že dodatečný rok výlučné domácí péče místo docházky dítěte do mateřské školy měl negativní dopad na budoucí vzdělávací výsledky dětí a jejich uplatnění na trhu práce. Dokazují také pozitivní přínos docházky do školky oproti přínosům celodenní výchovy v rodině ve věku tří až čtyř let.

Zjištění jsou v souladu s většinou zahraničních výzkumů pozitivního vlivu školek na vývoj dítěte. Ty zdůrazňují velký význam sociálních a intelektuálních stimulů v mateřské škole pro dlouhodobý rozvoj kognitivních a nekognitivních dovedností, a to zejména u dětí se socio-ekonomicky slabším rodinným zázemím.

U dívek pak mluví o určitém typu zabetonování genderových rolí i snížení kariérních ambicí dcer, které byly doma do zmíněných čtyř let věku.

Ačkoliv je hlavním hnacím motorem Zbyňka Stanjury snaha snížit deficit státního rozpočtu, měly by nás zajímat i další aspekty dlouhé rodičovské dovolené. Jsou totiž rozhodně stejně důležité a podstatné. Nezapomínejme na ně.

Autorka je komentátorka serveru A2larm.

Apolena Rychlíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít