Jen doplněk stravy, nebo elixír života? Taurin prokazatelně přispívá k pomalejšímu stárnutí
Taurin, látka, kterou si přirozeně vyrábí naše tělo a patří k oblíbeným potravinovým doplňkům, prokazatelně zpomalila stárnutí u pokusných háďátek, myší i makaků. „Efekt byl překvapivě významný,“ potvrzuje biochemička Klára Hlouchová.
Taurin se vyskytuje na různých místech lidského těla. Vyrábíme si ho z aminokyseliny zvané cystein, která je složkou bílkovin. Patří také k oblíbeným potravinovým doplňkům, vyskytuje se třeba v energetických nápojích.
Už nejméně čtvrtstoletí se vědci snažili přijít na to, zda může mít taurin vliv na délku života, zvláště pak ve starším věku. „Taurin může tvořit až jedno promile našeho těla,“ říká biolog Jan Černý.
To, že tato látka koreluje s lidským zdravím, bylo známo už dříve. Nová studie potvrdila pozitivní účinek taurinu hned v několika aspektech. Tentokrát se prokázalo, že jeho nedostatek přispívá ke stárnutí.
Samičkám myší středního věku dodatečná dávka taurinu prodloužila délku dožití asi o 12 procent. Studie badatelů z Kolumbijské univerzity v New Yorku a dalších pracovišť o účincích taurinu vyšla v časopise Science.
Pevnější kosti
Vijay Yadav z Kolumbijské univerzity v New Yorku a jeho tým už dříve doložili prospěšnost taurinu při budování kostí. Další vědecké týmy popsaly pozitivní účinky této látky na lidskou imunity, obezitu i nervovou soustavu.
Česko je v konzumaci drog pod evropským průměrem. Nejvíce uživatelů má pervitin a halucinogenní houby
Číst článek
V novém pokusu taurin mimo jiné snižoval nadváhu u stárnoucích samiček myší i u těch, které byly v menopauze. Měly více kostní hmoty a zlepšoval se jim výkon svalů. Pokusu se podrobily 14měsíční myši, jejichž věk odpovídá stáří 45letého člověka.
Také v těle atletů se našlo více taurinu než u lidí, kteří pravidelně nesportují. Lidé starší šedesáti let s vyšší hladinou taurinu trpěli méně často diabetem druhého typu, obezitou, vysokým krevním tlakem a záněty. Vědci ale zatím doporučují opatrnost, například ve věci dávkování.
„Do jednoho gramu na kilogram tělesné váhy bych se ještě nepouštěla,“ volí opatrnější přístup Klára Hlouchová.
Upozorňuje, že stejné dávkování na lidech by znamenalo 50 až 100 gramů na jedince. Každý z nás má přitom trochu jiné dědičné předpoklady, tělesné dispozice a zdravotní stav.
Na energetických nápojích bývá taurin uveden velkými písmeny, otázkou tedy je míra jejich nadužívání, zvláště u mladých lidí.
„Mají spoustu problematických fyziologických účinků, ale to nesouvisí s taurinem, jeden gram taurinu je toxikologicky v pořádku,“ míní Černý.
Veganská strava
Senior, ale i myš, makak nebo háďátko mají v těle méně taurinu. Proto vědci chtěli zjistit, zda to není spouštěč stárnoucích efektů. „Jediné, kde to nefungovalo, byla kvasinka,“ říká Jan Černý a dodává. „Týká se mnohobuněčných organismů, které mají velkou délku života.“
Mikroplasty mění k horšímu složení střevních bakterií, potvrdila to studie mořských ptáků
Číst článek
Typický konzument, který není vegetarián, přijímá 50 až 100 mg taurinu za den, když je masožravec, půl gramu na den. Podle vědce se masitou stravou nedostaneme k limitním koncentracím.
Víme, že tepelná úprava taurin likviduje. „To se dostáváme k tzv. raw stravě a hodně masité stravě, na ně jsme možná evolučně připravení,“ akcentuje Jan Černý. I když vědec nebagatelizuje vegetariánský nebo veganský životní styl, má podle něj vliv na zdraví a ekologický přesah.
„Na druhou stranu se ví, že kdo jí striktně veganskou stravu, má nižší hodnoty taurinu, až takové, které se v těchto výzkumech přisuzují starému člověku,“ varuje Jan Černý.
To vedlo k úvaze, zda je důležitý pro stárnutí. „Některé typy diet by mohly být problém v běhu na dlouhou trať, v dožití se delšího věku,“ upozorňuje Jan Černý.
Zatímco u člověka je taurin součástí metabolismu, v našem těle je normální a podle studie pomáhá, i když ho přidáme do stravy. Někteří jiní živočichové, jako třeba kočky, si ale tuto, takzvanou esenciální aminokyselinu, vyrobit v těle neumí, přijímají ji potravou.
Například sýkory na něj sází, když pečují o mláďata. „V mládí je potřeba největší, mláďata krmí živočišnou stravou, s důrazem na pavouky, kteří mají extra hodně taurinu,“ říká Jan Černý.
Jak vědci pokročili v pátrání po elixíru života? Proč mají bakterie skoro ve všech prostředích odolné geny? K čemu se můžou hodit umělé molekuly? Poslechněte si celou Laboratoř v audiozáznamu. Debatují biochemička Klára Hlouchová, biolog Jan Černý a herečka Andrea Černá.
