Český diplomat po saúdském summitu: Mír není možný, když nevíme, jak se bude Rusko chovat dál
Desetibodový mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a role dalších zemí při jeho naplňování. To bylo hlavní téma víkendových konzultací v saúdskoarabské Džiddě. Učastnili se ho zástupci čtyř desítek zemí, včetně Indie, Číny nebo Brazílie, chybělo ale Rusko. „V zásadě všechny delegace, které vystupovaly, podpořily územní celistvost Ukrajiny,“ hodnotí závěry jednání náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN).
Desetibodový plán – to je tedy něco, co je domluveno a bude se naplňovat?
Desetibodový plán je dlouhodobá ukrajinská iniciativa, jak si Ukrajina představuje řešení míru a jak si představuje konečný stav poté, co Rusko skončí svou agresi. A na té schůzce jsem mluvil o tom, jak ho můžeme naplňovat a jak můžou jednotlivé delegace, které se toho jednání zúčastnily, konkrétně s tím naplňováním pomoci.
Jaká byla ochota od těch zhruba čtyř desítek zemí ho naplňovat a pomoci v jeho naplňování?
Myslím, že tam řada delegací zdůraznila, že jsou ochotné ho naplňovat, včetně České republiky. K tomu se můžeme ještě vrátit. A pochopitelně velmi důležité je, že se téhle schůzky účastnily země jako Čína, Indie a Brazílie, a že mohly slyšet od nás, evropských zemí a od Ukrajinců svou pozici, své chápání situace a to, proč je ruská agrese bezpečnostní problém nejen pro Ukrajinu a Evropu, ale i pro celý svět, protože to má dopady například na potravinovou bezpečnost.
A také musím zdůraznit, že tam v zásadě všechny delegace, které vystupovaly, podpořily územní celistvost Ukrajiny a odvolání na chartu OSN, která podobnou agresivní válku neakceptuje.
Podařilo se tedy přesvědčit velké rozvojové země jako je Indie nebo Brazílie, aby jednaly ve shodě se Západem, potažmo tedy Ukrajinou, ohledně řešení války?
Mluvíme o dlouhodobém procesu. Tahle schůzka není první ani poslední. Předpokládám, že ty země, které se účastnily této schůzky v Džiddě, včetně Číny, se zúčastní dalších. Takže je důležité, abychom v tom pokračovali a abychom v rámci toho takzvaného „outreache“ s těmi zeměmi mluvili a vysvětlovali jim naši pozici. Myslím, že jsou ochotné nám naslouchat.
Tohle už děláme na úrovni Evropské unie, ale děláme to i v rámci české diplomacie. Ministr Lipavský už navštívil africké země, chystá se do Brazílie, navštívil Indii, kde také vysvětlujeme, proč je ruská agrese neakceptovatelná.
Jaká byla tedy odpověď Indie nebo třeba právě čínského zástupce? Co jste se od nich dozvěděli?
Pochopitelně, jako diplomat, nechci komentovat to, co detailně zaznělo od těch delegací. Některé z nich prezentovaly své dlouhodobé pozice, ale důležitá je shoda na podpoře územní celistvosti Ukrajiny a Charty OSN. A to, že tam v zásadě všichni podpořili ukrajinský desetibodový mírový plán.
Česko nabídlo pomoc, hlavně v oblasti jaderné bezpečnosti. Co to konkrétně obnáší?
Jak je známo, nabízíme ukrajinské straně dlouhodobou pomoc včetně zbraní politické podpory už od doby, kdy začala loni ruská agrese. Pokud jde o ten desetibodový mírový plán, nabízíme naši expertizu a spolupráci s českými institucemi a odborníky, zejména v oblasti jaderné bezpečnosti. To může být samozřejmě pomoc odborníků, nějaká technická spolupráce a dlouhodobě jsme velmi aktivní také v oblasti mezinárodní spravedlnosti, což znamená, že nabízíme pomoc našich právníků, pokud jde o otázky stíhání ruských zločinů během agrese proti Ukrajině.
A taky jsme velmi aktivní v těchto věcech v Radě Evropy a v dalších mezinárodních organizacích, kde pomáháme Ukrajině, abychom se posunuli dál v těch právních mechanismech pro, dejme tomu, budoucí tribunál pro ruské válečné zločiny.
Sankční seznamy
Není trochu zvláštní, že na jedné straně nabízíme pomoc se stíháním ruských válečných zločinců a na druhé straně třeba na našem sankčním seznamu jsou stále jen tři ruská jména? Přitom víme, že mnoho bohatých Rusů si tady udělalo jakousi základnu.
Chci zdůraznit dvě věci. Za prvé jsme právní stát a ty věci musí být provedeny v souladu se zákonem, tak aby potom obstály u soudu.
Británie rozšiřuje sankce kvůli deportacím ukrajinských dětí. Zahrnují ruskou ministryni kultury
Číst článek
To samozřejmě nikdo nerozporuje, ale je to už přece jenom docela dlouho.
Ano, je to dlouho, ale můžu vás ubezpečit, že ačkoliv jsou v tuto chvíli na seznamu jen tři jména, samozřejmě pracujeme i na dalších. Hlavní ale je, aby byl o ta jména doplňován evropský seznam, protože pak mají ty sankce mnohem větší dopad než ty národní.
Věnuje se tomu i ministerstvo zahraniční v rámci národního sankčního zákona, věnuje se tomu Finančně analytický úřad, ale z pochopitelných důvodů nechceme zmiňovat konkrétní jména, na kterých pracujeme.
Když jste zmínil ten evropský sankční seznam, tak tam je nějaké jméno, které by tam bylo z iniciativy České republiky?
Byli jsme velmi aktivní v navrhování ať už právnických nebo fyzických osob na tento sankční seznam, ale opět bych si dovolil to detailně nekomentovat.
Takže zatím, pokud vím, žádné takové jméno není. Mohlo by se tam ale objevit?
Jsou tam už jména, která jsme navrhli, nebo jsme se na tom podíleli. A na národním sankčním seznamu jsou v tuto chvíli tři osoby a pracujeme na dalších.
Čína pomáhá Rusku ve válce dodávkami technologií. Podle amerických zpravodajců tak obchází sankce
Číst článek
Čekalo se, jestli se v Džiddě objeví i zástupce Číny, nakonec tam byl. O jaká jednání měl zájem právě čínský zástupce?
Čínský zástupce tam pochopitelně na okraj té schůzky mluvili s řadou dalších hráčů. Byl tam třeba zástupce americké strany, byly tam státy Evropské unie, čili všechny ty delegace spolu navzájem jednaly na okraj toho hlavního jednání.
I my jsme mluvili s řadou zemí, pochopitelně i s ukrajinskými partnery, takže je velmi důležité, že se nesedí pouze v tom plénu, ale že na okraj té jednodenní schůzky, je i možnost pro tahle bilaterální jednání.
Už jsme říkali, jakou pomoc nabídlo Česko při uskutečňování toho desetibodového plánu. Byla tam naopak směrem k Česku nějaká prosba právě z ukrajinské strany, co by ještě potřebovali?
My známe obecně ukrajinské potřeby, čili o tom jsme se včera příliš podrobně nebavili. Víme, co Ukrajina potřebuje v oblasti dodávek techniky, vojenské techniky, lobbujeme za různé věci na evropské úrovni. A bavili jsme se také o rozvoji bilaterálních vztahů – nedávno proběhla návštěva prezidenta Zelenského, plánujeme další podobné akce dejme tomu na vyšší úrovni. Chceme pečovat také o bilaterální relaci s Ukrajinou a pochopitelně jsme jedna z hlavních zemí, i co se týče péče o ukrajinské uprchlíky před válkou.
Zmrazený ruský majetek na obnovu Ukrajiny využít nelze. V Česku na to chybí zákon
Číst článek
Máte pocit, že jsme se po víkendu nějak posunuli v tom, řekněme, mírovém plánu pro Ukrajinu, že jsme se nějak posunuli ke konci války na Ukrajině?
Myslím, že jsme se posunuli v procesu ukrajinského mírového plánu a zapojili jsme do toho další země, v čemž budeme pokračovat. Stále ovšem platí zásadní věc, že mír je možný pouze tehdy, pokud Rusko změní své chování. A mír není možný v situaci, kdy nevíme, jak se bude Rusko chovat dál.
Pokud dnes vznikne zamrzlý konflikt v jakýchkoliv hranicích, tak není nikde záruka a obávám se, že naopak je velká pravděpodobnost, že tento konflikt bude dál pokračovat. Tohle totiž není první ruská agrese, ale druhá. První byla v roce 2014.
Pokud teď skončilo jednání o ukrajinském plánu, chystá se nějaké jednání s Ruskem?
Jednání s Ruskem dneska probíhají velmi omezeně a v tuto chvíli to není skutečně na pořadu dne. My si musíme odpracovat na naší straně, na straně těch, co podporují Ukrajinu, tu práci a musíme dál podporovat Ukrajinu. Protože ona musí jednoho dne rozhodnout o tom, za jakých podmínek a kdy bude s Ruskem mír možný.
