Vzdělávací politika českých vlád nás vrací do středověku
Na střední školy v září nastoupí mimořádně početný ročník 2008 a u přijímaček tak bude panovat ještě větší stres než obvykle. Je jisté, že spousta talentovaných a motivovaných dětí skončí na horších školách a oborech, než po jakých toužily, a budou tak už v patnácti letech do velké míry předurčeny k horším životním šancím a perspektivám.
Mezi odborníky i veřejností sílí kritika politiků a úředníků, kteří nejenže zaspali nástup silného populačního ročníku, ale velkou poptávku po gymnáziích a dalších kvalitních oborech poskytujících všeobecné vzdělání ignorují dlouhodobě. Situace je špatná nejen v méně rozvinutých regionech, ale i ve velkých metropolích, a řešení zjevně není v dohledu.
Vládní představitelé při současném pozdvižení zoufalých studentů i rodičů argumentovali tím, že míst na středních školách je celkově dost, a kdo se tedy nedostane na gymnázium, zkrátka se spokojí se střední odbornou školou nebo učilištěm.
Co na tom, že nesčetné expertní posudky a analýzy dlouho varují, že zastaralý systém učilišť i celého středního školství neodpovídá nárokům současného trhu práce, že replikuje a upevňuje společenské nerovnosti, že Česko nemůže být dlouhodobě zemí montoven a že osobní i veřejný pokrok a blahobyt vytvářejí především lidé se širokým spektrem dovedností, kteří se budou umět přizpůsobovat rapidním změnám ekonomiky a technologií.
Odborné názory jsou ignorovány a debaty o nutné reformě se většinou zvrhnou do blahosklonných kázání o tom, že gympl si zkrátka zaslouží jen ti nejlepší, a pokud je na ně snad letos ještě větší přetlak, život holt není fér a z potenciálního lékaře, ekonoma nebo překladatele bude číšník či cukrář.
Žádná vize, ale feudalismus
Jsou to názory, které vyplouvají každoročně. Stále více je tak zjevné, že detailní popis i řešení problémů máme dávno na stole (nebo se stačí podívat pro inspiraci do zahraničí), ale změně brání především hodnotové a morální nastavení předních českých politiků, které se u nich dlouhodobě projevuje bez ohledu na stranickou příslušnost.
Převis na gymnáziích. Roste zájem o všeobecné vzdělávání, míní ekonom Münich
Číst článek
To nejhorší na vzdělávací politice současné i řady předchozích vlád totiž je, že se neřídí nejen daty, radami expertů a praktickými ohledy, ale ani žádnou logickou vizí a ideologií, kterou by kdokoliv z jejich voličů doopravdy vyznával.
Rozhodně ji nelze označit za levicovou, protože to by si samozřejmě vyžadovalo mnohem větší důraz na rovnost, solidaritu a překonávání systémových nerovností. Paradoxně ale není ani pravicová, protože odmítá podporovat kreativitu a podnikavost, nereaguje na společenské i ekonomické tlaky, znemožňuje lidem razit si cestu k úspěchu podle vlastního uvážení a určuje jim životní cestu proti jejich vůli.
Ze všeho nejvíc je to tak politika bez nadsázky feudální. Jejím výsledkem je zkostnatělá, zaostalá a nehybná společnost, kde má každý své pevně dané, neměnné místo.
Hranice společenských tříd dokážete překonat leda výhodným sňatkem a masám špatně placených a nevzdělaných nádeníků vládne úzká skupinka elit žijících ze zděděného majetku a privilegií, ke kterým se počítá i kvalitní středoškolské vzdělání.
I tato novodobá šlechta se sice bude mít relativně mizerně a bude jí unikat plný blahobyt rozumnějších zemí, ale pořád se může utěšovat tím, že stejně jako táta a děda vychodili prestižní gymnázium, které je přece určeno jen těm nejlepším.
Autor je spolupracovník Radia Wave
Ministryni pro vědu, výzkum a inovace Česko potřebuje. Musí mít tah na branku
Apolena Rychlíková
Putin si může mnout ruce nad střety svých odpůrců
Alexandr Mitrofanov
Luxovat, nebo se těšit na partnera?
Ondřej Konrád
TikTok má v Americe skončit a pod tlak se dostává i v Evropě
Tereza Zavadilová