V Česku je nejvíce případů spály za posledních deset let. ‚Naši imunitu mohl změnit covid,‘ spekulují lékaři
Děti a mladiství se letos častěji než kdy jindy potýkají se spálou. Případů je nejvíce za posledních deset let. Vypovídají o tom data Státního zdravotního ústavu. Od začátku letošního roku do konce října zaznamenali lékaři skoro 5800 případů tohoto onemocnění. Za stejné období loňského roku prodělalo spálu přibližně 500 lidí. Letos potkala i třináctiletého Davida.
„Jednoho dne se vrátil domů s tím, že se cítí unavený. Naměřili jsme mu i vysokou teplotu,“ vzpomíná Davidův otec. Kromě horečky měl také malinový jazyk a vyrážku na těle. „Když jsme tu vysokou teplotu naměřili ještě dva dny po sobě, přestože jsme používali léky, tak jsme zašli za doktorkou a ta nám oznámila, že má spálovou angínu,“ popisuje.
Spálu vyvolává bakterie streptokoku. Praktici jeho přítomnost v krku ověřují pomocí výtěru. Laboratoř potřebuje na vyhodnocení vzorku zpravidla 24 hodin. „Laborantka natře vzorek na kultivační půdu. V našem případě je to krevní agar s příměsí ovčí krve,“ vysvětluje v laboratoři klinické mikrobiologie Nemocnice v Českých Budějovicích lékař David Šůs.
„Je to streptokok, který dělá úplný rozpad červených krvinek kolem svých kolonií a takové projasnění. A podle toho ho poznáváme,“ říká Šůs. Zcela jasně streptokok rozpoznatelný také pod mikroskopem. Přesvědčují se o tom o něco později i v další laboratoři. Typickým tvarem jsou mírně protažené koky, které se řadí do krátkých řetízků.
Počty nemocných se spálou rostou podle dat Státního zdravotního ústavu po celé republice. Výrazně častěji se s bakterií, která nemoc způsobuje, setkávají i tady v laboratořích českobudějovické nemocnice, potvrzuje Šůs. „Na přelomu loňského září a října dochází k velkému nárůstu záchytu biogenní streptokoků. Zřejmě to souvisí s epidemií biogenního streptokoka po celé Evropě,“ uvažuje.
Proč se spála v posledním roce šíří častěji, se přesně neví. Na vině může být podle primáře infekčního oddělení Aleše Chrdleho více faktorů. „Odložili jsme roušky, více se stýkáme a tím pádem sdílíme bakterie. Někteří lidé jsou nosiči, aniž by si to uvědomovali, a předávají je dál. Další věc je, že bakterie samy o sobě se také mohly změnit. Třeba jejich vnitřní chemie, to, čemu říkáme virulence neboli nebezpečnost,“ popisuje.
Lékaři se stále častěji setkávají s prediabetem. ‚Předstupněm‘ cukrovky trpí i mladí lidé kolem třiceti
Číst článek
Mezi odborníky se také spekuluje o tom, jestli koronavirus nezměnil naše vlastní imunitní nastavení. „Tím pádem je pro nás bakterie nová, i když předtím jsme se s ní setkávali každoročně a byla to pro nás běžná věc,“ říká Chrdle.
Tento typ streptokoka pošle pacienta do postele často jen s klasickou angínou. Když se s ním ale člověk setká poprvé, dokáže vyvolat i vyrážku, tedy spálu. I proto se tato nemoc vyskytuje hlavně u dětí. „Spála je vyrážka na těle, malinový jazyk a prosáklé oči. Když po roce dvou přijde znovu angína, pak už jsme bez vyrážky, takže to není spála, ale říkáme tomu angína,“ vysvětluje primář.
Spála se vždy léčí pomocí antibiotik, nejčastěji penicilinem a nikdy by se podle lékařů neměla přecházet. Drtivá většina pacientů se léčí doma, do nemocnice se dostane jen minimum případů.
„Vídáme pouze komplikované nebo těžké průběhy, které končí v nemocnici. Jejich počet narostl zhruba jedno až dvojnásobně. Vídáme ale také ještě těžší komplikace, kdy se spálový bacil dostane dál za krk do mezihrudí, kloubů, kostí nebo na srdce. Ti lidé stonají velmi těžce. Vídáme dvou až trojnásobný nárůst oproti předchozímu roku,“ dodává primář infekčního oddělení Chrdle. Celkově se počet zachycených streptokokových infekcí zvýšil letos v českobudějovické nemocnici šestinásobně.
