Parazitování nemusí být na škodu. Poloparazitické rostliny pomáhají na loukách likvidovat plevel

I parazitování může prospívat. Podle brněnských botaniků můžou takzvané poloparazitické rostliny na loukách a zahrádkách likvidovat plevel. Především ten, který se na nich rozšířil v posledních desetiletích a utlačuje původní druhy.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Louka

Druhům, které se po krajině rozšířily až v posledních desetiletích, poloparazitické rostliny škodí více. Nejsou na ně totiž přizpůsobené (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay | Licence Pixabay,©

S botanikem Jakubem Těšitelem z Masarykovy univerzity v Brně jsme na louce u univerzitního kampusu. Je rozkvetlá, barevná a bzučí tu hmyz. „Momentálně nám tu kvete čičorka pestrá, hadinec pestrý nebo zvonek rozkladitý,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Parazitování nemusí být vždy na škodu. Jak podle botaniků pomáhají poloparazitické rostliny životu na loukách zjišťoval Michal Šafařík

Vědci tu zkoumají, jak bránit rozšiřování plevele. Hlavně takzvaných invazních a expanzních druhů. „Invazní druh se lokalitu, kde není původní, dostane z jiného místa, třeba i z jiného kontinentu. Takové druhy se šíří nekontrolovaně. Na rozdíl od toho expanzivní druh je původní, ale začne se šířit stejně jako invazivní,“ popisuje Vojtěch Sobotka z Masarykovy univerzity.

„Tím, že se šíří nekontrolovaně, může docházet k vytlačování původních druhů ve vegetaci. To potom může vést k tomu, že se destabilizuje druhová rovnováha ekosystému. Tím se ekosystém stane náchylnější například k suchu,“ vysvětluje Sobotka.

Je tu i rostlina, která vypadá na první pohled jako kopretina. Ve skutečnosti se ale o kopretinu rozhodně nejedná. „Je to turan roční, invazní druh ze severní Ameriky,“ objasňuje Sobotka. Teď je univerzitní louka barevná a pestrá. Ještě před pěti lety tady ale bylo jen několik druhů, které ostatním bránily v růstu.

Svět zarůstá křovinami, jsou jako obrnění rytíři mezi pěšci. Jenže kvůli nim ubývají ve světě pastviny

Číst článek

Původně tu byl porost, kterému dominovaly trávy, hlavně třtina křovištní. To je někdy až metr a půl vysoká tráva. Vědci ji tady už skoro zlikvidovali pomocí kokrhele nebo černýše. Ty vypadají jako normální rostliny, ve skutečnosti jsou to ale takzvaní poloparazité. Z plevele vysávají živiny.

„Když ji vytrhneme, tak zjistíme, že má velmi malý kořenový systém. Na kořenech jsou haustoria, což jsou speciální orgány, kterými se přichytávají na kořeny jiných rostlin. Rostlina využívá dva druhy výživy. Jeden je parazitický a druhým způsobem je vlastní fotosyntéza. Je to zelená rostlina, která díky světlu čerpá oxid uhličitý ze vzduchu a přeměňuje ho na organické látky, “ říká botanik.

Korkhel nebo černýš takto parazitují na mnoha druzích, i na těch původních. To ale nevadí. Ty jsou totiž na podobné poloparazity zvyklé. „Vtip je v tom, že normální domácí druhy, které rostou s poloparazity ve společenství, sdílejí společnou evoluční historii, takže míra jejich poškození není tak velká,“ osvětluje Sobotka.

Parazitičtí mravenci málo pracují. Vědci zjistili, že jim chybí řada genů, zvláště těch pro čich

Číst článek

Naopak těm druhům, které se po krajině rozšířily až v posledních desetiletích, poloparazitické rostliny škodí více. Nejsou na ně totiž přizpůsobené. Neplatí to ale absolutně. Ne všichni poloparaziti vytlačí jakýkoli plevel.

„U zlatobýlu je efekt na některých lokalitách srovnatelný s efektem herbicidu. U astřičky jsme rádi za jakýkoliv efekt,“ dodává botanik. Poloparazitické druhy tak sice škodí svým hostitelům, celkovému životu na louce, včetně živočichů, ale můžou prospívat. Jejich využívání by navíc mohlo mít podle vědců i ekonomický efekt. Porosty s nimi jsou nižší. Kosit je je proto potřeba méně často.

Michal Šafařík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme