‚Důchod je tak trošku utopie.‘ Mladá generace přemýšlí o tom, jak si našetřit
Velká část mladých nevěří tomu, že se o ně stát v důchodovém věku postará. Ukázal to průzkum agentury Ipsos pro start-up Fondee. Mnozí kvůli tomu hledají cesty, jak se do budoucna zaopatřit sami. Často jim ale chybí potřebné vědomosti. Skupina vysokoškolských studentů se kvůli tomu rozhodla, že vytvoří mobilní aplikaci, která jejich vrstevníkům pomůže s finanční gramotností.
„Aplikaci koncipujeme okolo toho, že dospívání, mezi těmi 15 až 26 lety, je taková jedna velká výzva. A je tam spousta nových věcí, u kterých bych chtěla vědět kroky nebo řešení té dané výzvy,“ vysvětluje pro Radiožurnál Marie Šimunková na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Mladá generace ve velké míře nevěří tomu, že se ve stáří dočká odpovídajícího důchodu. Natáčel Patrik Salát
Na mobilním telefonu ukazuje nově vznikající aplikaci, která je součástí širšího vzdělávacího projektu nazvaného Nekrachni. „Teď připravuje i kurzy k tomu, jak budgetovat, jak si šetřit. A zajímavé je, že mladé lidi momentálně zajímá, že vnímají také hodně investování,“ doplňuje.
Podle Šimůnkové, která je jednou z autorek aplikace, je to způsobené i tím, že se její vrstevníci nechtějí do budoucna spoléhat na stát. „Sami si uvědomujeme, že nějaký důchod je tak trošku utopie,“ podotýká.
Její tvrzení podporuje také průzkum agentury Ipsos pro start-up Fondee. Na začátku letošního roku se ho zúčastnilo 500 respondentů z takzvané generace Z, tedy lidí, kteří se narodili převážně na přelomu tisíciletí. Podle ředitele startu-pu Jana Hlavsy mladí často o investování alespoň diskutují.
‚Za komunistů se nedali a teď na to doplácí.‘ Starobní důchod 76letá Jana nemá, na vdovský stále čeká
Číst článek
„Mladá generace je obecně gramotnější ohledně svých financí. Jsou si vědomi toho, že musí investovat. A chtějí se nějakým způsobem do budoucna zajistit. A částečně je to dáno tím, že přestávají věřit v důchodový systém. 40 procent nám odpovědělo, že nevěří ve svůj budoucí důchod. A jen devět procent nám řeklo, že samo aktivně investuje skrz doplňkový důchodový pilíř. Nedůvěra v ten oficiální systém je hrozně vysoká,“ podotýká Hlavsa.
‚Na důchody vždycky bude‘
S podobnou nedůvěrou se setkává také ekonom Dominik Stroukal při svých přednáškách na středních školách.
„Objíždím Českou republiku. A na střední školy chodím s přednáškami o důchodech a veřejných financích. Jedna z prvních otázek, na kterou se vždycky ptát je, kdo si myslí, že dostane od státu důchod. A nikdy se mi nestalo, že by někdo zvedl ruku,“ přibližuje.
Socioložka: Zvýšení důchodového věku se nemusíme bát. Není to změna, na kterou se nedá připravit
Číst článek
„Přitom realita je taková, že dostanou nějaký důchod. Ten průběžný důchodový systém funguje tak, že na důchody vždycky bude. Akorát je otázka, jak velké budou. To znamená, jak hodně si pohorším, když odejdu z práce a druhý den nastoupím do důchodu,“ doplňuje.
Modely investiční společnosti Cyrrus ukazují, že pokud se důchodový systém výrazně nezmění, budou se muset dnešní dvacátníci smířit s výrazným propadem mezi průměrnou mzdou a důchodem, upozorňuje analytik společnosti Vít Hradil.
„Pokud se úpravy ponesou jenom v duchu, že úměrně tomu, jak se bude snižovat výběr sociálního pojištění, se budou snižovat důchody. Tak to bude znamenat, že poměr důchodu ke mzdě klesne z dnešních asi 48 procent na nějakých 27 procent. A to by znamenalo, že dnešní dvacátníci by se mohli ‚těšit‘ na důchod, který, když to dáme do kontextu dnešních mezd, by odpovídal asi 12 tisícům měsíčně.“
Aby dvacátníci mohli mít podobný důchod jako dnešní senioři, měli by podle Hradila měsíčně investovat zhruba tisícikorunu nebo si každý měsíc odkládat alespoň osm tisíc korun na spořicí účet.
