Hra barev na listnatých stromech zřejmě bude na podzim začínat o něco dřív. Nový výzkum ukázal, že stromy v evropských lesích jsou kvůli změnám klimatu aktivnější na jaře, ale pak dříve opadávají. Tým badatelů své poznatky zveřejnil ve vědeckém žurnálu Science. Výzkum také nasvědčuje, že listnaté stromy v mírném pásu možná nebudou hrát tak velkou roli při zadržování oxidu uhličitého, jak někteří vědci předpokládali.

Praha 18:30 2. prosince 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Listnaté stromy se v mírném pásu na jaře dříve probouzejí ze zimního spánku kvůli rostoucím teplotám. Někteří badatelé předpokládali, že se vedle dřívějšího rašení listů, zpozdí jejich opadávání, jehož účelem je zabránit tomu, aby v rostlině zmrzla voda.

Ve výsledku by pak v listnáčích fotosyntéza probíhala delší část roku a zachytily by víc uhlíku z atmosféry. Výzkum badatelů ze švýcarské univerzity ETH Zürich a Mnichovské univerzity ovšem nasvědčuje, že listnaté stromy můžou naopak opadávat dřív.

„Naše výsledky by se měly vztahovat i na většinu listnatých stromů v Severní Americe a Asii. Také pracujeme na dalších studiích, které mají ověřit, jestli se tyto mechanismy opravdu týkají celého mírného pásu. To by mělo znatelný vliv na celosvětový klimatický systém. Bylo spočítáno, že zpoždění opadávaní listů o jeden den, by znamenalo navýšení vstřebaného uhlíku o skoro 100 kilogramů na jeden hektar lesa,“ vysvětlil biolog Constantin Zohner, který je jeden z autorů studie, v rozhovoru pro podcast časopisu Science. 

Podle studie by tak stromy na konci století mohly žloutnout o tři až šest dnů dřív.

Životní projev rostlin

Vědci čerpali data z platformy Pan European Phenology Project, kam Evropané desítky let zanášejí údaje o životních projevech rostlin.

„Jsou to lidé, kteří rádi chodí ven a pozorují přírodu. Zaznamenávají rašení listů na jaře, i když na podzim začnou měnit barvy. Vycházeli jsme z této dlouhodobé databáze. Zachycuje změny od roku 1948 až do dneška a zahrnuje skoro půl milionu jednotlivých fenologických záznamů. Díky této databázi jsme byli schopní identifikovat související vzorce,“ uvedl Zohner z Institutu Integrativní biologie univerzity ETH Zürich.

Spolu s kolegy využili data o šesti druzích opadavých stromů z bezmála čtyř tisíc stanovišť napříč Střední Evropou. Vedle toho také provedli sérii experimentů, kdy mimo jiné zkoumali vliv rozdílné míry slunečního světla.

V klimatických komorách pak také vystavili „listnáče“ zvýšené koncentraci CO2, vyšší teplotě i kombinaci těchto podmínek. Výzkum ukázal, že strom dokáže během roku zachytit omezené množství uhlíku, podobně jako se do nádoby vejde pouze určité množství vody.

Půlka smrků zmizí, kůrovec příští rok zničí až 120 milionů kubíků dříví, tvrdí experti

Číst článek

To má podle Zohnera vliv na to, kdy začne opadávat. „Stále záleží i na dalších faktorech. Jde spíše o vzájemné působení podzimních teplot a předchozí produktivity při zachycování uhlíku. Míra podzimního ochlazení, které stromy potřebují k opadávání listu tak závisí, na jejich dosavadní produktivitě.“

Vlivy na opadávání listů 

Opadávání listů mohou uspíšit i další vlivy. Často se doba liší mezi druhy i jednotlivými stromy. Vědci ale tomuto jevu ještě úplně nerozumí.

To ostatně konstatují autoři studie i česká fenoložka Lenka Hájková z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který do evropské fenologické databáze od roku 1991 také přispívá.

„Opad listů je opravdu velice složitá problematika, na kterou má vliv spoustu dalších faktorů. Patří mezi ně klimatické faktory, jako je množství srážek nebo teplota vzduchu. Ale tím vším se autoři té studie zabývají. Z mého pohledu fenologa, je to určitě krok velmi dobrým směrem, protože do fenologických modelů by měl být určitě zabudován vliv fotosyntézy,“ dodává Hájková.

Mezi silné faktory, který v posledních letech ovlivnil opadávání listnatých stromů v Česku, je i sucho.

„V roce 2015 a 2018, kdy bylo v naší republice celkem velké sucho, jsme zjistili, že listy mnoha listnatých stromů opadaly s předstihem jednoho až dvou měsíců. Když tyto rostliny poté opět dostaly vláhy, tak jsme pozorovali „druhé jaro“, kdy se stromy začaly znovu olisťovat,“ vysvětluje Hájková s tím, že na zkoumání takových projevů rostlin se dnes může podílet téměř každý.

Čeští vědci spolupracovali na sondě pro výzkum bouřkových jevů, zaměří se především na „skřítky“

Číst článek

Stačí se zaregistrovat na webu Fenelogické fáze, přečíst si návod, vybrat druh a začít s pozorováním ve svém okolí.

„Tento web byl zřízen Akademií věd ČR a Mendelovou univerzitou a připojil se k němu ČHMÚ. Do tohoto pozorování se může zapojit široká veřejnost. Výhledově je předpoklad, že i tato data bychom mohli dávat do mezinárodní evropské databáze. Pozorování určitě mají jednodušší lidé, kteří jsou více spjati s přírodou, třeba botanici nebo lesáci. Ale může to dělat kdokoliv,“ říká Hájková z ČHMÚ a podotýká, že sesbíraná data pak nepomáhají jen vědcům.

„Ve fenologii je hrozně důležité mít hustou síť pozorovatelů, protože situace se může na různých místech lišit. Díky přesnějším výsledkům také můžeme lépe informovat o údajích, které vyčteme. Například, když je pylová sezóna, tak se nám určitě hodí, když nám pozorovatelé nahlásí, že u nich vykvetla třeba líska, olše nebo habr. My potom můžeme tyto informace o pylových alergenech zpracovat a poskytnou veřejnosti, aby se mohli alergici na tuto situaci připravit,“ uzavírá agrometeoroložka a fenoložka Lenka Hájková. 

Štěpán Sedláček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít