Bezvýhradná anonymita dárců spermií a vajíček? Načase je změna, dítě je priorita, zní ze sněmovny
Poslanci se chystají diskutovat o změně zákona, který zaručuje dárcům pohlavních buněk naprostou anonymitu. Mají k tomu dva důvody: střetává se s právem dítěte na znalost svého původu a stále se vyvíjejícími se technologiemi. „Darované“ děti totiž vyhledávají své biologické rodiče pomocí komerčních DNA testů, jejichž výsledky porovnávají v celosvětových databázích.
Darujete vajíčko nebo spermii? Navždy jste anonymní a ke svému biologickému dítěti nikdy nenaleznete cestu. Tak to stanoví český zákon, který zaručuje - ale i nařizuje - naprostou anonymitu dárců pohlavních buněk. Kliniky, které umělé oplodnění provedly, podle něj musí uchovávat zdravotní informace o dárci po dobu 30 let.
Kdo je můj táta? Komerční testy DNA prolamují anonymitu dárců spermií a vajíček
Číst článek
Věda a technologie se ale posunuly a ne jedno takto narozené dítě legislativu „úspěšně obchází“.
Využívají k tomu, jak server iROZHLAS.cz v minulých dnech popsal, komerční DNA testy. Porovnávání výsledků otestovaných lidí následně dokáže určit případný příbuzenský vztah.
Proti současnému pořádku se vymezuje například „darované dítě“ Jan, který svého otce nezná, protože byl anonymní dárce spermatu. Osobně není proti umělému oplodnění, nesouhlasí však s naprostou anonymitou.
„Rodiče by podle mě neměli být anonymní, jelikož je tak dítěti odepřeno ústavní právo znát svůj původ. Na rozdíl od dárce a rodiče, kteří jednají sami za sebe, u dítěte rozhodne o odepření takto zásadních práv někdo jiný. Samozřejmě by se mělo ošetřit to, aby nebylo možné po dárci požadovat jakékoliv povinnosti, ať už rodičovské nebo materiální,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz, který popsal jeho příběh.
Čas na změnu
Nyní přichází od legislativců zpráva: je potřeba zákon změnit. Poslanecký klub KDU-ČSL k tomu navíc již připravuje potřebnou půdu pro debatu. „Jsem přesvědčen, že je na místě legislativu týkající se náhradního mateřství upravit. Současně je to ale velmi citlivá věc a jako k takové je k ní třeba přistupovat. Kolegové z poslaneckého klubu připravují na začátek září odborný kulatý stůl, kam jsou přizváni experti z řady oborů od medicíny přes psychologii až po právo,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz předseda lidoveckého klubu Marek Výborný.
Polorodé sestry se našly pomocí DNA testů. ‚Hledáme anonymního dárce spermií, našeho otce,‘ vysvětlují
Číst článek
Na možné změně se shoduje i s předsedkyní opozičního poslaneckého klubu ANO Alenou Schillerovou. Současné zaručení anonymity totiž neprolomí ani oboustranný zájem, jak ze strany dítěte, tak ze strany dárce. A v tom vidí Schillerová slabinu. „Je to především etický problém. Za sebe si ale dokážu představit, že pokud by byl z obou stran - tedy jak biologických rodičů, tak dítěte zájem, měli by mít možnost při dosažení zletilosti či plnoletosti vzájemně se kontaktovat,“ myslí si.
Již v minulých volebních obdobích byla mezi zákonodárci snaha zákon změnit, tehdy se to však nepovedlo. Jedním z předkladatelů byl i Marek Benda z ODS. „Předkládali jsme návrh zákona, který měl umožnit zjistit takto počatému dítěti v jeho dospělosti jeho pravého rodiče. Zejména kvůli dědičným chorobám a samo sebou bez vzniku jakéhokoli právního vztahu. Díky lobby reprodukčních klinik tento návrh nebyl projednán,“ ohlíží se Benda.
V současnosti vidí prostor pro znovuotevření této debaty. „Mnohem více s ohledem na práva dítěte a ne jen rodičů a komerčních zájmů,“ předjímá, jakým směrem by se diskuse měla vést.
‚Řešíme energie‘
Proti těmto změnám se však postavila za SPD poslankyně Karla Maříková. „Tak jak je legislativa nyní nastavena v tomto směru, je naprosto v pořádku. Zaručení anonymity pro tyto případy je správné,“ stručně odepsala na zaslané dotazy.
KDO MŮŽE DAROVAT A PŘIJÍMAT?
- Darování spermií: Své pohlavní buňky mohou podle zákona o specifických zdravotních službách anonymně darovat muži ve věku 18 až 40 let. Po provedení zdravotních vyšetření, spermiogramu a klinicko-genetické konzultaci, může muž desetkrát darovat sperma. Podmínkou je například ukončené středoškolské vzdělání. Za každý odběr kliniky vyplácí až dva tisíce korun.
- Darování vajíček: přísnější věková hranice platí pro anonymní dárkyni, která musí být plnoletá, ne však starší 35 let. Po nezbytných vyšetření si žena většinou aplikuje léky, které podporují růst folikulů, které obsahují vajíčko. Odběr probíhá v krátké celkové anestezii. Za odběr ženě vyplácí kliniky částku kolem 30 tisíc korun.
- Příjemkyně: umělé oplodnění lze provést ženě v jejím plodném věku, horní hranice činí 49 let. Podaná žádost musí být ženy a muže, kteří chtějí společně léčbu neplodnosti podstoupit.
Anonymním dárců nenáleží podle zákona za pohlavní buňky žádná finanční úhrada, kliniky jim peníze však zpravidla vyplácejí za „prokazatelně vynaložené výdaje spojené s darováním“.
Zcela jasno nemají Piráti. Aktuálně podle slov předsedy poslanecké klubu Jakuba Michálka řeší naléhavější problém a to ceny energií. Anonymnímu darování pohlavních buněk se tak hlouběji nevěnovali. „Jako liberál považuji za samozřejmé, že každý má možnost rozhodovat o svém těle, což platí i pro genetický materiál, a že uzavřené dohody musí být respektovány. Pokud někdo daruje genetický materiál, vymíní si anonymitu a klinika s ním uzavře smlouvu, musí být tato pravidla hry respektována,“ odpověděl Michálek.
V českém právním prostředí v současnosti panuje kolize mezi ústavním právem dítěte znát svůj původ a zdravotním právem dárce buněk na anonymitu. Upozornil na to právník z Masarykovy univerzity Jakub Valc, který se právním zakotvením umělého oplodňování dlouhodobě zabývá.
„Na straně dárce se jedná o ochranu práva na soukromý a rodinný život v tom smyslu, že on ani jeho rodina nebudou ze strany uměle počatého dítěte vyhledáváni či kontaktováni. Mělo by se tedy hledat nějaké přiměřené řešení, které bude respektovat práva obou stran, popřípadě také další chráněné zájmy,“ uvedl.
Úbytek neanonymních dárců?
Stejně to vidí i lidovecký místopředseda Výborný, který je přesvědčen, že se musíme vyvarovat toho, aby se dítě - lidský život - stalo předmětem „obchodu“ se vším, co s tím souvisí. „Právo dítěte znát své rodiče by mělo být nadřazeno všemu ostatnímu. Parametry musí být samozřejmě předmětem odborné, nejen právní, ale i etické, zdravotní či psychologické debaty,“ řekl.
Jaká jsou úskalí případného odanonymizování dárců? Například obava o jejich počet. „V zemích se zrušenou anonymitou skutečně klesl počet dárců a dárkyň a hlavně se změnila jejich skladba a motivace. Například bývají starší. Pro léčbu v biologickém slova smyslu je potřeba naprosté minimum darovaných gamet. Takže to by ohroženo nebylo,“ myslí si psycholožka a členka Bioetické komise Rady Evropy Hana Konečná.
Hned ve vedlejším státě - Německu - na cestu neanonymních dárců již před časem přistoupili. Ze zákona zřídili centrální registr dárců spermatu. V něm jsou obsažené údaje jak o dárci, tak o příjemcích a dítě narozené z darovaných gamet k nim má přístup od svých 16 let. Ani současná česká úprava však není ve světě něčím neobvyklým.
Předseda poslaneckého klubu TOP09 Jan Jakob ani přes urgence na zaslané dotazy nereagoval.
