Fialův kabinet je v poločase:
Část podporovatelů Spolu už vládu znovu volit nechce, radši by k volbám nepřišli

Kabinet Petra Fialy (ODS) čelí souběhu krizí a frustrované společnosti, což se odráží v hodnocení jak vlády jako celku, tak v klesajících preferencích některých vládních stran. Její členy zatím může uklidňovat, že se zklamaní podporovatelé nepřesouvají přímo k opozici, ale spíše do kategorie nevoličů. Vládním úkolem je nalákat je zpět, jinak sešup nemusí vybrat a čeká ji volební výprask, shodují se odborníci oslovení webem iROZHLAS.cz.

Praha 19. prosince 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V jaké formě je vláda Petra Fialy v poločase svého vládnutí?

Podle šetření CVVM mu rozhodně důvěřuje pouze 17 procent lidí, z toho pouze dvě procenta vládě „rozhodně důvěřují“. Součet respondentů, kteří ji nedůvěřují, je potom 81 procent. Oproti poslednímu měření jde o další výrazné zhoršení.

Z posledního průzkumu agentury Median pro Český rozhlas vyšlo, že by Češi dali kabinetu při hodnocení jako ve škole v průměru čtyřku. Nejhůře dopadl u inflace, boje s cenami energií či komunikace.

Z říjnového šetření STEM/MARK vyšel o něco lépe, průměrnou známkou by byla trojka.

‚Hůř jen za Nečase‘

Pokud je současná vláda za něco chválena, je to zahraniční politika. Úspěšně v loňském roce zvládla evropské předsednictví a již od začátku ruské invaze na Ukrajinu Kyjev podporuje. Zahraniční úspěchy však nedokážou kompenzovat domácí problémy.

„Vláda jistě zvládla pomoci Ukrajině, zvládla energetickou krizi zastropováním cen,“ popsal na úvod pozitiva politolog Josef Mlejnek.

„O dost horší už je ale výběr daní, který měl tyto zvýšené náklady kompenzovat, je ale daleko pod očekáváním. Největším minusem je, že zůstávají příliš vysoké ceny a vláda do cenotvorby nezasahuje,“ doplnil s tím, že příliš vysoké ceny promlouvají i do celkového stavu české ekonomiky, které klesá HDP.

V poločase čtyřletého mandátu tak kabinet Petra Fialy čelí souběhu krizí a frustrované společnosti, což se promítá i do hodnocení vlády veřejností. Vysoká inflace, růst cen a s tím spojený pokles reálných příjmů a životní úrovně, špatná vládní komunikace i protesty v nemocnicích nebo školách mají odraz v tom, že je vláda jednou z nejhůře hodnocených v měřené historii.

„Hůř na tom byla jen vláda Petra Nečase (ODS) na konci svého působení, podobně na tom byla i vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém finálním období,“ přiblížil Martin Kratochvíl z agentury STEM.

Slabí lidovci a ODS

V otázce preferencí jednotlivých pěti koaličních stran jde o rozdílné příběhy. Tehdejší koalice Pirátů a STAN dostala v minulých sněmovních volbách 15,6 procenta hlasů, což ve většině modelů v současnosti v součtu lehce překonávají.

Hlavní ztráty totiž počítá koalice Spolu, která minule s 27,8 procenta zvítězila. Jenže současný součet preferencí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 je přinejlepším kolem hranice dvaceti procent.

„V modelech nejvíce oslabují ODS a KDU-ČSL, ať už tím, že od nich voliči odcházejí, nebo že se stahují do kategorie váhajících,“ potvrdil Kratochvíl.

Klesající přízeň hlavně ODS popsala pro nedávné Otázky Václava Moravce i analytička Kantar CZ Nikola Kopáčová: „ODS klesá z několika důvodů. Jedná se hlavně o události z poslední doby, které nám respondenti zcela spontánně zmiňovali: schvalování konsolidačního balíčku související s nepopulárními opatřeními, velký schodek rozpočtu nebo situace ve školství a zdravotnictví, což souvisí s proběhlou stávkou.“

Lidovci padli na svá historická minima, v posledním Kantaru měli dokonce jen dvouprocentní preference. Vnitřní stranické pnutí se letos projevilo mimo jiné ministerskými výměnami, kdy na přelomu roku střídal Annu Hubáčkovou na resortu životního prostředí Petr Hladík a poté na konci června na zemědělství Zdeňka Nekulu Marek Výborný.

„Zmíněné výměny odráží krizi KDU-ČSL. Strana hledá, jak zaujmout voliče a příliš se jí to nedaří, což je vidět i na jejích velmi nízkých preferencích,“ řekl k tomu Mlejnek.

Politolog si ovšem všiml i toho, že na to, jak je společnost celkově rozzlobená, je pokles preferencí jednotlivých stran jen mírný. Důvodem dle něj je, že voliči vládních stran nemají v opozici smysluplnou alternativu.

Kam mizí voliči?

V množství negativních zpráv, které vládě nabízejí čísla výzkumných agentur, ale lze najít i pro slábnoucí vládní strany pozitivněji vyhlížející závěry.

Rostoucí výsledky opozičního sněmovního dua ANO a SPD a klesající podpora stran koalice Spolu v jednotlivých volebních modelech není způsobena tím, že by voliči mezi těmito dvěma tábory ve velkém přecházeli. Značná část těch, kteří před dvěma lety dali hlas koalici Spolu, je dnes demobilizovaná. Jsou na vládu za mnohá její opatření naštvaní a ve volebních modelech se přesunuli mezi nevoliče. Agentury to sledují v poklesu deklarované volební účasti.

„Třeba náš model vychází z aktuální účasti 58 procent. Důvodně si ale můžeme domýšlet, že v realitě by se spíš zopakovala účast nad 60 procent, podobná minulé účasti. Záleží na tom, zda se podaří zaktivizovat tyto dnes váhavé či vlažné voliče,“ popsal Kratochvíl z agentury STEM.

Před dvěma lety hlasovalo ve sněmovních volbách přes 65 procent voličů. V posledním Medianu by se voleb jistě zúčastnilo 55,5 procenta dotázaných a agentuře Kantar ukázal model účast 60,5 procenta.

Tito demobilizovaní voliči od své dřívější volby nemusí odejít navždy a právě tato voličská skupina v mezivolebním období, kdy neprobíhají předvolební kampaně, vůbec přemýšlí, zda k volbám příště přijde.

„Lze usuzovat, že s návratem předvolební kampaně by se právě z této skupiny měly doplňovat voličské stavy současné vládní pětikoalice. Pokud chtějí znovu uspět, musí znovu přesvědčit své zklamané voliče,“ řekl Kratochvíl.

Doplňuje, že u vládních voličů jde skutečně o hluboké zklamání z dosavadních výkonů. „I mezi současnými podporovateli vládních stran je dnes zhruba čtyřicet procent těch, kteří kabinetu příliš nedůvěřují. I tak by je dál volili,“ podotkl analytik agentury STEM.

Vyhlídky do druhého poločasu

Na zvrat nelichotivých čísel má vláda ještě necelé dva roky. Jenže po relativně klidné první dvouletce, kdy čelila jen komunálním a senátním volbám na podzim 2022 a prezidentským volbám 2023, ji v příštím roce čekají velké volební výzvy, které se mohou přímo dotknout její soudržnosti.

V červnu přijdou volby do Evropského parlamentu a na podzim krajské a senátní volby. Historie napovídá, že může jít o těžkou zkoušku vládnoucí garnitury.

V roce 2004 propadák sociální demokracie v prvních eurovolbách stál místo předsedy vlády Vladimíra Špidlu (ČSSD), pověstné oranžové tsunami v krajských volbách 2008 zase rozkolísalo kabinet Mirka Topolánka (ODS), až o půl roku později padl. Při zatím posledních krajských volbách v roce 2020 si strany současné vlády poprvé navážno vyzkoušely kandidovat v různých typech koalic, což se jim o rok později zúročilo ve sněmovních volbách.

„Volby v příštím roce nejspíš vládu neohrozí. Pokud si udrží pohodlnou většinu ve Sněmovně, tak zůstane u kormidla až do konce volebního období. Sama na předčasné volby jistě nebude chtít sázet,“ řekl k tomu politolog Mlejnek.

Ani analytik Kratochvíl si nemyslí, že by se měla vláda rozpadnout. „U Fialova kabinetu vidíme významně větší vnitřní stabilitu, než měly všechny předchozí vlády, které se rozpadly.“

Pro bídnou situaci současné vlády vidí dva scénáře možného vývoje. Buď bude podpora vlády a s ní i důvěry veřejnosti dál padat, nebo se jí podaří situaci stabilizovat a ke konci volebního období opět růst.

„Za nás můžu říci, že do příštích dvou let jde o otevřenou hru. Pro první zmíněný scénář máme příklady Nečasova nebo Babišova kabinetu, které dál podporu ztrácely. Záchranou Fialova kabinetu by mohlo být zlepšení ekonomických ukazatelů. Vzhledem k tomu, o jak hlubokou krizi se jedná a kolik lidí je dnes nespokojeno, by ale muselo jít o zlepšení makroekonomických i mikroekonomických čísel,“ dodal analytik STEMu s tím, že nemusí stačit nízká inflace, když lidem opět nezačnou růst reálné mzdy.

Jakub Grim

Související témata: Vláda Petra Fialy, ODS, Josef Mlejnek, KDU-ČSL, STEM, STAN, hnutí STAN, ANO 2011, hnutí ANO, TOP 09, Piráti, Martin Kratochvíl, Median, Kantar