Umíme pracovat s žáky s horším sociálním zázemím, říkají učitelky. Radnice přesto školu mění na ‚waldorf‘
- Na základní školu Cimburkova v Praze 3 chodí dlouhodobě velké procento žáků z řad národnostních menšin, hlavně Romů a Ukrajinců.
- Vedení městské části považuje školu za segregovanou a chce vyučování přeměnit na waldorfský systém, což je alternativní forma vzdělávání.
- Pedagogové ze ZŠ Cimburkova a rodiče žáků nesouhlasí. Podle nich by tím prakticky postupně zanikla škola, která dobře pracuje se žáky z horšího sociálního zázemí. Neumějí si představit, že by se tyto děti byly schopné zapojit do waldorfského vzdělávání.
- Rodiče žáků sepsali proti rozhodnutí radnice písemný protest.
Na pražském Žižkově se nachází základní škola Cimburkova, kterou z velké části navštěvují převážně děti z národnostních menšin, hlavně romské a ukrajinské. „Do mé třídy chodí Romové, Ukrajinci, Srbové i Korejci,“ doplňuje učitelka a členka Pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 3 Hana Jindrová.
„Na Cimburkově mám tři kluky, čtvrtý už je na učilišti na automechanika. Se školou jsme neměli problém. Jeden z mladších synů ale chodil dříve na jinou školu na Žižkově, kde to nezvládal, nesedl si ani s paní učitelkou. Jsem ráda, že se tady pro něj našlo místo,“ popisuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál romská maminka, která si nepřála uvést jméno.
Časté přestupy romských dětí na Cimburkovu z jiných škol potvrzuje i sociální pedagožka z této školy Irena Venturová. „Dětem ze slabšího sociálního zázemí se tu hodně věnujeme. Máme dost asistentů, speciálních a sociálních pedagogů, kteří jsou zvyklí na práci s těmito dětmi,“ říká.
Krnov jako dobrý příklad ve vzdělávání. ‚Děti z vyloučených lokalit nesegregujeme,‘ říká starosta
Číst článek
„Jiné školy často nevědí, jak s romskými žáky pracovat, tak je posílají k nám. Také sem chodí třeba děti nebo sourozenci našich bývalých studentů,“ uvádí Jindrová. Učitelky dodávají, že velký poměr romských dětí také pramení z toho, že rodiče z většinové české společnosti k nim do školy své děti dávat příliš nechtějí.
Alternativní změna
Vedení městské části Praha 3 školu ale kvůli vysokému počtu romských dětí považuje za segregovanou a situaci chce změnit.
„Školu dlouhodobě navštěvují zhruba tři čtvrtiny romských žáků, situaci mírně proměnil až příchod dětí z Ukrajiny po zahájení války, kterých je dnes okolo pětiny. A dlouhodobě o ni nemají takřka žádný zájem děti ze spádové oblasti. Nehlásí se žádné nebo nejvýše nižší jednotky, kapacita třídy často ani nebyla naplněná. Zároveň velká část dětí, okolo 40 procent, ani není z Prahy 3, dojíždějí třeba z Černého Mostu,“ odůvodňuje místostarosta pro školství Prahy 3 Filip Málek (PRAHA 3 SOBĚ) rozhodnutí o přeměně školy.
Plán radnice není základní školu ihned zrušit, ale od příštího školního roku ji začít postupně převádět na waldorfský systém. Znamená to, že v září se otevře první třída waldorfská a vyšší stupně zůstanou stejné, další rok budou už waldorfské první a druhé třídy – a postupně se tímto způsobem nakonec na „waldorf“ promění celá škola.
Waldorfská pedagogika patří mezi alternativní formy vzdělávání, kdy děti pracují podle úplně jiných osnov než v běžné škole. V takovém typu školy například chybí hodnocení známkami nebo učebnice. Mezi další specifické rysy patří výuka předmětů v blocích a důraz na umělecký a sociální rozvoj žáků.
‚Každý týden je malér, ale zametá se to pod koberec.‘ Romové vidí, že stát pomáhat umí, ale Ukrajincům
Číst článek
Místostarosta Málek uvádí, že otevřením waldorfské školy na Žižkově chce navázat na místní tradici waldorfské mateřské školy a dát tak možnost volby alternativně založeným rodičům. Současným učitelům nabízí rekvalifikaci na waldorfský typ školství.
Ale například učitelky Jindrová a Venturová nechtějí podstupovat tříletý rekvalifikační kurz a touží se i nadále věnovat běžnému typu vzdělávání. Ony a podobně smýšlející učitelé budou muset postupně s ubýváním klasických tříd zřejmě školu opustit.
Středoškolské výsledky
Pedagožky ze ZŠ Cimburkova dále namítají, že ve waldorfském školním systému hrají velkou roli aktivní rodiče, což z něho prakticky vyřazuje děti z horšího sociálního zázemí, kteří na škole aktuálně studují.
„Pro současné žáky se nic nezmění, ale například jejich mladší sourozenci už na školu nenastoupí, což může pro rodiče představovat logistický problém,“ upozorňuje také Hana Jindrová.
Další aspekt, který hrál roli v rozhodování radnice o přeměně školy, bylo uplatnění studentů na středních školách. „Data ukazují, že ze ZŠ Cimburkova, jako z jediné naší základní školy, neodchází žádní studenti na gymnázia ani například na obchodní akademie a škola vykazuje oproti ostatním našim školám vyšší míru dětí, které se nedostanou na žádnou střední školu,“ vysvětluje Málek.
‚Můžou z nich být odborníci, kteří nám chybí.‘ Europarlament kritizuje segregaci romských dětí
Číst článek
Statistiky ohledně toho, jak se daří žákům ze ZŠ Cimburkova na středních školách oproti ostatním studentům, neexistují.
„Segregované vzdělávání podkopává dětem šance do dalšího života nejen v oblasti vzdělávání, jak popisují mnohé studie. Potřebu desegregace proto reflektuje i platná legislativa a národní strategie vzdělávací politiky,“ dodává Málek a odkazuje se na studii PAQ Research.
Protest rodičů
Učitelky ze ZŠ Cimburkova potvrzují, že většina jejich žáků odchází na nematuritní obory. Zároveň ale argumentují, že žáci dostávají kvalitní vzdělání. S horším sociálním zázemím, kdy děti často nemají z domova základní návyky, které je musejí učit až ve škole, se podle Venturové a Jindrové hůře dosahuje studijních výsledků na jakékoliv škole. Zde téměř všichni dokončí alespoň základní vzdělání, což se jinde neděje, upozorňují.
„Doteď k nám často přecházely romské děti z jiných škol, protože tam podporu neměly,“ vysvětlují. Panují obavy, že nakonec některé romské děti bez dostatečné péče nevychodí ani základní školu. „Našim žákům poskytujeme individuální přístup. Nevím, kde se dá nakreslit hranice mezi tímto a snižováním úrovně vzdělání,“ doplňuje Irena Venturová.
Již dříve citovaná romská maminka si také nemyslí, že by romští studenti z jiných škol prospívali na středních lépe. Jejímu synovi se na učilišti daří dobře a i další tři její chlapci půjdou do učení na nematuritní obory.
„Dcery kamarádky také vychodily Cimburkovu a teď pracují jako zdravotní sestřička a učitelka. Myslím si, že nejde tolik o školu, ale o přístup rodičů k dětem, jestli se jim chtějí věnovat,“ míní.
PROTEST SEPSANÝ RODIČI
Protestujeme proti záměru otevření waldorfské první třídy na ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 ve školním roce 2024/25.
Z tohoto důvodu nepůjde otevřít běžná první třída a pravděpodobně ani přípravný ročník. V důsledku to povede k tomu, že bude v následujících letech stávající škola zrušena.
Máme strach o budoucnost našich dětí, které sem chodí rády a dobrovolně již po celé generace. Všechny děti se tu vždy cítily bezpečně bez ohledu na jejich národnost. Dosud jsme ani neřešili žádné vážnější konflikty mezi českými, romskými a ukrajinskými žáky (kterých je na škole velký počet).
Škola se vždy snažila všem žákům zpřístupnit a zjednodušit výchovně-vzdělávací proces pomocí podpůrných opatření jako jsou asistenti pedagoga, speciální pedagogové, sociální pedagog, školní psycholog (český i ukrajinský), doučování a různé jiné projekty.
Spokojenost se školou vyjadřují i další rodiče, kteří sepsali i písemný protest proti chystaným změnám. Nechtějí, aby škola postupně zanikla a vznášejí své obavy například o to, co bude s dětmi v předškolních třídách Cimburkovy, když nebudou moct nastoupit příští rok do první třídy.
Striktní spádovost?
Přestože učitelky Venturová a Jindrová s postupem radnice nesouhlasí, tak uznávají, že situace ve škole není stoprocentně ideální a podpořily by jisté obměny:
„Samy vidíme, že jsou nutné změny, ale zvolily bychom jiný způsob než radnice. Nepřijde nám dobré rušit školu, která funguje dobře s dětmi z horšího sociálního zázemí, se kterými neumí jinde pracovat.“
„Preferovaly bychom například striktnější dodržování spádových oblastí nad přechodem na waldorfský systém. Ten stejně nebude pro všechny spádové děti a naši učitelé by museli změnit zaměření z klasické výuky na waldorfskou,“ doplňují obě učitelky.
Zmíněná spádovost by znamenala, že by do školy nastoupily děti jen z dané lokality, tím pádem by ubylo především romských dětí například ze zmiňovaného Černého Mostu. Zároveň by se tam začaly vzdělávat i žáci z většinové společnosti s trvalým bydlištěm ve spádové oblasti.
Nejvyšší soud zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se musely vystěhovat ze Vsetína
Číst článek
Rodiče i učitelé si také stěžují na nedostatečnou komunikaci ze strany radnice. „Vše se má měnit už od září, ale spousta věcí zůstává nedořešená, například co bude s učiteli, kteří by měli převzít klasickou první třídu, nebo kam půjdou děti z předškolních tříd,“ popisuje Jindrová.
Přestože Filip Málek tvrdí, že radnice se snaží vyjít vstříc rodičům, na jejichž názoru jim záleží, tak se rodiče podle Venturové stále obrací s dotazy ohledně budoucnosti spíše na školu. Vedení městské části Prahy 3 uvedlo, že zaregistrovalo i písemný protest rodičů a vše jim písemně vysvětlilo. Místostarosta také doplňuje, že podle něj jsou okolní školy připravené přijmout do prvních tříd Romy i Ukrajince, kteří by jinak měli nastoupit na Cimburkovu.
Radnice postupnou přeměnu školy na waldorfský systém už schválila, tudíž i přes protesty rodičů a nesouhlas učitelů se klasická první třída příští rok již neotevře. Učitelky říkají, že jsou s tím již smířené, ale apelují na vedení městské části, aby co nejdříve vyřešilo problém s předškolními třídami a zodpovědělo všechny dotazy zmatených rodičů.
‚Být připraven na změny‘
Odborníci se shodují, že je nutné postupně rušit segregované školství a zároveň dát znevýhodněným dětem dostatečnou podporu, což potvrzuje zmíněná studie PAQ Research. Také Kateřina Lánská z organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním, kritizuje segregované školství.
„Problémem segregace je, že se pak celkově snižuje úroveň ve třídě, jelikož učitelé nekladou na žáky tak velké nároky,“ říká.
„Složení dětí ve třídě vždy odráží rozložení populace v dané lokalitě, ale nemělo by docházet k záměrné koncentraci dětí na základě jejich etnicity. Romské děti stejně jako jakékoli jiné by měly mít příležitost získat stejné podmínky pro vzdělávání jako majoritní společnost,“ pokračuje.
Zároveň ale říká, že je potřeba rušit segregované školy postupně a být na to připraven. Ke konkrétnímu příkladu nezná dostatek podrobností, aby se mohla vyjádřit.
