Ústava je velmi zdařilé dílo, nechtějme ji měnit a dopisovat, říká nový předseda Ústavního soudu Baxa
Předsedou Ústavního soudu se stane bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Od úterý nahradí končícího Pavla Rychetského. Josef Baxa působí v justici od roku 1984. „Úkolem je nejen komentovat a srozumitelně vysvětlil jednotlivá rozhodnutí, ale i ukazovat určitou linii rozhodování v různých oblastech,“ říká Josef Baxa o směřování Ústavního soudu pro Radiožurnál.
Když přišla nabídka od pana prezidenta, bylo to složité rozhodování?
Nebylo to jednoduché rozhodování. Tu nabídku jsem oddělil od nabídky původní, tedy stát se ústavním soudcem. Říkal jsem si, že toto je něco, co sám musím opravdu zvážit. Je to asi největší odpovědnost, kterou jsem na sobě v životě měl.
Začal jsem o sobě pochopitelně přemýšlet a pochybovat, ptal jsem se blízkých i kolegů. Pak jsem pro sebe vyhodnotil, že se o to pokusím, abych obstál a důvěru, kterou mi prezident nakonec dal, opravdu nezklamal.
Byl jste předsedou Nejvyššího správního soudu, ten jste ale budovali od základů. Ústavní soud je renomovaná a respektovaná instituce. Sám jste před chvílí řekl, že to je největší výzva. V čem to bude jiné?
Bude to jiné mimo jiné v tom, že jde o kontinuitu. Je to instituce, která se těší vysoké důvěře veřejnosti, která existuje v našem ústavním systému přes 30 let, která má za sebou mnohé závažné nálezy a tak dále.
Teď jde o to, aby jaksi navázal. Aby i přes masivní soudcovskou výměnu a výměnu ve vedení, soud zůstal pořád takový, jaký je. To znamená odborně kompetentní a důvěryhodný. A aby byl ještě o něco lepší, aby třeba dokázal více komunikovat s veřejností, aby dokázal více vysvětlovat a odůvodňovat nejenom jak, ale i proč rozhodl, aby mu rozuměli běžní lidé, nejenom odborníci.
To je jedna věc. Druhá věc, ne všechny úkoly, které bude mít Ústavní soud před sebou, vyčte, jak se říká, z dosavadní judikatury, protože svět a život se vyvíjí a objevují se společenské problémy, které dříve nebyly. Řada z nich, zejména bude-li k jejich řešení použito legislativy, se může dříve nebo později objevit před Ústavním soudem.
A to, co bylo dříve doménou čistého politického rozhodování, dnes dostávají na stůl soudci. Zpravidla to bývá tak, že se přehlasovaná parlamentní menšina obrací na Ústavní soud a domáhá se zrušení přijatých zákonů a podobně. Příklady jsou myslím obecně známy.
Nové společenské problémy
Prezident Pavel poděkoval končícímu šéfovi Ústavního soudu Pavlovi Rychetskému. Jak řekl, byl jeho nejviditelnější tváří. Zmínil jste srozumitelnost Ústavního soudu, jak viditelný chcete být vy? Respekt Ústavnímu soudu vyplýval i z toho, že dokázal svá rozhodnutí srozumitelně vysvětlovat a obhajovat.
Tak jak je právo stále složitější, tak jsou i akty aplikace práva, to znamená soudní rozhodnutí, důkladnější a obsáhlejší. Někdy je obtížné vyznat se v nich i pro samotné právní profesionály.
Prezident Pavel jmenoval nového předsedu Ústavního soudu. Stane se jím dlouholetý soudce Josef Baxa
Číst článek
Velkým úkolem je nejen komentovat a srozumitelně vysvětlil jednotlivá rozhodnutí, ale i ukazovat určitou linii rozhodování v různých oblastech, ve kterých Ústavní soud vystupuje. To je úkol, který nikdy nekončí a určitě se tomu budeme velmi věnovat.
Ministr spravedlnosti z ODS Pavel Blažek dnes (v pátek, pozn.red.) řekl, že doufá, že v čele Ústavního soudu naplníte, co jste avizoval, tedy že se z Ústavního soudu nestane aktivistický tvůrce práva. Něco takového hrozilo?
To je obava, kterou sdílí politici po celém světě. Trochu to souvisí s tím, že vznikají nové společenské problémy, o kterých se diskutuje a které nemají jednoznačná řešení.
Vidíme to doma i ve světě, ať už se jedná o manželství stejnopohlavních párů, zmiňovány byly i různé další věci, jako jsou platby v hotovosti, ochrana vody a tak dále.
Na jedné straně slyšíme silné výroky, třeba že by to mělo být zakotveno dokonce v Ústavě nebo v Listině základních práv a svobod. Na druhé straně se společenská diskuse a společenská shoda hledá těžko.
Myslím si, že v zásadních věcech by se zakotvení základních fundamentálních práv nemělo dít v rozhodování soudů, ale mělo by to být rozhodováním parlamentu. Soudy pak mohou nastoupit jako určitý korektor nebo brzda proti nějakým extrémním výstupům legislativy.
Rozhodně ctíme zásadu zdrženlivosti. Víme, že nemáme vstupovat do rolí jiných ústavních institucí. Na druhé straně od nás lidé čekají, že roli, kterou máme, budeme naplňovat, že se nebudeme vyhýbat odpovědím na položené otázky z nějakého alibismu nebo z jiných důvodů. Jednoduše, že budeme plnit svoji roli.
Ústavu neměnit
Hlavní rolí Ústavního soudu je být strážcem Ústavy. V minulých letech jsme několikrát byli svědky pokusů o vlastní výklad ústavy nebo extenzivní výklad Ústavy, například při jmenování a nejmenování ministrů a profesorů nebo úvah o jmenování předsedy Ústavního soudu s půlročním předstihem. Zasloužila by podle vás Ústava nějaké úpravy, zpřesnění, třeba by potom ústavní soudci měli méně práce?
Určitě ne. Jestli jsem v něčem konzervativní člověk, tak je to v pohledu na Ústavu a její stabilitu. Považuji ji za velmi zdařilé dílo.
Profese, přátelství a důvěra. Rychetský i Fiala přivítali výběr Baxy jako nového předsedy Ústavního soudu
Číst článek
Nehledejme v ní podrobnosti. A když je nenalezeme, tak je nechtějme hned dopisovat. Ústava je soubor základních pravidel a principů. Hodně záleží na chování ústavních aktérů.
Příklady, které jste zmiňovala, měly jistě řešení, ale nenašly se ústavní aktéři, kteří by dali příslušné procedury do pohybu. Jestliže tady byl dojem, že někdo nedodržuje Ústavu, tak v Ústavě je na to samozřejmě mechanismus.
Těch nástrojů se ale nevyužilo, takže ani nevíme, jak by o tom jednal třeba Ústavní soud. Před změnou pravidel, bych chtěl nejprve vidět, aby byla aplikována. Teprve až když po aplikaci zjistíme, že jsou neúčinná nebo nedostatečná, pak teprve se můžeme bavit o její změně, ale ne obráceně.
