‚Ministerstvu kultury překáží idea současného umění.‘ Slovenská galerie Kunsthalle fakticky zanikla
Galerie současného umění Kunsthalle Bratislava podle dosavadního vedení instituce k začátku dubna fakticky zanikla. Stala se tak další obětí snahy ministryně kultury Martiny Šimkovičové určovat, kam bude směřovat slovenské umění. „Na Slovensku zažíváme orbánizaci. Frontální útok na nezávislé kritické kulturní instituce,“ hodnotí spisovatel Michal Hvorecký z iniciativy Otvorená Kultúra.
Kunsthalle je od dubna součástí Slovenské národní galerie (SNG), rozhodlo ministerstvo kultury.
„Nevyužila svou historickou šanci, a to jednak z hlediska své programové náplně, očekávání veřejnosti a ani z hlediska efektivity hospodaření,“ uvedl resort.
Podle zaměstnanců jsou skutečné důvody jiné: „Ministerstvu kultury překáží idea současného umění. Témata, kterým jsme se věnovali, tedy témata queer lidí, feminismu, ekologie a environmentalismu, jim nejsou blízké. To si myslím, že je hlavní důvod, řekla Českému rozhlasu dosavadní hlavní kurátorka Lýdia Pribišová. „Ale takové je současné umění. Reaguje na společenská témata, politickou situaci a aktuální dění,“ dodává.
Šimkovičová má suverénní, slovenské, zdravé názory, řekl Fico. Odvolání ministryně zablokovali poslanci
Číst článek
Ministryně Šimkovičová krátce po nástupu do funkce proslula výrokem, že „kultura slovenského lidu má být slovenská. Slovenská a žádná jiná“.
Galerie má dál fungovat pod hlavičkou SNG. V jaké formě, ale zatím nikdo neví. Zaměstnanci přišli o práci a Kunsthalle už prý stejná nebude. „Tímto končí existence Kunsthalle Bratislava jako samostatné organizace a z našeho pohledu neexistuje kontinuita (…) pod vedením SNG,“ prohlásilo v pondělí už bývalé vedení galerie.
Kunsthalle Bratislava byla státem zřizovanou institucí zaměřenou na současné umění. Na rozloučení s galerií minulou středu přišly na náměstí SNP desítky lidí.
Někteří se svíčkami a pohřebními věnci. Na protest se pak shromáždění vydalo k nedaleké budově ministerstva kultury s černou rakví s nápisem Kunsthalle na ramenou.
„Kunsthalle bude nějakou dobu fungovat jen na papíře. Nevíme, jestli se jí podaří ještě nějak obnovit a v jaké formě,“ říká kurátorka Pribišová. Vedení SNG slibuje, že galerii znovu postaví na nohy.
Případ Bibiana
V dubnu se už do práce nevrátí ani Lucia Dubravay Trautenberger. Působila v bratislavské BIBIANĚ, mezinárodním domě umění pro děti jako vedoucí zahraničních projektů a výkonná ředitelka festivalu Bienále animací Bratislava.
Spolu se šesti kolegy podala výpověď na protest proti zásahu ministryně Šimkovičové do vedení Bibiany.
V Praze se otevřel nový výstavní prostor, proti Kunsthalle protestovali umělci
Číst článek
„První signál, jakým se chce ministerstvo ubírat, byla informace, že obnovuje kulturní spolupráci s Ruskem a Běloruskem. Pak přišlo odvolání paní ředitelky Zuzany Liptákové. Při následné návštěvě pracovníků ministerstva jsme se setkali s velmi arogantním přístupem. Bylo jasné, že ani nevědí, co v Bibianě děláme,“ říká Dubravay Trautenberger.
Důvod odvolání ředitelky Bibiany ministerstvo neuvedlo.
Novou vedoucí je manažerka Petra Flach. Na prvním setkání se zaměstnanci dostala dotaz na svou kvalifikaci.
Podle svědectví pracovníků odpověděla, že sama má dvě děti a pracovala ve školní družině. Podle zjištění slovenských novinářů je ředitelka Flach známou a sousedkou ministryně Šimkovičové. Obě bydlí v rakouském Kittsee.
„Nevidím absolutně žádný důvod na to, aby byl někdo, kdo má všechny kvalifikační a osobnostní předpoklady na výkon jakékoli funkce, diskvalifikovaný jen proto, že se s ním osobně znám,“ reagovala na kritiku ministryně a vyzdvihla manažerské schopnosti nové ředitelky.
Jak dál?
Na shromáždění před Bibianu přišly minulý čtvrtek vyjádřit nesouhlas s vládou stovky lidí.
„Protest jsme nazvali: „Neberte nám Bibianu“, aby se to vešlo na facebook. Ale plný název by pokračoval: Neberte nám Kunsthalle, neberte nám RTVS, neberte nám Slovenské hornické muzeum, neberte nám Slovenskou národní knihovnu, neberte nám Fond na podporu umění. Jednoduše: neberte nám kulturu,“ znělo z pódia s odkazem na instituce, do kterých ministerstvo zasáhlo nebo kde ohlásilo změny.
Zákon o RTVS nezůstane u ledu, říká poslanec SNS. Odložili ho, aby uklidnili veřejnost, míní právník
Číst článek
Spisovatel Michal Hvorecký z iniciativy Otvorená Kultúra se ptal, na jakou instituci se ministerstvo zaměří příště.
„Na Slovensku zažíváme jakousi orbánizaci. Frontální útok na nezávislé kritické kulturní instituce. Záměrem je ovládnout je jedním názorem. Aby se pseudovlastenectví, velikášství, konspirační teorie a bludy, které se šíří z vlády, dostávali prostřednictvím těchto institucí na veřejnost,“ shrnul Hvorecký.
„Protesty na Slovensku trvají už půl roku. Celou zimu jsme byli na náměstích a nic se nemění,“ shrnuje Hvorecký a připomíná, že petici za odstoupení Šimkovičové podepsalo na 200 tisíc lidí.
„Nedaří se docílit změny. Pokračuje odvolávání kvalitních lidí, pokračuje papalášismus a hněv roste. Lidé cítí hlubokou frustraci a mají pocit, že když přitvrzuje moc, musíme přitvrzovat i my.“
Kultura chce v boji o nezávislost pokračovat. Zatím vede diskusi o to, jakým způsobem. „Už vychází texty, že je třeba jít do generální stávky. Já si umím představit nějaké menší stávky. Například okupační stávky kulturních institucí,“ uvažuje spisovatel Hvorecký.
