Nejméně oblíbená vláda posledních let? ‚Společnost je ostře rozdělená, dříve to tak nebylo,‘ míní sociolog

Česko má nejhůře hodnocenou vládu za posledních deset let, ukazuje výzkum CVVM. Společnost je rozdělená na dva nesmiřitelné tábory. Pozitivně hodnotí kabinet převážně jeho voliči, odpůrci jsou naopak hodně kritičtí. Dříve tomu tak nebylo. „Negativní hodnocení je silně propojené s ekonomickou situací,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz autor výzkumu Jan Červenka. Uvádí, že žijeme v době nastupující krize, která se bude zřejmě prohlubovat.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Fiala a Vít Rakušan, ministr vnitra

Kabinet Petra Fialy dostal od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od dob vlády Petra Nečase v roce 2013, vyplývá z výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kdybyste měl shrnout to nejdůležitější z pohledu člověka, který do výzkumu hodnocení vlády Petra Fialy (ODS) vidí nejvíce, co jste se z něj dozvěděl?
Ukazuje se, že polarizace vývoje na politické scéně dospěla k tomu, že pozitivní hodnocení vlády se z velké části vztahuje pouze na skupinu lidí, kteří by ji volili. Lidé, kteří hodnotí současnou vládu pozitivně, jsou v drtivé většině její voliči.

Češi jsou s vládou nejvíce nespokojení od roku 2013. Fialův kabinet hodnotí jako nejhorší od dob Nečase

Číst článek

V minulosti to ale nebylo pravidlem. Alespoň v programové části nebo komunikaci s veřejností bývalo pozitivní hodnocení širší. Tentokrát je to ale tak, že lidé, kteří nemají vládu rádi, na ní nenechají nit suchou. A naopak její fanoušci drží kruhovou obranu a nedají na vládu opustit.

Zmiňoval jste polarizaci. Vláda je tedy populární u svých voličů, ale nepopulární u všech ostatních?
Je to opravdu velmi ostře rozdělené. Problém je, že pokud nebudeme počítat ANO, tak všechny politické strany jsou zastoupeny velmi slabě. Když se voliči neparlamentních stran spojí dohromady, tak hodnocení vychází podobně jako u voličů ANO a to je jednoznačně negativní.

Dříve to tedy nebylo pravidlem? Někteří lidé, kteří vládu nevolili, se o ní vyjadřovali pozitivněji?
Vyšší podpora byla vždy ze strany voličů příslušné vlády. Ale negativní vymezení nemuselo být vždy tak ostré. Souviselo to s tím, že v dobách ekonomické konjunktury se lidé, kteří hodnotili ekonomickou situaci pozitivně, zpravidla nevymezovali vůči vládě tak negativně, i když to byli voliči jiných stran.

Důležitý moment, který spatřujete, je tedy ekonomická situace, která nyní v Česku panuje?
Ano, je to jeden z podstatných momentů. Negativní hodnocení je velmi silně propojené s negativním hodnocením ekonomické situace.

Svět plný krizí

Podle výzkumu je Fialův kabinet nejhůře hodnocenou vládou od roku 2014, tedy od dob Nečasovy vlády. Překvapily vás výsledky, nebo se to naopak dalo očekávat?
Dalo se to očekávat v souvislosti s tím, jak vypadá důvěra ústavním institucím. Důvěra vlády byla v posledním průzkumu 33 procent.

Populárnějšími byly podle výzkumů vlády Jiřího Rusnoka, Bohuslava Sobotky (ČSSD) i Andreje Babiše (ANO). Může podle vás hrát roli, že nyní máme na rozdíl od těch předchozích spíše pravicovou vládu, která chystá nepopulární kroky?
Pravolevé členění se nyní velmi výrazně projevuje. Například u Babišovy vlády to pravolevé hodnocení většinou moc nefungovalo. Hnutí ANO se totiž vyvíjelo. Po prvních volbách v roce 2013 tvořili velkou část voličů ANO bývalí voliči ODS. V průběhu koaličního soužití s ČSSD se elektorát ANO posouval z pravého středu do středu. A teprve v posledních čtyřech nebo pěti letech se to přehouplo na druhou stranu ve chvíli, kdy se z ANO stala „lepší sociální demokracie“ než sama ČSSD.

Jan Červenka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR | Foto: Archv Jana Červenky

Hodně to souvisí i s tím, že než začala pandemie covidu, tak se ekonomika vyvíjela velmi dobře. Když se podíváte na naše data z ledna 2020, jak lidé viděli ekonomickou situaci a životní úroveň, tak hodnocení bylo velmi pozitivní. Poté přišla pandemie, kterou hlavně ve druhé a třetí vlně vláda příliš nezvládla. Poškodilo to ekonomiku. Veřejnost to reflektovala negativně, a vláda na tom proto ztratila.

Nyní na to navázaly další problémy, které souvisí s energetickou krizí, vysokou inflací a sankcemi kvůli válce na Ukrajině. Ekonomická situace se dál výrazně zhoršila, což výrazně ovlivňuje hodnocení vlády.

Pro srovnání, vláda Petra Nečase (ODS) na tom byla v hodnocení v období 2012 a 2013 daleko hůř než ta současná vláda. Ekonomická situace byla dost podobná, ekonomika se plácala v recesi. A vláda dělala věci, které nebyly příliš populární. Plus navíc docházelo uvnitř vlády k problémům a konfliktům, takže vládní krize byly poměrně častým jevem. Což u téhle vlády zatím není. Tato vláda drží poměrně dobře pohromadě.

Pokud by ale nastala vládní krize, tak by mohla spokojenost lidí s vládou klesat?
Ano, mohla. Může dojít i k tomu, že se prohloubí ekonomická krize. Například do nezaměstnanosti se zatím nepromítla, ale pokud by začala výrazně růst nezaměstnanost, tak se hodnocení vlády může velmi rychle měnit.

Aritmetické vítězství

Vláda je tedy mezi lidmi nepopulární. Když se ale podíváme na poslední volební modely Medianu a Kantaru, tak by vládní koalice získala přibližně stejný počet procent jako ve volbách 2021. Co to ukazuje?
Je potřeba se podívat na volební výsledek z roku 2021. Někteří to interpretují jako fenomenální vítězství pětikoalice, ale bylo to aritmetické vítězství, které bylo dané tím, že milion hlasů propadl.

ČSSD, KSČM a Přísaha se nedostaly do Parlamentu. Kdyby se tam jedna nebo dvě další strany dostaly, tak by to při stejném zisku hlasů, které ty dvě volební koalice získaly, ani zdaleka nestačilo na 108 poslanců, ani na 100 poslanců. Získaly by kolem 85 nebo 95 křesel.

Kantar: Sněmovní volby by vyhrálo ANO před koalicí Spolu. Babišovo hnutí atakuje hranici 30 procent

Číst článek

A milion hlasů, který propadl, mohou být ti nespokojení voliči?
Jsou to voliči, kteří jsou dnes možná v táboře ANO nebo mohou podporovat jinou stranu. Ale rozhodně to nebudou lidé, kteří budou podporovat tuto vládu nebo budou z této vlády nadšení. Jsou to voliči orientovaní jinak.

Výzkum byl součástí většího projektu Naše společnost, ve kterém zkoumáte důvěru lidí v politiky, instituce, ale třeba i spokojenost s životem v Česku. Na přelomu roku jste zjistili, že stoupá nespokojenost s životní úrovní, sociálními jistotami, veřejnými financemi, bezpečnostní situací nebo přistěhovalectvím. Teď jsou lidé více nespokojení i s vládou. Co to o české společnosti vypovídá?
Je to doba nastupující krize. A je otázkou, jak se bude situace vyvíjet dál, jestli v ekonomickém vývoji nastane nějaký obrat. Ale popravdě řečeno, já k němu nevidím příliš důvod. Obávám se, že se krize bude prohlubovat. Ale nevím, nemám křišťálovou kouli. Nicméně očekávání lidí jsou spíše negativní.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme