Inženýrské sítě, archeologické vrstvy i špatné hospodaření s vodou, to jsou podle památkářů i krajinářů hlavní důvody, proč se stromům ve městech nedaří. Řešením by podle krajinářské architektky Štěpánky Enderle mohlo být překládání sítí, památkářka Ina Truxová navrhuje sázet popínavé rostliny a zaměřit se i na vnitroboloky a předzahrádky.

Praha 20:51 9. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vysázet na náměstích stromy nepovažuje památkářka za ideální. „Těžko je můžeme všechna zaplnit dřevinami. Pokud mají zůstat náměstními, aby se tam konaly trhy i jiné události. Nesoustřeďme se pouze na ně,“ vyzývá Truxová, zahradní architektka, která působí jako vedoucí oddělení specialistů generálního ředitelství Národního památkového ústavu.

Stromům na náměstí podle ní brání jak inženýrské sítě, tak archeologické bohatství. Nic z toho ale není na první pohled vidět, uznává památkářka a vysvětluje tím to, proč se ozývá volání po výsadbě stromů v centrech měst.

A když se podaří strom ve městě vysadit, moc se mu nedaří. „V Praze je průměrný věk stromu asi 15 let, to je šíleně málo. Stromy tak nikdy nevyrostou do věku, kdy plní takzvané ekosystémové funkce,“ upozorňuje Enderle, krajinářská architektka z ateliéru Šmídová Landscape Architects.

Dřív byly stromy v ulicích dekorace, teď nás mají chránit před vedrem. Jenže jsou ve stresu a bez vody

Číst článek

Chybí totiž voda. „Teď už se na více místech v Praze používá dlažba kladená tak, aby byla schopná zasáknout více vody. To můžeme dělat i na parkovacích místech,“ vyzdvihuje krajinářka a dodává, že špatné hospodaření s vodou je problém i v krajině, ne jen ve městech.

„Musíme se snažit docílit zelené sítě ve městě, takového schématu, které člověka různými cestami vyvede ven do přírody a naopak krajinu zase vtáhne více do města,“ přidává se s návrhem řešení památkářka Truxová a navrhuje:

„Můžeme u některých fasád zasadit popínavé rostliny. To je jen miniaturní zábor do chodníku a člověka to omezí méně než střet s koloběžkou.“

To je podle ní lepší řešení než výsadba přímo na náměstích. „My jsme v památkové péči až příliš často hnáni do kompromisů, ale to nejde dělat donekonečna,“ uzavírá Truxová z Národního památkového ústavu.

Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

Saša Michailidis, lbu Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít