Jaké výroky padají o euru? Slovíčkaření ve vládě nebo výzvy k referendu ze strany opozice
Mezi vládními politiky už nějakou dobu bují debata o euru, začátkem roku 2024 však nabrala nových rozměrů. Své postoje tvrdě hájí také opozice. Co na adresu eura v současnosti zaznívá? Web iROZHLAS.cz přináší výběr výroků i srovnání, jak se vyvíjely u parlamentních stran v čase.
„Máme velký úkol nadále ozdravovat a konsolidovat veřejné finance. To děláme a to je jeden ze základních předpokladů, abychom se o tom (zavedení eura) vůbec mohli bavit.“
Petr Fiala, premiér (3. ledna 2024)
Nejsilnější vládní stranou je ODS, jejíž postoj zůstává neměnný. Proti zavedení eura se její straníci vyjadřují v současnosti, činili tak ale i v době, kdy seděli v opozičních lavicích. Do pozice ambasadora proti euru se dlouhodobě za ODS staví poslanec Jan Skopeček.
„V našem programovém prohlášení se řeší to, abychom dali do pořádku veřejné finance, teprve poté můžeme začít debatu o přijetí eura.“
Jan Skopeček, poslanec (3. ledna 2024)
„Jednotná měnová politika nastavená Evropskou centrální bankou je optimální buď pro severní, nebo pro jižní část, nelze vytvářet měnovou politiku prospěšnou pro všechny.“
Jan Skopeček, poslanec (6. června 2017)
Ze zástupců ODS se v současné debatě vyjadřuje smířlivěji hlavně šéf resortu dopravy Martin Kupka. „Pokud budeme v situaci, kdy splníme domácí úkoly a budeme sami zdravou ekonomikou, tak se o tom pojďme bavit,“ poznamenal Kupka na CNN Prima News.
Dvě třetiny Spolu
Lidovci a TOP 09, kteří dotváří koalici Spolu, ale zastávají více pro-euro postoje než občanští demokraté. V současnosti jsou však čelní politici zdrženlivější, taková vyjádření přichází třeba od lidovců.
„„Domnívám se, že tento rok není tím, kdy bychom měli začít dělat konkrétní kroky ohledně přijetí eura. Nesplňujeme ani všechna kritéria, u kterých Evropa požaduje, abychom je měli nějakým způsobem v pořádku,“ řekl pro ČT předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. 2.1.2024“
Aleš Dufek, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL (2. ledna 2024)
Ještě loni v červenci přitom předseda Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o možnosti, že by Česko přijalo euro do roku 2030. „Myslím, že to je reálná šance a velká výzva pro českou ekonomiku a českou společnost,“ řekl. „Předpokládám, že v roce 2025 bude stav veřejného rozpočtu takový, že bychom maastrichtská kritéria plnili,“ doplnil.
Euro jako svou prioritu měla dlouho TOP 09. V novém roce se třeba ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová nechala slyšet, že by ráda vládní kolegy přesvědčovala o jeho výhodách.
„Co se týče termínu, je mi jasné, že byste rádi znali nějaký konkrétní milník. V tuto chvíli je důležité tu debatu otevřít. Pro část politického spektra je toto téma odvážné, nebo jsou úplně proti. Je to o otevření debaty a vysvětlování výhod členství v eurozóně.“
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09 (25. listopadu 2019)
‚Euro lobbing‘
Koalice Pirátů a Starostů, která je v současnosti rozklížená, si vstup do „předpokoje eurozóny“, tedy mechanismu směnných kurzů ERM II, vetkla do předvolebního programu. A ministři za Starosty i Piráti nyní za tento krok lobbují nejvíce.
„Přijetí eura opravdu neodkládejme a nečekejme na vhodnější příležitosti. Plníme řadu maastrichtských kritérií. Není na co čekat.“
Lukáš Vlček, poslanec STAN (2. ledna 2024)
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ve čtvrtek reagoval na premiéra Fialu, jeho výrok ho totiž překvapil. „Mám pocit, že mluvil o něčem jiném. Říká, že v programovém prohlášení není nic o euru nebo že vláda se dohodla, že o euru nebudeme rozhodovat. Ale ve vládním prohlášení stojí explicitně napsáno, že budeme usilovat o co nejrychlejší naplnění maastrichtských kritérií,“ komentoval.
Vláda se v programovém prohlášení zavázala k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU“. Jedním z kritérií přijetí eura je vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II), o tomto kroku se rozeběhla debata už před koncem roku, jak jsme na iROZHLAS.cz upozorňovali a prezident Pavel ji nyní svých projevem akceleroval.
Plný talíř € Vám do roku 2️⃣0️⃣2️⃣4️⃣ přeje…🤣 pic.twitter.com/ijTeHCJBjl
— Martin Dvořák 🌈 (@_MartinDvorak) December 31, 2023
„Ve společnosti, která je historicky ovlivněna kvůli předchozím vládám silným euroskepticismem, je tak naším úkolem postupně vysvětlovat tato pozitiva a přínosy i široké veřejnosti, a to souběžně s technickými kroky, které je potřeba pro přijetí společné měny udělat.“
Jan Farský, místopředseda STAN (12. srpna 2023)
Jedním z takových kroků by mohlo být obnovení pozice vládního koordinátora pro euro, která zůstává už roky neobsazená.
Piráti pozitivní postoj k euru zastávali taktéž už v době, kdy byli v opozici.
„Euro bychom přijmout měli, pokud se eurozóna rozumně zreformuje. Krize v roce 2008 odhalila řadu nedostatků, které je třeba napravit. Potřebujeme fungující a morálně přijatelná pravidla pro bankrot předlužených bank i států. Instituce (euroskupina, euroval,…) by měly být pod demokratickou kontrolou,“ reagovali dříve pro Euractiv.“
Stanovisko Pirátů pro Euractiv (16. října 2017)
„Myslím si, že historicky by se neukázalo, že by z toho byly zásadní výhody, protože Česko je otevřená ekonomika, která je velmi závislá na obchodních vztazích se svými sousedy, zejména s Německem. Bylo by užitečné, abychom odstranili obchodu co nejvíce překážek.“
Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu Pirátů (2. ledna 2024)
ANO a SPD: proti
Komu se současná diskuse nelíbí, je hnutí ANO. Předseda stínové vlády a místopředseda hnutí Karel Havlíček dokonce tvrdí, že je od vlády nepřípustné, aby se do ní vůbec pouštěla. Kritizuje kabinet, že euro chce projednávat a argumentuje tím, že to nebylo téma, se kterým by v roce 2019 všechny vládní subjekty kandidovaly.
Rizika přijetí eura jsou vyšší než nezpochybnitelné benefity pro určité skupiny firem či spotřebitelů. Ztráta kontroly nad měnovou politikou a závazky vůči Evropskému stabilizačnímu mechanismu jsou v době, kdy EU činí jedno špatné rozhodnutí za druhým, nepřijatelným hazardem. pic.twitter.com/ueh7aZ9mJu
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) January 3, 2024
„Jsem si skoro jistý, že kdybyste šli jako pěti-nebo tříkoalice s tím, že budete zavádět euro, tak tady dneska nesedíte v pozici vládní strany,“ zlobil se v pořadu 360 stupňů na CNN Prima News.
„Ekonomické přínosy vlastní měny nyní dalece převažují přínosy eura. Díky koruně máme vlastní měnovou politiku a mnohem silnější nástroje například pro boj s inflací. Vstupem do eurozóny bychom si naopak zcela dobrovolně importovali do země problémy jihu Evropy.“
Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO (3. ledna 2024)
V roce 2020 nicméně předseda ANO Andrej Babiš pro Harvard International Review příliš odmítavý nebyl. „Česká republika je připravena vstoupit do eurozóny. V této situaci, kdy očekáváme některé reformy řízení EU, jsme se však rozhodli vyčkat. Euro je spíše politický než ekonomický projekt,“ řekl. A to navzdory tomu, že rok předtím napsal esej s názvem Proč nechci euro.
„Nezpochybňujeme závazek k přijetí eura, ale říkáme, že je ho nutné přijmout, až to bude pro ČR a její občany skutečně výhodné. V tuto chvíli má euro mnoho problémů, které se zatím nevyřešily.“
Stanovisko ANO pro Euractiv (16. října 2017)
Jakoukoliv debatu odmítá hnutí SPD, jehož prioritou je vystoupení z EU. Euro podle šéfa SPD Tomia Okamury „nesmíme přijmout nikdy“.
„Myslím si, že je velká většina lidí, kteří to euro nechtějí. A tak je hloupost, abychom Česko zatáhli do něčeho, do čeho nechce. Jako ekonom se připojuji ke kritikům, podle nichž by nám to ekonomicky nepomohlo.“
Petr Mach, ekonomický poradce hnutí SPD a jeho eurovolební lídr (2. ledna 2024)
„Je naprosto nepřijatelné, aby o takovém kroku bylo rozhodnuto bez celostátního referenda.“
Postoj SPD (30. prosince 2017)
Referendum o euru
Mezi českou společností přetrvává negativní trend vůči společné evropské měně. V současné době téměř tři čtvrtiny občanů s přijetím eura nesouhlasí, odkazuje se na data poslední průzkum CVVM z loňského června.
‚Ne euru‘
- Maastrichtská smlouva z roku 1992 a přijetí eura po splnění konvergenčních kritérií. Neplatí pro všechny, třeba Dánsko si vyjednalo tzv. opt-out tedy výjimku na přijetí společné měny.
- Do EU se později v roce 1995 připojilo Švédsko, které uspořádalo v roce 2003 referendum o euru. Výsledkem bylo 56procentní odmítnutí. Švédi si však neuzavřeli cestu pro případné přijetí v budoucnu.
- Tendence o euro referendu už v Česku byly. V roce 2011 o nich hovořil premiér Petr Nečas (ODS) potom, co se eurozóna musela vypořádávat se situací v Řecku. Dosud se však hlasování nekonalo.
- Eurozóna se naposledy rozrostla minulý rok o Chorvatsko, je v ní nyní 20 z 27 členských zemí EU.
- Kromě Česka společnou evropskou měnou neplatí také Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Švédsko a Dánsko.
K výzvě, aby vstupu do eurozóny předcházelo referendum, se kromě SPD přiklání též hnutí ANO. Jak nicméně pro iROZHLAS.cz upozornil profesor Tomáš Weiss z Institutu mezinárodních studií FSV UK, je tento krok lichý.
„Referendum nedává v toto případě smysl, protože my už jsme se smluvně zavázali, že euro přijmeme,“ připomíná Weiss. „Dokážu si představit referendum jako politický nástroj nebo výmluvu, proč svým smluvním závazkům nedostát, ale nejde o žádnou změnu smlouvy nebo o vzdávání se nových pravomocí,“ podotkl.
Připravenost ekonomiky
Závazkem, k jehož naplnění se Česko přihlásilo vstupem do EU ostatně argumentoval prezident Pavel v novoročním projevu. Připomněl v něm, že rok 2024 se ponese ve znamení 20. výročí vstupu do Evropské unie. Česko by si podle Pavla při této příležitosti mělo rozhodnout, co v budoucnosti chce.
„Je na čase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ řekl Petr Pavel.
Muž, který přivedl Slovensko do eurozóny: Malé a otevřené české ekonomice se euro vyplatí
Číst článek
Prezident se tím jednoznačně přihlásil k přijetí eura, zhodnotil politolog Josef Mlejnek. „Může se dostat do konfliktu s ODS, která má v tomto ohledu jiný postoj. Je pozoruhodné, že to zmínil v tomto projevu,“ podotkl.
Debata bude v Česku ještě nějakou dobu pokračovat. Vláda by totiž měla v nejbližších týdnech projednávat zprávu vyhodnocující připravenost české ekonomiky za rok 2023, kterou vypracovalo ministerstvo financí spolu s Českou národní bankou.
iROZHLAS.cz měl možnost do dokumentu nahlédnout, vyznívá veskrze pozitivně. Kontroverzní je ale jeho část, ve které stojí: „Vláda souhlasí s doporučením v roce 2024 neusilovat o vstup do mechanismu směnných kurzů (ERM II).“
Jak se k přijetí eura staví ministři, redakce zjišťovala v článku ZDE.
