Historická pokuta pro Česko roste o 100 tisíc každý den. Kde se zastaví, záleží na soudu, míní Smolek
Česko čeká, jak vysokou pokutu bude muset nakonec zaplatit Evropské komisi za to, že tuzemští zákonodárci nebyli schopni včas přijmout pravidla na ochranu oznamovatelů. Každým dnem přitom roste, a to ačkoliv zákon je už přijatý a začne v srpnu platit. Proč tomu tak je? Kdy by mohl padnout rozsudek? A kam až se může sankce vyšplhat? Pro iROZHLAS.cz proces popsal zmocněnec pro zastupování Česka před evropským soudem Martin Smolek.
Přes Senát prošel zákon o ochraně oznamovatelů na začátku června, prezident jej pak podepsal zhruba o týden později ve středu 7. června. Ministerstvo spravedlnosti, které bude pokutu platit, protože je za zákon zodpovědné, teď ale může jen čekat na její konečnou výši.
Sněmovna schválila zákon o ochraně oznamovatelů. Jeho odpůrci mluví o ‚udavačství‘ a ‚bonzáctví‘
Číst článek
„Evropská komise dle své stávající praxe podanou žalobu nevezme zpět, ani když bude transpozice dokončena během soudního řízení. O výši pokuty může rozhodnout jedině soudní dvůr, hrazení pokuty se tedy bude řešit až poté,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz vrchní ředitel právní sekce Smolek (od konce roku se posty odborných náměstků na ministerstvech změnily na posty vrchních ředitelů, pozn. red.). Ten Česko před Soudním dvorem Evropské unie, kam žaloba putovala, zastupuje.
Připomeňme, že Evropská komise zažalovala Českou republiku v březnu kvůli tomu, že tuzemští zákonodárci nebyli schopni několik let zapracovat do našeho právního systému pravidla pro ochranu oznamovatelů, kteří oznámí nějaké protiprávní jednání ve svém zaměstnání. S žalobou se pojí i pokuta, kterou budou české úřady – konkrétně ministerstvo spravedlnosti – platit poprvé v historii.
Jak vysoká?
Na výši pokuty má vliv každý uplynulý den od 17. prosince 2021. Tehdy měla být evropská směrnice, která pravidla nastavila pro všechny členské státy, začleněna do české legislativy. Smolek už na konci března popsal, že výpočet výše sankce je jednoduchý: počet dnů od 17. prosince 2021 do doby přijetí krát 4900 eur.
Není důvod anonymní oznamovatele démonizovat, žijeme v demokracii, říká Bonuš z Rekonstrukce státu
Číst článek
Otázkou ale zůstává, jaký den podle soudu Česko svoji povinnost splnilo. „Podle dosavadní praxe soudního dvora je stěžejní právě okamžik oznámení transpozičních předpisů Evropské komisi,“ popsal Smolek.
Zjednodušeně datum, kdy se splnění Komisi nahlásí. To už podle něj Česká republika částečně udělala. „Úplná notifikace bude provedena, jakmile budou zákony, respektive změnový zákon publikovány ve Sbírce zákonů,“ doplnil. K tomu došlo tento týden v úterý.
Připomněl ale také rozsudek soudního dvora v podobném sporu, který vedla Evropské komise s Irskem. Tam bylo pro soud klíčové datum, od kdy zákon začal platit. „Bude záležet na soudním dvoru, jak situaci vyhodnotí,“ míní Smolek.
Až 69 milionů
Pokud by tedy soud určil, že Česko splnilo povinnost až k letošnímu 1. srpnu – od tohoto data je nový zákon tzv. účinný – pokutu by mohl vypočítat za 592 dnů. V takovém případě by přesáhla 2,9 milionu eur, podle aktuálního kurzu by šlo o téměř 69 milionů korun.
Odborník: Sankce Česka za pozdní implementaci unijní směrnice činí 54 milionů, stále se ale zvyšuje
Číst článek
„Je ale potřeba zdůraznit, že se jedná o maximální možnou částku, která by mohla být i výrazně nižší, pokud by soudní dvůr zejména pracoval s nižším koeficientem závažnosti,“ upozornil Smolek.
Například ve zmíněném sporu Bruselu s Irskem nakonec soud pokutu snížil. „V dotčené věci Komise navrhovala 2 766 992 eur a soudní dvůr uložil zjevně zaokrouhlenou částku 2 000 000 eur,“ vysvětlil zmocněnec.
Jak vysoká nakonec pokuta bude, tedy bude jasné až po vydání rozsudku soudu. A ten není možné očekávat v nejbližších měsících. Průměrná řízení před soudním dvorem trvají 16,6 měsíců. „Byť v případě tzv. nenotifikačních řízení pro porušení povinnosti rozhoduje obvykle Soudní dvůr rychleji,“ přibližuje Smolek.
Žalobu podala Komise v březnu, o měsíc později v polovině dubna pak soud s Českem zahájil řízení. Verdikt se tak dá očekávat nejdříve v polovině příštího roku.
Ochrana oznamovatelů
Přijatý zákon by měl ochránit oznamovatele, kteří nahlásí protiprávní jednání u svého zaměstnavatele, například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti.
Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih až 50 000 korun.
Veřejné instituce včetně obcí nad 10 000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet.
Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školící odbornou podporu.
Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila v minulých volebních obdobích opakovaně. Žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat, byť zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.
