Souboj mezi oběma kandidáty tak nastiňuje možná největší dilema, kterému Piráti v současnosti čelí. Pokud zůstanou ve vládě, pomohou sice udržet stabilitu vládní koalice, čelící agresivní opozici, ale také nadále ponesou spoluodpovědnost za vládní politiku, na jejíž tón má největší vliv konzervativní Občanská demokratická strana.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Pehe: Na sjezdu Pirátů se bude hrát i o další účast ve vládě

Neexistují průzkumy, které by ukázaly, jak moc účast ve vládě, v níž mají převahu pravicové strany z koalice Spolu, Pirátské straně, kterou vnímá veřejnost jako spíše levicově-liberální či progresivistický politický subjekt, škodí, nebo prospívá.

Bez takových průzkumů mohou zastánci dalšího setrvání ve vládě argumentovat, že voliči nakonec ocení, že Piráti nejen odpovědně pomohli schválit balík úsporných opatření vlády, ale také neoslabili svým odchodem z vlády koalici stran, která vznikla především jako hráz proti hnutí ANO Andreje Babiše.

Sázka na pragmatismus

Odpůrci vládního angažmá mohou pro změnu argumentovat, že Piráti stojí ideově jinde než zbytek vládní koalice. A že účast ve vládě, kterou veřejnost vnímá jako pravicovou, tuto odlišnou identitu Pirátů rozmlžuje, což snižuje šance strany přilákat ve volbách více voličů s levicově liberálními názory a voličů podporujících zelenou politiku, zejména těch mladých.

Lze navíc argumentovat, že po schválení vládního balíku úsporných opatření, což byl nezbytný krok, se pozornost přesune k tématům, která jsou pro identitu strany zásadnější. Bude se diskutovat o manželství pro všechny, o možném přijetí eura, o evropské zelené dohodě. Účast Pirátů ve vládě, v níž tón diskuse týkající se těchto témat určují konzervativci, může začít straně škodit.

Argumentovat lze i tím, že jelikož Piráti mají jen čtyři poslanecké mandáty, jejich odchod z vlády by nijak neohrozil většinu, kterou má vládní koalice ve Sněmovně. A že v podobě poslaneckého klubu Pirátů, i když je relativně malý, by mohla ve Sněmovně vzniknout konstruktivní opozice, jejíž tón by se výrazně lišil od nacionálního populismu, který razí obě současné opoziční strany. To by Pirátům mohlo u voličů pomoci.

Zastánci odchodu z vládní koalice ale nakonec asi nezvítězí. Ve straně mají navrch lidé podporující Bartoše, podle nichž účast Pirátů ve vládní koalici dává straně šanci ukázat, že umí odpovědně řídit důležitá ministerstva, a tedy spoluvládnout.

Toto stranické křídlo věří, že by byla chyba obětovat v podobě odchodu z vlády zásadní vliv, který Piráti nyní mají na zahraniční politiku v osobě ministra zahraničí Jana Lipavského, a na digitalizaci státní správy a čerpání evropských fondů v osobě Ivana Bartoše v postu ministra pro místní rozvoj. 

Neméně důležitá, jakkoliv se o tom ve straně otevřeně nemluví, je i skutečnost, že účast ve vládě umožnila Pirátům umístit celou řadu významných straníků do pozic ministerských náměstků i dalších pozic ve státní správě. Odchodem z vlády by tito lidé přišli o práci, což by mohlo stranu destabilizovat.

Sázka na pragmatismus je tedy pochopitelná, ale může stranu, která představovala pro mladší generaci osvěžující alternativu k takzvaným tradičním stranám nebo k novějším nacionálně-populistickým hnutím, poškodit. Jisté je, že stranické preference Pirátů stagnují okolo deseti procent a že se je jen těžko podaří vylepšit, pokud bude strana součástí velmi nepopulární vlády.

Autor působí na New York University Prague

Jiří Pehe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít