Věda pro děti: Je zdravé si přes den občas zdřímnout. Kolik minut je na šlofíka akorát?
Zdřímnete si někdy rádi přes den? Pokud nepřekročíte určitou délku spánku, tak to rozhodně není nic špatného. Doporučuje se odpočívat jen asi 20 minut. Poté se lidé cítí zpravidla produktivnější, udělají více práce, jsou soustředěnější a mají lepší nápady a náladu. Nesmí ale usnout hluboce, po takovém probuzení se člověk cítí nesoustředěný a ospalý.
Většinou se mezi jednou a třetí hodinou odpoledne cítíme unavení a bez energie. Někdo se snaží doplnit energii sladkostí, někdo kávou. Naše tělo by ale potřebovalo načerpat energii doopravdy.
Po zdřímnutí, tedy takzvaném šlofíku, který trvá zhruba 20 minut, se lidé cítí produktivnější, udělají více práce, jsou soustředěnější a mají lepší nápady a náladu.
Pokud by ale člověk věnoval odpolednímu šlofíku více času, může se mu obrátit spánkový režim a nebude moci usnout večer, což taky není dobře.
Při delším šlofíku navíc taky upadnete do hluboké fáze spánku a při probuzení z ní se člověk může cítit nesoustředěný a ospalý.
Zároveň by se nemělo stávat, že se bude noční spánek šidit a dospávat se bude přes den.
Šlofík proti zmenšování mozku
Vědci ale na základě výzkumů přišli na to, že správný šlofík může prospívat našemu mozku. Mozek se totiž s věkem zmenšuje.
Věda pro děti: Jedna z nejdražších káv se vyrábí z bobků. Proč nevěřit levným variantám?
Číst článek
Experiment založený na genetice odhalil, že mozek lidí, kteří si dávají pravidelně šlofíka, je větší o 15 centimetrů krychlových, což může odpovídat zpoždění stárnutí zhruba o šest let. Může tedy existovat souvislost mezi denním zdřímnutím a celkovým objemem mozku.
Jsou ale potřeba ještě další výzkumy, kde se případně bude ověřovat, jestli zachování objemu mozku může fungovat třeba i jako prevence proti demenci.
Rozhodně se ale už dlouho ví, že denní zdřímnutí má zásadní význam pro vývoj v dětství. S přibývajícím věkem se k němu lidé uchylují méně. Ale možná je to chyba.
Jižanské národy přes den běžně dřímou, říká se tomu siesta. Šlofíkům se údajně lidé oddávali třeba i v antickém Řecku a v Římě.
Vědci tvrdí dokonce i to, že je odpolední zdřímnutí prevencí před infarktem nebo mrtvicí. Je to ale spíše hypotéza, která vychází z toho, že lidé v zemích, kde je spánek přes den praktikován, těmito problémy trpí méně.
Pravdou je, že srdce při šlofíku relaxuje a zklidní se. Sníží se krevní tlak a zpomalí srdeční frekvence. V některých firmách mají už dokonce pro zaměstnance takzvané spací pokoje pro denní spánek. Většina lidí si ale zdřímnout v kanceláři nebo ve škole nemůže.
Škodí málo i nadbytek spánku
Spánek je pro nás extrémně důležitý. Dvacetiminutový šlofík ale vše nezachrání. Škodí nám dlouhodobý nedostatek spánku, ale nesmíme se ani přespávat. Obecně se říká, že zdravý spánek u dospělého člověka by měl trvat sedm až devět hodin denně.
Věda pro děti: Pomáhá teplé mléko při usínání? Které recepty proti nespavosti fungují?
Číst článek
Pokud jsme přespaní, nebo nedospaní, můžeme být unavení, mít špatnou náladu, bolesti hlavy, páteře, pomalejší reakce i deprese.
Pokud jsme pořád unavení a spíme opravdu hodně v noci i přes den, může to vést ke zdravotním problémům, a také to může být důvodem nějaké zatím nezjištěné nemoci.
Zkrátka přemíra i nedostatek spánku škodí. Někdy je ale únava jen důvodem toho, že nemáte vychytanou přesnou délku spaní v noci, protože někomu opravdu stačí hodin sedm a někdo jich nutně potřebuje devět.
