Méně vysokoškoláků i nižší platy. Český vzdělávací systém je ve srovnání se zahraničím podprůměrný
České vzdělání je ve většině analyzovaných odvětví oproti dalším zemím OECD průměrné až podprůměrné. Češi mají méně vysokoškolských titulů, méně hodin povinné školní docházky a pedagogové nižší platy. Naopak nadprůměrné výsledky v počtu studujících zaznamenávají středoškolské odborné programy. Vyplývá to ze statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Analýza o vzdělávání Education at a Glance vydaná OECD každoročně přináší výsledky o stavu školství napříč světem. Letos se primárně zaměřila na odborné vzdělávání a přípravu. Mimo jiné srovnává úroveň vysokých škol.
Ze statistik například vyplývá, že Česko má oproti jiným státům méně mladých s vysokoškolským titulem. Zatímco průměr zemí OECD činí 41 procent mužů a 54 procent žen s vystudovanou vysokou školou, čeští muži s 27 procenty a ženy s 43 procenty výrazně zaostávají.
Text pokračuje pod tabulkou.
Podobně podprůměrné jsou platy českých pedagogů. Běžný roční plat učitele ve všeobecných programech středních škol po více než patnáctileté praxi činí v přepočtu 29 180 dolarů. To je o 24 276 dolarů méně, než si průměrně vydělá učitel stejného stupně vzdělání napříč zeměmi OECD.
Hodinová výstražná stávka proběhne 17. října na vysokých školách. Chtějí víc peněz
Číst článek
Podle analytičky informačního centra o vzdělávání EDUin Nikoly Šrámkové se výdělky českých pedagogů a pedagožek až do roku 2017 pohybovaly v rámci zemí OECD v nejnižších příčkách. Další čtyři roky zaznamenaly pozitivní růst, avšak od roku 2021 se Česká republika od průměru svých zahraničních kolegů opět vzdálila.
„Těch důvodů, proč takhle padáme v tom průměru, může být řada. Může to být zapříčiněno ekonomickou krizí, některé státy chtějí šetřit, nebo naopak finanční prostředky přesouvají jinam. Jsou státy, které prostě chtějí víc své učitele zaplatit, a jsou státy, které s tím trošku bojují,“ domnívá se Šrámková.
Odbornost pod tíhou komunismu
Letošní statistika OECD se dále zaměřila na délku povinné výuky na základních školách. Čeští žáci průměrně stráví ve škole 6984 hodin v rámci devítileté povinné docházky, oproti průměru zemí OECD, kde žáci během svého primárního a nižšího sekundárního studia výukou stráví 7634 hodin.
Počty hodin strávených ve škole jsou však výrazně závislé na konkrétních vzdělávacích systémech v jednotlivých zemích. Zatímco polští žáci a žákyně povinně odchodí 5245 hodin, v Austrálii jsou mladiství nuceni ve škole strávit až 11 000 hodin.
Naopak nadprůměrné výsledky v počtech studujících zaznamenávají středoškolské odborné programy v Česku. Tam studuje 69 procent středoškoláků, zatímco průměr OECD činí 44 procent.
Exministr školství: Celý národ učitelům závidí. Realita je taková, že budou mít méně, než vláda slibovala
Číst článek
Analytička Šrámková si tento rozdíl vysvětluje tím, že s ohledem na minulý režim Česká republika více tíhne k odborným školám.
„Ale zároveň od 90. let se ten trend trošku posouvá a mění. Ať už rodiče, tak i studenti více volí všeobecné programy z toho důvodu, že si uvědomují, že s měnícím se trhem práce se mění i celá společnost. Je potřeba být trošku flexibilnější a reagovat na tyto změny,“ popisuje.
Potřeba měkkých dovedností
I s ohledem na větší zájem o všeobecné studium Šrámková uvádí, že ministerstvo školství plánuje udělat velkou inovaci odborných programů na středních školách.
„Ministerstvo slíbilo, že asi v polovině příštího roku budou známy bližší informace ohledně počtu oborů, jaká bude jejich skladba, nakolik se přiblíží modernímu trhu práce a poptávkám, ať už studentů, nebo rodičů,“ vyjmenovává a dodává, že je potřeba aby odborné programy do svých osnov zapojily i prohlubování měkkých dovedností.
Pětinu učitelů je možné už dnes nahradit technologiemi, říká podnikatel ve školství Kania
Číst článek
„Umět komunikovat a spolupracovat v týmu, nějaká sebereflexe, umět se prosadit a tak podobně. Když tohle studenti, jak těch odborných, tak i všeobecných programů mají, tak umí být konkurenceschopní na trhu práce, ale zároveň mohou být i aktivnějšími občany a tím zlepšovat kvalitu svého života, ale i společnosti,“ říká Šrámková.
Obecně se Česko podle ní pohybuje v rámci zemí OECD okolo průměrů, výjimečně lépe si oproti nim stojí v nižších typech vzdělávání. Základní, jako maximální dosažené vzdělání, má v Česku pět procent lidí. Průměr OECD je pak o osm procent vyšší.
„Co se týče středních škol, je skvělé, že v České republice má střední školu, jako nejvyšší dosažené vzdělání, 70 procent lidí, kdežto v průměru OECD jsou na tom některé země hůře,“ vyzdvihuje Šrámková.
Nestudují, nepracují, stojí mimo
Část analýzy je věnována i těm, kteří spadají do kategorie NEETs, tedy těm, již nepracují, nestudují a ani se jinak odborně nepřipravují. Mohou být zrovna na mateřské dovolené nebo třeba ve vězení. V Česku je takových mladých dospělých ve věku 18 až 24 let 30,9 procenta. Celkový průměr NEETs v zemích OECD je pak s 14,7 procenta výrazně nižší.
„Podle starších statistik jsme na tom takhle špatně dřív nebyli. Proč se to číslo v Česku takhle navýšilo, to nevím. Myslela jsem si, že to mohlo být třeba přílivem ukrajinských uprchlíků, kteří by se nezapsali ani do škol, ani na trh práce,“ uvádí Šrámková s tím, že po kontrole statistik z Polska či Německa její hypotéza spíše nesedí.
Tato skupina mladistvých je však pro vzdělávací systém i pracovní trh velkou výzvou. Dlouhodobá zkušenost se zapojením mezi NEETs totiž může mít dopad na sebehodnocení, osobnostní růst, budoucí plat a další důležité aspekty pro kvalitní začlenění do společnosti.
