Splněné přání popraveného odbojáře a ornitologa Wahla. Vychází kniha Pražské ptactvo 1800–2020
Kniha Pražské ptactvo 1800–2020 navazuje na práci ornitologa Veleslava Wahla popraveného za působení v odboji. „Hlavním impulzem pro vydání bylo jeho přání, aby knížka byla zrenovována, doplněna o současné znalosti. Byl to dluh, který jsme teď konečně splatili,“ říká Ondřej Sedláček, ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody.
Publikace představuje nejen vývoj ptactva a srovnání ohrožených druhů tehdy a teď, ale také zásady ochrany přírody a celou řadu působivých ilustrací a dobových i současných fotografií.
Jak zpívali ptáci v hlavním městě v době druhé světové války? Pro Leonardo Plus odpovídá ornitolog a odborník na praktickou ochranu přírody Ondřej Sedláček
„Vzali jsme dohromady veškeré informace, které z doby Wahla, ale i před ním, o pražském ptactvu máme. A svým způsobem porovnáváme současný stav s obdobím druhé světové války,“ nastiňuje Sedláček.
Ze srovnání vyplývá, že z Prahy zmizela dříve běžná sova pálená, sýček nebo chocholouš. Naopak se začalo dařit velkým ptákům.
„Kdyby Veleslav Wahl viděl, kolik volavek je v Praze a že tu je dokonce funkční hnízdní kolonie, tak si myslím, že by se velmi podivoval. Stejně tak by se divil, kolik je tu kavek,“ domnívá se Sedláček. „V ornitologické literatuře se tvrdí, že dobře jsou na tom ptáci chytří. Souvisí to se schopností soužití s člověkem, což například straka a sojka dokážou využít ve svůj prospěch.“
Po devátém dílu nám spílali. Skutečnost ale byla ještě tragičtější, říká spoluautor Četnických humoresek
Číst článek
K proměně přispěla také změna krajiny spojená s rozšiřováním Prahy. „V porovnání s dobou Wahla je potřeba si uvědomit, že rozloha Prahy byla daleko menší. Dnešní Bohnice byly vesnice obklopující Prahu a bylo tu daleko více biotopu zemědělské krajiny. Praha tehdy v podstatě neměla žádné lesy,“ upozorňuje ornitolog.
Sedláček dále připomíná, že město není jenom zástavba a parky. „Město je potřeba brát ne jako nějaký jeden biotop, ale je to skladba různých biotopů. Nesmírně pestrá mozaika poskládaná do přeplácaného dortu. Ale ty druhy jednotlivých vrstev jsou strašně rozdílné,“ přirovnává. Typům biotopů pak odpovídá i skladba druhů ptáků.
Ochrana biotopů, ne jedinců
Wahl byl všímavý pozorovatel a při svých procházkách kromě druhového rozložení zvládl vysledovat i specifika jednotlivých ptačích skupin. „V popisech, které se v knize objevují, je znát, že Wahl znal nářečí strnadů, což je věc, která v té době sice byla známa, ale ne moc široce,“ říká Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.
Dnešním ornitologům při sběru dat už pomáhá nejen technické vybavení, ale také podrobnější metodika.
Dvakrát utíkala z KLDR. ‚Byla jsem v otroctví. Můj syn nevěděl, odkud jsem,‘ říká v nové knize Severokorejka
Číst článek
„Dnes máme různé nástroje, třeba mobilní telefon, do kterého si každý zaznamenává druhy, které potkává. Z toho jsme vytvořili frekvenci výskytu ptáků – když půjdete v Praze na hodinovou vycházku, s jakou pravděpodobností kterého ptáka potkáte,“ popisuje Sedláček. „Samozřejmě záleží, kam se vydáte, ale i tak si myslím, že to má výpovědní hodnotu.“
Nejpřínosnější ale na Wahlově práci není samotné pozorování, ale jeho rady na ochranu přírody, které položily základ ekologie.
„Nezajímalo ho jen, jaký druh se kde vyskytuje, ale kolik jich je, jaký je vývoj fauny nebo jak reagují na změny životního prostředí. A toto zdůrazňoval i v přístupech k ochraně ptáků,“ vysvětluje.
K některým principům, které formuloval, se vracíme i nyní. „Ochranu přírody formuloval v moderním pojetí, to znamená především ochranu biotopů, ne jedinců. Už tehdy říkal podobné věci, které jsou dneska formulovány v Nature Restoration Law, že bychom měli vyčlenit části zemědělské půdy, kde se nebude hospodařit tak intenzivně,“ vyzdvihuje Sedláček.
Zalíbilo se mi vyřizování účtů s někým, kdo už na mě nemůže, říká Goldflam k příběhu Hitlera u Kašperku
Číst článek
Před otázkou ochrany ptáků v jejich přirozeném prostředí přitom stojí velká výzva v podobě dopravních překážek. Té se chopili vědci z Masarykovy univerzity v Brně a ve spolupráci s německými kolegy se věnují ochraně migrujících ptáků před dopravou.
„Projekt má v první fázi za úkol zmapovat nebezpečná místa, to znamená, kde ke střetům dochází nejčastěji. To potřebujeme vědět, abychom mohli učinit opatření,“ nastiňuje Sedláček. „Testují se ploty nebo hradby, které ptákům znemožní létat nízko nad silnicí.“
Již existující ekodukty jsou totiž pro zvířata často nevyhovující a po srážce s vozidlem na silnicích umírá velké množství ptáků, mnohdy ohrožených.
Proč se v Praze daří vodním ptákům nebo bažantům? Co ptákům v krajině nejvíce škodí? Je pravda, že třetina pražského ptactva žije kolem letiště? A jak změna skladby ptactva souvisí s úbytkem hmyzu? Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Martina Mašková.
