K závěru spěje na Českolipsku letitý spor o sochu Jana Nepomuckého. Obec Kravaře za minulého režimu barokní plastiku předala městu Nový Bor. Před necelými 20 lety si ji ale potají odvezla zpět.
Pietní akce u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze na počest vzniku samostatného Československa se účastnili politici i akademici. Večer se předají státní vyznamenání.
„Anamorfní sochařství se mi líbí i z ekologického pohledu. Používám věci, které už na světě jsou, a využívám jejich významů,“ říká autor Patrik Proško o svém způsobu tvorby.
„Nechceme to tady. Ono to mělo pořád nějaké problémy a lidé si na to dlouhou dobu stěžovali. Chceme něco lepšího,“ vysvětlovali lidé, kteří hlasovali proti.
Socha je už v opravě ve slévárně, kde vznikla. Náklady na opravu, včetně dopravy a instalace sochy mohou být 50 až 100 tisíc korun, řekl Roman Jurečko z Nadačního fondu Plzeň sobě.
V bavorském Etsdorfu se rozpadla jezdecká socha Angely Merkelové. Autor díla Wilhelm Koch to podle agentury DPA přičítá nekvalitně provedenému 3D tisku betonové konstrukce.
Plzeňská police řeší neobvyklý případ. Zdejší sochu Hurvínka někdo připravil o hlavu. „Měla být slyšet velká rána a dvacetikilová hlava se pak kutálela po zemi,“ říká o případu policejní mluvčí.
„Je to nadčasové a pro první republiku ikonické dílo. Podle mne je to Škodova nejlepší práce,“ je přesvědčený kurátor výstavy Škodových soch v Hradci Králové.
Databáze nyní čítá 300 uměleckých děl, nichž je známo, že je v poslední době vlastnili ruští občané, na něž se vztahují západní sankce. Jsou v něm i díla Leonarda da Vinciho nebo Andyho Warhola.
Znak na štítu monumentální sochy v Kyjevě bude uložen v Národním ukrajinském muzeu druhé světové války. Pomník byl také nedávno přejmenovaný z Matka vlast na Matka Ukrajina.
Beton je na několika místech popraskaný a třeba z králičího ucha už kus odpadl. Postupně se mění i růžová barva. Po svém si to s králíkem vyřizují i vandalové.
Do Karlových Varů se z restaurátorských dílen vrátila další kulturní památka. Tentokrát jde o měděnou sochu anděla, kterou před dvěma roky poškodili zloději kovů.
Vatikánský soud nařídil dvojici, aby společně zaplatila tamním úřadům náhradu škody ve výši 28 148 eur a 1000 eur za soudní výlohy, vyplývá z verdiktu.
Socha pochází z druhé poloviny 18. století a jde o významnou památku lokálních kulturních dějin, evidovanou v Ústředním seznamu památek České republiky.
Rodná Olomouc má k jeho umění podle jeho slov největší výhrady. „Zajímavé, že nejhůř moje sochy akceptují v Olomouci, to je občas složité,“ popisuje Jan Dostál. V zahraničí je to právě naopak.
Pachatelé loni rozbili prosklené dveře oddělující místnost s apoštoly od kaple. Padající sklo následně způsobilo na třech sochách různě hluboké defekty na polychromii i ve dřevě.
Norské ůřady v létě dospěly k závěru, že bude lepší mrožici utratit, a to pro „její vlastní dobro“ i kvůli bezpečnosti lidí, kteří se k ní odvažovali čím dál blíž.
Na prázdné místo památníku Sedmidenní války v Orlové po desítkách let znovu dosedne majestátní Slezská orlice. Český rozhlas dva roky sledoval, jak věrná kopie pětimetrového sousoší vzniká.
Místo na památníku Sedmidenní války v Orlové už zanedlouho opět zaplní majestátní Slezská orlice. Umístění třicetitunového kamenného sousoší provází pečlivá příprava včetně přesné trasy pro jeřáb.
Příběh sochaře Martina Chmelaře, který tvoří obří kopii kamenného sousoší pro památník v Orlové sledujeme v časosběrném seriálu. Zloději nečekaně vykradli jeho pražský ateliér.
„Pískovec má velký obsah křemíku. Kámen je houževnatější, prochází jím železitě mapky a někde jsou vidět i zarůstající praskliny,“ popisuje sochař Chmelař při výběru kamene.
Slezská orlice se vrací do Orlové. O úterý můžete s Českým rozhlasem sledovat, jak dva roky vznikala kopie pětimetrového mohutného sousoší, které na památníku sedmidenní války desítky let chybělo.
Madona na andělském trůnu z Havraně od Mistra Bečovské Madony je unikátní socha ze 14. století. Aktuálně se nachází ve sbírkách Národní galerie Praha. Její původ odhalují výzumníci pomocí CT.
„Ve spisu se objevují klasické obraty, že představovali závadovou mládež. Byli to mladí lidé, kteří nebyli podchyceni v masových organizacích. To se spisem line jako červená niť“ říká historik.
Sochu odkryl tým dobrovolníků koncem února a pro odborníky je objev důležitý i kvůli výzkumu měnících se přírodních podmínek na ostrově ležícím v Tichém oceánu asi 3500 kilometrů západně od Chile.
Někteří Litoměřičané ve městě pomník sovětského vojáka nechtějí. Založili občanskou iniciativu a od začátku ruské agrese na Ukrajině usilují, aby radnice sochu v Jiráskových sadech odstranila.