První film režírovaný ženou, který vydělal miliardu dolarů. Barbie slaví úspěch po celém světě
Filmová Barbie od režisérky Grety Gerwig jde označit za kulturní událost roku. Na snímek chodí davy lidí, a to v takovém počtu, že už globálně vydělal přes miliardu dolarů, tedy v přepočtu více než 22 miliard korun. Velmi dobře si vede i biografický Oppenheimer o otci atomové bomby, který vstoupil do distribuce ve stejný den. S úspěšnou panenkou ho pojí unikátní fenomén – takzvaný Barbenheimer.
Barbie je první snímek režírovaný ženou v dějinách filmového průmyslu, který vydělal přes miliardu dolarů. V minulosti si miliardové snímky připsalo 28 mužů, celkem tuto sumu vydělalo jen 50 filmů. Barbie to stihla během pouhých sedmnácti dní v distribuci.
Filmy o Barbie a Oppenheimerovi ovládly americká kina, část diváků zamířila na oba snímky v jeden den
Číst článek
Snímek Christophera Nolana o strůjci atomové bomby zatím vydělal zhruba o polovinu méně, v přepočtu zhruba 11 miliard korun. I to je ale obrovský komerční úspěch, zejména v kontextu toho, že na rozdíl od Barbie není Oppenheimer v USA přístupný mladším 17 let.
Podle marketingových expertů úspěch není příliš překvapivý. Přispěl k tomu i internetový fenomén, který se před uvedením obou snímků do kin objevil na sociálních sítích – takzvaný Barbenheimer. Lidé se tak vzájemně motivovali ke zhlédnutí obou filmů naráz, jelikož vstoupily do kin současně. O termínu dokonce existuje stránka na Wikipedii.
Řada filmových kritiků poukazuje na to, že filmy toho mají ale společného mnohem víc.
Jedním ze společných rysů je poušť: v Oppenheimerovi jde o testovací místo pro pokusný výbuch, úvodní scéna Barbie zase ukazuje holčičky, jak si kdesi v poušti hrají s panenkami. Režisérka tím odkazuje na další slavný snímek, Vesmírnou odyseu Stanleyho Kubricka z roku 1968.
Dobré úmysly
Jde tu ale o něco hlubšího, upozorňuje například časopis Foreign Policy. Oba vynálezy, bombu i panenku, jejich tvůrci vyrobili z bohulibých pohnutek.
Bomba měla zničit fašistické Německo, nebo předejít momentu, kdy by Hitler takovou pumu vyrobil jako první. A Barbie měla malým holčičkám umožnit snít a otevřít jim svět neomezených možností. Oba vynálezy ale způsobily i nenapravitelnou škodu.
Tahle Barbie dělá, co může. Plastová dokonalost se ve filmu střetává s ženskou realitou
Číst článek
V případě slavné panenky Foreign Policy uvádí, že od svého vzniku představuje jednu velkou iluzi, která mnohé dívky přivedla k obrovským psychickým problémům. Snažily se například dosáhnout dokonalosti štíhlé, věčně usměvavé a ve všem úspěšné Barbie.
V reálném životě se to tak projevovalo například poruchami s příjmem potravy, depresemi, nebo třeba averzí vůči postiženým lidem, nezřízeným konzumem a důrazem na materialismus. Kritici taky dlouho poukazovali na to, že vzhled panenky Barbie neodpovídá realitě rozmanité společnosti.
To právě režisérka Greta Gerwig v úspěšném filmu uvědoměle kritizuje, a Barbie tak trochu shazuje z onoho piedestalu dokonalosti. Časopis upozorňuje například na scénu, kdy se Barbie dostane z Barbielandu do skutečného světa a na autobusové zastávce potká starou ženu. Žásne nad jejím krásným obličejem, protože v Barbielandu přece žádné vrásky neexistují.
Nejvýdělečnějším filmem historie je Avatar od režiséra Jamese Camerona, který vydělal téměř tři miliardy dolarů, tedy v přepočtu přes 66 miliard korun. Pokračování Avatara je zatím na třetí příčce této tabulky, na čtvrtém Cameronův Titanic, který se přehoupl přes dvě miliardy dolarů. Barbie po necelých třech týdnech od uvedení figuruje zatím na 45. místě.
