Kojenecké ústavy v posledních čtyřech letech přišly téměř o 70 procent dětí, nahrazuje je pěstounská péče
Podle zprávy ministerstva práce a sociálních věcí v posledních čtyřech letech došlo k dramatickému poklesu počtu dětí v kojeneckých ústavech. Počet dětí v nich by se tak mohl dostat na nulu už v roce 2024. Do tří let navíc bude umisťování těch nejmladších dětí do ústavů zakázané úplně, nařizuje to loni schválená novela zákona. Nahradí je například pěstouni - těch je v Česku kolem devatenácti tisíc.
Na začátku roku bylo v kojeneckých ústavech 138 nejmenších dětí do tří let. Ještě v roce 2018 to přitom bylo o 303 víc. „Pokud by tento trend pokračoval, dostal by se v nich počet dětí na nulu už v roce 2024,“ potvrzuje mluvčí resortu Eva Davidová.
Vývoj odpovídá tomu, co stanovila minulý rok schválená novela zákona, která zakazuje umisťování nejmenších dětí do ústavní péče od roku 2025. Podle odborníků je totiž neosobní hromadná péče v kojeneckých ústavech škodlivá, obzvlášť pro nejmenší děti.
Podle autorů zprávy klesající čísla jasně ukazují, že je možné se bez kojeneckých ústavů obejít. Barbora Křižanová, který se podílela také na obdobné zprávě z roku 2018, říká, že je dobře, že se ústavní péče stala pro Orgány sociálně právní ochrany dětí i pro soudy až tou poslední možností.
Střídavá péče není tak katastrofická a konfliktní, jak to někdy z médií vypadá, uklidňuje sociolog
Číst článek
Zároveň je možné závěry zprávy vnímat tak, že se stát umí o nejmenší postarat i jinak, většinou v pěstounských rodinách. Z devatenácti tisíc pěstounů, kteří v Česku jsou, tvoří dvě třetiny podle Pavla Šmýda ze Sdružení pěstounských rodin pěstouni z řad příbuzných.
Nedostatečná podpora
Odborníci ale v ústavní péči stále vidí některé nedostatky. „Pokulháváme v preventivních službách. V některých krajích není dostatečná síť služeb, která by rychle zareagovala a pomohla rodině ještě ve chvíli, kdy je situace řešitelná a ona nespadne do spirály problémů, které vedou k odebrání dítěte,“ tvrdí Křižanová.
Podobná síť podle ní chybí zejména v Ústeckém kraji, kde je v kojeneckých ústavech dětí nejvíce. Důvodem je zčásti i nedostatečný počet pěstounských rodin, kterých je v Ústeckém kraji 50. Naopak Moravskoslezský kraj snížil počet nejmladších dětí v ústavech o 93 procent, pěstounských rodin v něm je 150.
Zpráva se na popud Evropského výboru pro sociální práva zabývá také etnicitou dětí v ústavech. Podle jeho dva roky starého rozhodnutí Česko porušovalo práva romských dětí, kterých je v ústavech mnohem víc, než je podíl v populaci.
Dnes tvoří pořád skoro polovinu. Podle autorů k tomu přispívá chudoba, neochota pěstounů starat se o romské děti a také diskriminace Romů v oblasti bydlení. „Mnoho těch rodičů bylo samo v ústavních zařízeních, takže je potřeba intenzivní podpora,“ upozorňuje David Svoboda z Asociace Dítě a Rodina na další problém.
