Ústavní soud se zastal romských dětí, které napadl v parku manželský pár. Nově mají šanci na odškodné
Ústavní soud se ve středu zastal napadených romských dětí manželským párem v zámeckém parku v Lipníku nad Bečvou na Přerovsku, mají šanci na odškodnění. Ústavní soud zrušil část verdiktu olomouckého krajského soudu, který návrh na zaplacení nemajetkové újmy zamítl, čtyřem z napadených přiznal pouze bolestné. S dalšími nároky je odkázal na občanskoprávní řízení. Olomoucký soud tak ve věci bude muset rozhodnout znovu.
„Došlo k významnému porušení základních práv stěžovatelů jako poškozených adhezním výrokem napadeného rozhodnutí,“ uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř.
Případ se stal v dubnu 2019. Podle rozsudku prvoinstančního přerovského soudu manželský pár Stanislav a Petra Pumprlovi skupinu sedmi dětí nejprve rasisticky urážel, poté následovaly rány pěstmi do obličeje a facky.
V několika případech údajně útočníci pěstmi srazili děti na zem a kopali do nich. Podle původních lékařských zpráv utrpěly děti podvrtnutí krční páteře i povrchová poranění, lehký otřes mozku a zhmožděniny.
Politoložka: Se situací spojenou se střetem kolem etnických menšin u nás příliš zkušeností nemáme
Číst článek
Muže soud nižší instance, následně i odvolací olomoucký krajský soud, pravomocně potrestal 14 měsíci s podmíněným odkladem na tři roky, žena dostala mírnější dvanáctiměsíční trest se zkušební dobou na dva roky.
Oba svou vinu po celou dobu popírali, uváděli, že v parku řešili s nezletilými naopak to, že slovně napadli jejich dceru.
Ochrana obětí trestných činů
V případu se ke krajskému soudu odvolávali i zmocněnci, kteří žádali pro napadené zaplacení nemajetkové újmy. Krajský soud však jejich návrh zamítl, čtyřem z napadených přiznal stejně jako okresní soud pouze bolestné ve výši 35 tisíc korun a s dalšími nároky je odkázal na občanskoprávní řízení.
Neztotožnil se tak ani s pomyslnou základní sazbou ve výši tří tisíc korun jako náhradou nemajetkové újmy pro každého z poškozených, jak dříve rozhodl přerovský soud.
Rodina, která se stala cílem žhářů ve Vítkově, může při pocitu ohrožení žádat o pomoc, říká Rakušan
Číst článek
Podle ústavního soudu tímto krajský soud vystavil stěžovatele nepřípustné sekundární viktimizaci.
„Občanskoprávní řízení, na které stěžovatele odkázal, nenabízí stejné záruky ochrany obětem trestných činů, které zaručuje právní úprava trestního řízení. Na základě rozhodnutí krajského soudu by tak stěžovatelé zbytečně podruhé v civilním řízení čelili osobám, které byly pravomocně odsouzeny za trestný čin spáchaný proti nim, a to bez jakékoliv ochrany soukromí či jejich osobních údajů,“ uvedl soudce.
