Téměř polovina Čechů vnímá kroky Ficovy vlády jako ohrožení demokracie na Slovensku, ukázal průzkum
Ničení vzájemného přátelství. Třeba tak opoziční strany komentovaly přerušení mezivládních konzultací se slovenským kabinetem, ke kterému zhruba před měsícem přistoupila vláda Petra Fialy z ODS. Jestli to stejně vnímá i česká společnost a jaký je její pohled na budoucí vývoj Slovenska, zjišťoval průzkum agentury Median pro Český rozhlas.
Přes čtyřicet procent Čechů nesouhlasí s tím, že český kabinet přerušil jednání se slovenskou vládou. Týká se to hlavně lidí starších 45 let a také ekonomicky neaktivních.
Rozhodnutí Fialovy vlády má naopak podporu zhruba u třetiny lidí. Převažují vysokoškolsky vzdělaní a také obyvatelé Prahy. U těchto skupin souhlasí s přerušením mezivládních jednání víc než polovina z nich.
Co se týče obavy ze zhoršení vztahů se Slováky, tak toho se obávají dvě pětiny lidí. „Především jsou to lidé, kteří říkají, že se spíše obávají nějakého zhoršení vztahů. Daleko častější je postoj, že k nějakému dlouhodobému zhoršení vztahů mezi Českem a Slovenskem v důsledku tohoto kroku nedojde. Říká to 47 procent dotázaných, “ přibližuje pro Radiožurnál spoluautor výzkumu Ivan Cuker z Medianu.
Nebudu měnit názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje Fiala, prohlásil slovenský premiér Fico
Číst článek
Dlouhodobé problémy ve vztahu se Slovenskem neočekávají především podnikatelé a vysokoškolsky vzdělaní. Zajímavé také je, že pětina lidí podle průzkumu neví, jestli přerušení mezivládních jednání podporuje.
Česká vláda přerušila společné konzultace s kabinetem Roberta Fica na začátku března, a to hlavně kvůli odlišným postojům v zahraniční politice, zejména co se týče ruské agrese na Ukrajině.
Česko ve V4
Visegrádská čtyřka má u Čechů nadpoloviční podporu. Pro pokračování společných jednání se Slovenskem, Maďarskem a Polskem je 56 procent lidí. Proti je zhruba čtvrtina Čechů, a to zejména mladých lidí. Naopak politické preference v názoru na V4 příliš nerozhodují.
To gesto chápu, reaguje na mezivládní roztržku Pithart. Podle Radičové společnost nemůže mlčet
Číst článek
„Lze říci, že statisticky mírně nadprůměrně více nepodporují další setrvávání Česka ve visegrádské čtyřce voliči Spolu, kde je to necelých 40 procent z nich. Další setkávání zemí visegrádské čtyřky podporují zejména voliči SPD a bývalé ČSSD,“ říká Cuker.
I v tomto případě odpověděla téměř pětina lidí, že neví, jestli pokračování této spolupráce chce. Podle Cukera to dokazuje, že lidé příliš nevědí, co Česku přináší členství ve visegrádské čtyřce.
Korčok vs. Pellegrini
V průzkumu Medianu pro Český rozhlas také padla otázka, jestli se lidé obávají dalšího vývoje na Slovensku vzhledem k odlišným postojům obou prezidentských kandidátů. O víkendu budou Slováci rozhodovat ve druhém kole prezidentských voleb mezi Ivanem Korčokem a Peterem Pellegrinim.
Obě skupiny v průzkumu jsou rozdělené prakticky stejně – čtyřicet procent lidí se povolebního dění na Slovensku neobává, a jen o procento méně lidí naopak pochybnosti má.
Výraznější rozdíly jsou ale viditelné v postojích k současnému premiérovi Slovenska Robertu Ficovi. Jeho dosavadní kroky totiž vnímá jako ohrožení pro slovenskou demokracii 45 procent lidí, třetina má opačný názor.
Prezidentská debata na Slovensku: Kandidáti okřikovali moderátorku a skákali si do řeči
Číst článek
„Téměř tři čtvrtiny těch, kteří v minulých volbách do Poslanecké sněmovny podpořili některou z vládních stran, nyní říkají, že vláda Roberta Fica je ohrožením pro slovenskou demokracii. Zatímco zejména ti, kteří minule volili SPD, říkají, že ohrožením demokracie není,“ popisuje spoluautor výzkumu Ivan Cuker.
U voličů hnutí ANO není postoj tak jednoznačný. Šedesát procent sice Roberta Fica nevnímá jako ohrožení pro demokracii, ale pětina z nich zároveň neví, jak se rozhodnout.
Agentura Median se v průzkumu ptala 1022 respondentů prostřednictvím telefonického a online dotazování, a to od 26. do 27. března.
Náhodná statistická odchylka činí +/- 1,5 procentního bodu u postojů, které zastává pět procent respondentů, a až +/- 3,5 procentních bodů u postojů, které zastává padesát procent respondentů.
