Léky nezabírají, pomáhá až biologická léčba. Pacientů se záněty střev v Česku přibývá, hlavně dětí a mladých
Bolesti břicha nebo časté průjmy. Až 70 tisíc lidí se podle odborníků v Česku potýká s nespecifickými záněty střev a jejich počet stále roste. Často jde o mladé lidi. I když je k dispozici stále více moderních léků i chirurgických postupů, je někdy těžké dostat nemoc pod kontrolu. Jak dokáží taková onemocnění ovlivnit život a jak se s nimi dá bojovat? „Budoucnost je v biologické léčbě,“ myslí si lékařka Katarína Mitrová.
V roce 2015 před sebou měla Tereza Švejdová slibnou stepařskou kariéru. Veškeré plány ale překazila nemoc ulcerózní kolitida.
Ulcerózní kolitida nebo Crohnova nemoc. Jak se dá se záněty střev bojovat? Poslechněte si reportáž
„Úplně první příznaky se mi projevily v roce 2018. Bylo mi 18 let, byla jsem v maturitním ročníku na gymplu a projevilo se to tak, že jsem prvně zpozorovala stopy krve ve stolici,“ popisuje Tereza.
Podstoupila řadu vyšetření i pobytů v nemocnici. „Hned po maturitě jsem se kvůli střevům dostala do nemocnice, kde se mi je snažili dát trochu dohromady. Ve stejné době jsem bohužel dostala hlubokou žilní trombózu do lýtka, takže ani kvůli tomu jsem nemohla dál pokračovat ve stepu. V té době jsem nemohla ani vyjít z bytu,“ vzpomíná na těžké období Tereza.
Příčinu lékaři neznají
Ulcerózní kolitida nebo třeba známější Crohnova nemoc jsou autoimunitní onemocnění – tedy nemoci, při kterých se imunitní systém obrací proti vlastním střevům a působí v nich zánět. Přesnou příčinu, proč se tak děje, lékaři neznají.
„Vidíme, že incidence střevních zánětů nebo u autoimunitních chorob je vyšší v zemích s vyšším ekonomickým standardem, severněji položených. Mohou se zde uplatnit vlivy genetické i vlivy vnějšího prostředí,“ vysvětluje Katarína Mitrová z dětské gastroenterologie ve Fakultní nemocnici v Motole.
Většinou střevní záněty nejvíce postihují mladé lidi ve věku 15 až 35 let. Stále více pacientů ale přibývá specificky mezi dětmi.
„To, co za poslední léta vidíme, je, že se věková hranice, kdy se onemocnění manifestuje (projevuje – pozn. red.), posouvá stále níže. Není výjimkou ani výskyt před šestým rokem věku, kdy dětí bývá stále více,“ doplňuje lékařka
Bolesti a poruchy růstu
Záněty střev se projevují bolestmi břicha, průjmy a u dětí i poruchy růstu. Crohnova nemoc i ulcerózní kolitida jsou nevyléčitelné. Cílem léčby je nemoc zklidnit, aby nedošlo k nevratnému poškození střeva. U Terezy to ale trvalo více než dva roky.
„Už se moc nevědělo, co se mnou. Průjmy byly nepřetržité. Lékaři se rozhodli, že mi nasadí duální terapii, která spočívá v tom, že pacient užívá dvě biologické léčby najednou. Teprve tehdy se střeva zklidnila, zánět se zaléčil, a já mohla vysadit kortikoidy, které jsem užívala dva a půl roku,“ vypráví Tereza.
Biologická léčba
Biologická léčba je nadějí především pro ty pacienty, kterým selhává základní léková terapie, většinou kortikosteroidy nebo léky ovlivňující imunitu.
Čeští vědci dokážou vyrobit látku butyrát. Může pomoci s řadou střevních nemocí
Číst článek
„Opravdu se ukazuje, že budoucnost léčby, a to zejména u Crohnovy nemoci, spočívá právě v biologické léčbě, která se zdá opravdu nejefektivnější,“ říká lékařka Katarína Mitrová.
Chronické záněty střev mají velký dopad na běžný život i psychiku člověka. Odborníci uvádějí, že až 40 procent pacientů kvůli tomu nemůže pracovat naplno a někteří dokonce vůbec.
„Naučila jsem se s tím žít, ale není to jednoduché,“ uzavírá dnes třiadvacetiletá Tereza Švejdová. K závodění se už podle svých slov nevrátí, ale stepařskou obuv by alespoň rekreačně ještě obout chtěla.
