Měli jsme jen jednu šanci, říká režisér snímku Bod obnovy. I proto trvaly přípravy českého sci-fi devět let

Ze snímku Bod obnovy | Foto: Max Stano | Zdroj: Film Kolektiv

Při vzniku sci-fi filmu Bod obnovy měli jeho tvůrci velké ambice. Chtěli vytvořit snímek, který tu ještě nebyl, zároveň byl chytrý a ve svém žánru srovnatelný se zahraniční produkcí, přibližuje pro stanici Vltava režisér Robert Hloz. „Věděli jsme, že máme jen jeden pokus, jednu šanci. Šedesát let u nás nevznikla žádná velká sci-fi, a kdyby se nám věc nepovedla, třeba by zase dalších šedesát let žádná nevznikla,“ přiznává před čtvrteční premiérou.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chtěl jsem zaplnit díru na trhu ani ne tak sci-fi filmem, ale takovým snímkem, který u nás lidi ještě neviděli. Jako filmař nastupující generace jsem měl pocit, že se český film zastavil a trochu zacyklil, takže jsem přestal mít důvod chodit na něj do kina. Přišlo mi, že je to škoda,“ vybavuje si impulzy k natočení filmu Hloz.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zaplnit díru na českém trhu filmem, který u nás lidi ještě neviděli. Rozhovor Tomáše Piláta s režisérem Bodu obnovy Robertem Hlozem

„Od malička jsem miloval sci-fi, a vytvořit vizi střední Evropy, byť jenom za dvacet let, se mi zdálo jako dobrý nápad. Takové futuristické snímky tu nikdo netočí, přitom by mohly být konkurencí třeba americkým sci-fi. Jasně, náš rozpočet byl nutně omezený, v tom se s Hollywoodem nemůžeme srovnávat, ale chtěli jsme natočit počin, který by byl skvělý v našich podmínkách,“ pokračuje.

Hlavním motivem detektivky je možnost za určitých podmínek, při pravidelném digitálním zálohování osobnosti, vzkřísit násilně ukončený život. A samozřejmě i zneužití této možnosti, které se nutně objevuje.

Neobrutalismus roku 2041

Zajímavá je i vizuální stránka snímku. Scénografové vycházeli z existující architektury Prahy, kterou vybavili novými nástavbami.

Dlouhý potlesk a nadšené ohlasy. České sci-fi Bod obnovy se ve Varech dočkalo světové premiéry

Číst článek

„Jako kdyby památkový úřad najednou povolil stavět na současných památkách přístavby směrem nahoru. Vytváříme tak určitou nadstavbu města. Vzniká tím svébytný středoevropský styl jakéhosi neobaroka nebo neobrutalismu,“ vysvětluje Hloz.

I kvůli trikům a náročným vizuálním efektům připravovali tvůrci film devět let. A samozřejmě i kvůli náročné a dlouhé práci na scénáři.

„Chtěli jsme, aby náš film splňoval strašně moc kritérií, která jsme si vysnili. Aby byl chytrý, vypadal dobře, dal se utáhnout rozpočet... Vybalancovat to byl největší oříšek a na tom jsme strávili strašně moc času,“ přiznává Hloz.

„Nechtěli jsme nic uspěchat. Věděli jsme, že máme jen jeden pokus, jednu šanci. Šedesát let u nás nevznikla žádná velká sci-fi, a kdyby se nám věc nepovedla, třeba by zase dalších šedesát let žádná nevznikla,“ odhaluje režisér pocit zodpovědnosti při práci na filmu.

Měli ho prý všichni členové štábu a s ním k přípravám i natáčení Bodu obnovy přistupovali.

Tomáš Pilát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme