Ve volbách roku 2021 se v zásadě opakovaly výsledky z roku 2017. Jenom se do Sněmovny nedostali sociální demokraté a komunisté, blízcí Babišovi spojenci, a to byl hlavní důvod, proč nastoupila středopravá koalice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Holub: Stejné preference. Co si vlády kupují za schodek rozpočtu

Její premiér Fiala rovněž opakuje Babišovy výkony. Podle lednového průzkumu agentury Median dosahuje podpora pěti středopravých stran 40 procent, tedy zhruba stejných výsledků jako ve dvou předchozích volbách.

Na druhé straně se ani Babišovi ani Okamurovi příliš nedaří vylepšit obvyklou podporu, která v součtu dosahuje stejných 40 procent. Příští volby asi opět rozhodne některá z menších stran, které dnes nejsou ve Sněmovně.

To však není podstatná informace průzkumu Median. Příliš vážně není nutné brát ani úvahu o tom, že tuzemská politická scéna je nesmiřitelným konfliktem rozdělena na dvě formace, na jedné straně středopravá koalice, na druhé straně populistická hnutí, a že volič z jednoho ani druhého bloku propast nikdy nepřeskočí.

Bohatství domácností zůstalo na svém

Důležitější je zpráva, že se zdejší strany prostě naučily dělat politiku podle pravidla „Až se zima zeptá…“, přitom zimou jsou míněny příští volby.

Komentátoři si často stěžovali na premiéra Babiše, který namísto potřebných reforem jenom snižoval daně, zvyšoval důchody, dávky rodinám, mzdy státních zaměstnanců či dotace podnikům, nemluvě o investicích do často nepotřebných dálnic. Nepřetržitou kampaní udržel podporu dosavadních voličů, nedokázal ovšem čelit dluhové bouři vyvolané pandemií covidu, a dokonce ji pomáhal rozpoutat.

Jen na první pohled může být překvapením, že stejně postupovala vláda Petra Fialy, i když ministři slíbili, že Česko dluhů naopak zbaví. Vláda však nezvyšuje daně, stejně jako dříve přidává seniorům na důchodech, rodinám na dávkách, zavedla mimořádné dotační programy pro energetiku, ještě víc investuje do dálnic.

Není divu, že se na hromadu státního dluhu vrší dosud nevídaným tempem další stamiliardy a že strukturální schodek, tedy schodek veřejných financí po odečtení vlivu ekonomického cyklu, poklesl za tři roky od covidu ze tří na dvě procenta hrubého domácího produktu.

To je nápadný rozdíl proti minulému vydání úsporné politiky za vlády Petra Nečase, která během tří let snížila strukturální schodek ze čtyř procent na nulu. Všichni ovšem vědí, jak to s Nečasovou vládou dopadlo.

Bezohledné úspory vedly nejen k jejímu předčasnému konci, ale také k tomu, že strany v ní zúčastněné nezískaly v navazujících volbách 40 procent, na které se může těšit Fialův kabinet, ale necelých 20 procent. „Nikdy více,“ řekne si po takové zkušenosti každý pragmatický politik.

Teď tedy Česko prošlo největší pandemickou katastrofou v dějinách, následovala historická inflace, ovšem řečeno s viceguvernérkou České národní banky Evou Zamrazilovou, během té doby „bohatství domácností zůstalo na svém“. Podle údajů Českého statistického úřadu lze dodat, že se nesnížily ani příjmy.

Demokracie politiky naučila svému základnímu pravidlu, tedy nezlobit voliče nad míru. Tím se mimo jiné stabilizovaly politické poměry. Ovšem zároveň se zdá, že zdejší společnost bude žít z podstaty, kterou nashromáždily minulé generace, a zadluží generace budoucí.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít