Paradox dějin: Mezi hrdiny druhé světové války se pohybovali také udavači. Skončili před lidovými soudy
Za druhé světové války udávali kolegy, známé nebo sousedy. Po osvobození se českoslovenští zrádci a kolaboranti dostali před mimořádné lidové soudy, které odsoudily asi 16 tisíc lidí, většinou za úmyslnou kolaboraci a udavačství. Trestu neunikl ani Karel Čurda jehož jméno se stalo synonymem zrady. Nezákonnost tohoto jednání byla na mezinárodní úrovni schválená v roce 1947. Československo to ale prosadilo už v Benešových dekretech v červnu 1945.
„Na tom stole byly oválné skleněné láhve a v tom byly uřezané hlavy výsadkářů. A měli jsme říct – poznáváš, nepoznáváš. A takhle nás obešli. My jsme říkali, že je neznáme. Tím to tam skončilo, tak nás naložili do autobusů a odvezli do Terezína,“ vyprávěl Alois Kubiš pro projekt Paměť národa o událostech ze srpna 1942.
Jako vzdáleného příbuzného Jana Kubiše ho zadrželo gestapo a odvezlo do Petschkova paláce, aby identifikoval ty, kteří provedli úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Na stopu parašutistů dovedl nacisty už v červnu Karel Čurda, připomíná historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd: „Udal své kolegy z para výsadků. Udal spolupracovníky, což nemusel, ale on ještě překročil tu hranici, že vypovídal velmi obšírně. Takže hlavně byly nalezeny dvě velké větve spolupracovníků, a to v Plzni a v Pardubicích, kam tedy navedl gestapo.“
Na Čurdův čin vzpomínal před pár lety pro Radiožurnál Petr Míšek, který je příbuzným rodiny Čurdů z Nové Hlíny na Třeboňsku.
Operace Silver A pomohla při atentátu na Heydricha. Před 72 lety navázala kontakt s Londýnem
Číst článek
„Táta mi říkal: ‚Hele, v podstatě někdo říká, že zachránil vesnici, nezachránil vesnici.‘ Čurda byl podělanej, že byl v odboji a očekával, že když to někdo prozradí, spadne do toho taky,“ popisoval Míšek.
Po smrti parašutistů v kostele svatého Cyrila a Metoděje Karel Čurda aktivně spolupracoval s gestapem. Ke konci války ho už ale prakticky nevyužívalo. Propadl alkoholu a v květnu 1945 se sám přihlásil úřadům, dodává historik Vojtěch Kyncl.
„Že přežil Heydrichiádu jako parašutista a že patří do toho západního odboje. Nicméně to všechno bylo na začátku velkého vyšetřování, kdy se ukázalo, že to byl Karel Čurda, kdo tu informaci předal, o tom, že je parašutistou a že zná další výsadky,“ připomíná historik.
Osudy udavačů
Jak to bylo doopravdy: Byli agrárníci zrádci a kolaboranti?
Číst článek
Karel Čurda skončil na šibenici 29. dubna 1947. Krátce před ním byl popraven také Augustin Přeučil, který pracoval jako pilot stíhací perutě RAF a zároveň působil jako agent gestapa. V roce 1941 přistál s britským letounem v Belgii. Udal vesničany, kteří se domnívali, že má potíže, a chtěli mu pomoct. A zatímco on se vydal zpátky do Prahy, jeho letadlo skončilo v Berlíně.
„Máme fotografii, kdy letoun byl vystaven na velké výstavě v Berlíně, ale posléze válku nepřežil, protože byl zničen při bombardování. Augustin Přeučil dal informace gestapu o svých kamarádech, kteří s ním létali právě v RAF,“ říká Kyncl.
Proč Augustin Přeučil zradil, ale zůstává pro historiky záhadou. Podle Vojtěcha Kyncla chybí v jeho případě jakákoliv pochopitelná motivace, kterou by třeba mohl být strach o rodinu.
„A to nám právě ukazuje na tu barevnost, kterou my se snažíme dneska jako historici odhalit. A říct si, jaký ten život byl v reálu, jak to fungovalo. Že máme RAF a považujeme piloty za hrdiny, ale mezi nimi se nacházel jeden, dva, tři, kteří prostě zradili,“ poukazuje na paradoxy historik.
