‚Konrad Henlein, květen 1934.‘ Muzeum vykoupilo vzácnou nahrávku, ze sběru ji zachránili náhodou
Skončila ve sběrných surovinách a zachránit se ji povedlo jen náhodou. Národní technické muzeum koupilo od soukromého sběratele tříminutovou nahrávku s popiskem „Konrad Henlein, květen 1934“. Přehrát ji pomohli zvukoví technici Českého rozhlasu.
Spolu s rozhlasovým mistrem zvuku Miloslavem Turkem a kurátorem Národního technického muzea Janem Hosťákem posloucháme hlas vůdce sudetských Němců Konrada Henleina, který se po okupaci Československa v březnu 1939 stal říšským místodržícím v Sudetské župě.
„Myslím, že to hraje velice pěkně. To není nějaká obyčejná nahrávka. Bude to nahrané ve studiu a dali si na tom velice záležet,“ popisuje tříminutovou nahrávku mistr zvuku Turek.
„Díky tomu, že to je kovová matrice a není v tom lisování, to znamená lisovací směs, což je šelak spojený s břidlicí a podobně, tak to ani nešumí,“ vysvětluje Turek.
Echo ze sběrny
Kovová matrice, na které je Henleinův projev, vznikla v roce 1934 pro gramofonovou firmu ESTA. Po znárodnění v roce 1948 byly ale všechny matrice z českých firem svezeny do nově vzniklých gramofonových závodů v Loděnici.
„V sedmdesátých letech tam někoho napadlo, že ty matrice už k ničemu nebudou. Takže se rozhodli, že část jich převezou a část jich dají do sběrných surovin,“ říká kurátor Národního technického muzea Jan Hosťák.
„Jeden soukromý sběratel dostal takzvaně echo ze sběrny, že tam někdo přivezl kamion matric a on měl to štěstí, že tam mohl přijít, mohl si vybrat a mohl je takzvaně vyplatit,“ dodává kurátor.
Před 80 lety vypálili nacisté Český Malín na Volyni a povraždili většinu jeho obyvatel včetně žen a dětí
Číst článek
Hosťákovi se nakonec po letech snažení podařilo matrici s Henleinovým projevem od sběratele odkoupit.
„Konrád Henlein natočil tuto nahrávku k prvnímu květnu 1934. To je velmi zajímavé, protože nacionální socialisté a v tuto dobu už i Henlein začali vytvářet celý ten kult národních svátků,“ vysvětluje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd. A byť byl první květen tradičně spojován jako svátek dělníků spíše s komunistickou stranou, přijali ho za svůj i nacisté.
„Konrad Henlein zde už používá rétoriku Adolfa Hitlera. Není ještě tak agresivní, ovšem ten projev je cílen na československé Němce, kteří žili v pohraničí. A právě v roce 1934 a 1935 celkově vrcholí ta velká hospodářská krize v těchto oblastech,“ uzavírá Kyncl.
Nahrávku nyní Národní technické muzeum uloží do svého sbírkového fondu. Poslechnout si ji můžete v reportáži v úvodu článku.
