Na člověku si nepochutná, kachnu by si dal. Vědci představí největšího predátora českých vod
„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy,“ řekl Albert Einstein, zatímco od stolu změnil svět. Těmito slovy zvou pořadatelé na letošní Noc vědců. Uskuteční se po celé republice v pátek 6. října mezi 17 a 22 hodinou. V Českých Budějovicích se k ní připojí Biologické centrum Akademie věd, Jihočeská univerzita, Vysoká škola technická a ekonomická a také hvězdárna a planetárium.
Společným tématem, na které si vědci se svými návštěvníky při Noci vědců posvítí, bude právě tajemství. V Biologickém centru na Branišovské ulici v Českých Budějovicích půjde například o tajemství kriminalistiky, tajemství egyptských hrobek, tajuplný svět za hranicemi lidského oka nebo tajemný svět pod vodní hladinou.
Rozhovor s mluvčí Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích Danielou Procházkovou a odborníkem na pavouky Vlastimilem Růžičkou
Vědci se, jak prozrazuje mluvčí Biologického centra Daniela Procházková, inspirovali mimo jiné filmem Čelisti. „My chceme ukázat, jaké čelisti se skrývají v našich vodách. Kolegové vědci z hydrobiologického ústavu proto připravili sbírku nejrůznějších čelistí a hlav sladkovodních ryb, ale půjčili jsme si i čelisti žraloků z interaktivního muzea Svět pod hladinou ve Frymburku a dokonce i sladkovodní piraně známé z Jižní Ameriky,“ popisuje.
Vědci ovšem kladou důraz na dravce vod českých. „Máme stanoviště věnované našemu největšímu vodnímu predátorovi, což je sumec. Odborníci ukážou, čím se živí, jak může být starý, jak může být velký, kde se skrývá, kde plave ve dne, kde v noci. Odkryjeme i tato tajemství,“ zve Daniela Procházková.
Do dvou až třímetrového sumce by se člověk možná i vešel, ale vodní dravec si na něm nepochutná. „Právě to, co všechno by mohl sníst, si lidé budou moci ověřit při zábavném kvízu, který je také součástí Noci vědců. A věřte mi, že třeba kachnu by si dal,“ dodává s úsměvem mluvčí budějovických biologů.
V Modré mají rybí unikát. Vyza velká má nevyčíslitelnou hodnotu, její získání trvalo deset let
Číst článek
Tajemství ukryté za strachem z šesti chlupatých nožek pavouků na Noci vědců v Biologickém centru Akademie věd v Českých Budějovicích poodhalí arachnolog Vlastimil Růžička. Předem odpovídá na otázku, jestli existuje pavouk, který by byl také součástí tajemného podvodního světa: „Jeden jediný takový pavouk, z padesáti tisíc, které dnes ve světě známe, dokáže žít pod vodní hladinou. Žije i u nás a jmenuje se vodouch stříbřitý.“
Vodouch má podle Vlastimila Růžičky naprosto neuvěřitelný způsob života. „Vypadá jako pokoutník, ale žije celý život pod vodou. On si pod vodou upřede i síť. Zachytí ji mezi vodními rostlinami, to víte, chce to čistou vodu, ne nějaký produkční rybník,“ líčí.
Do své sítě si jediný známý vodní pavouk světa nosí vzduch. „Jako my, když si lehneme do vany a na chloupkách rukou se nám udělají bublinky. On tyhle bubliny ze svých končetin stírá a chytá je do té pavučiny, takže si tam udělá takový pavučinový zvon,“ vysvětluje vědec.
Dodává, že pavouci mají vnější trávení. „To znamená, že pavouk musí vypustit z ústního otvoru trávicí šťávy a natrávenou potravu si potom nasaje zpátky. To by se mu ve vodě rozplavilo, a tak vodouch musí jíst v tom svém potápěčském zvonu. Zrovna tak se tam pravděpodobně i rozmnožuje, tam ukládá svá vajíčka. Zkrátka celý životní cyklus probíhá u tohoto jedinečného pavouka pod vodní hladinou,“ vypráví Vlastimil Růžička.
Poslechněte si celý rozhovor s arachnologem Vlastimilem Růžičkou a mluvčí Biologického centra Akademie věd České republiky v Českých Budějovicích Danielou Procházkovou online. Nebo se zajděte pobavit a vzdělat na Noc vědců, podrobný program najdete na webu akce.
