Po celý týden vycházely na zpravodajském webu iROZHLAS.cz texty, které prezentovaly data z unikátního výzkumu Českého rozhlasu o vlivu konspirací a dezinformací na českou společnost. Mimo jiné si mohli čtenáři vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmi skupin, které výzkum na základě této důvěry ve společnosti objevil. Připomeňte si hlavní závěry výzkumu.

Společnost nedůvěry Praha 6:00 17. června 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Důvěra ve dvacet nejrozšířenějších konspiračních narativů, ale i v jednotlivé společenské instituce či zkoumání informační gramotnosti a sázení při rozhodování na intuici. To vše obsahoval unikátní výzkum, který pro Český rozhlas vypracovali odborníci z Národního institutu SYRI.

Výzkum mimo jiné zjistil, že důvěra v jednotlivé konspirační narativy se u jejich příznivců prolíná. Ti se liší mírou svého přesvědčení, ale třeba právě i důvěrou ve stát, v politiky, média a odborníky. Na základě těchto zjištění určili výzkumníci ve společnosti osm skupin lidí, které přehledně shrnuje následující tabulka.

O skupinách, ale třeba i metodologii celého výzkumu informoval server iROZHLAS.cz v pondělním textu. Společně s ním si mohli čtenáři vyzkoušet, nakolik důvěřují jednotlivým konspiračním a dezinformačním narativům. A zjistit, jak moc se shodují se zbytkem české společnosti.

Covid-19 a migrace

Úterý patřilo popisu dvou skupin takzvaných „mírných příznivců konspirací“ – tedy lidí, kteří sice vyhledávají konspirační a dezinformační příběhy, neznamená to ale, že by věřili veškerým z nich. Daleko častěji si vybírají konspirace o tématech, které je zajímají. Výzkum odhalil dva klíčové momenty, které příznivce konspirací ovlivnily – migrační krizi a pandemii covidu-19.

Ačkoliv jde v obou případech o mírné příznivce konspirací o těchto dvou tématech, v mnohém se liší. Lidé zaměření více na konspirace o migraci totiž zpravidla nemají problém s vybranými státními institucemi a třeba českým členstvím v NATO. Preferují pouze více vládu pevné ruky.

Ti, kteří se ale zaměřují na covid-19, už nad systémem prakticky zlomili hůl. Je velmi těžké je oslovit a případně jim důvěru v systém navrátit. Shodují se tak spíše se skupinou silných příznivců konspirací.

Praha| 13. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka |Zprávy z domova |Exkluzivně

Společnost nedůvěry: příznivci migračních konspirací chtějí vládu pevné ruky, anticovidová scéna státu nevěří

I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.

Působení Ruska

Těm se věnoval třetí díl seriálu Společnost nedůvěry, který se zaměřil na prokremelské konspirační a dezinformační výroky. Podle výzkumu je skupina silných příznivců konspirací prakticky jedinou, která v Česku s těmito výroky souhlasí.

Naopak je v Česku obrovská skupina rozhodných odpůrců těchto proruských konspiračních a dezinformačních výroků. To je ostatně i další ze závěrů výzkumu, tedy že ruský vpád na Ukrajinu Česko nepolarizoval, ale že spíše společnost dovedl k rozhodnému postoji, který je vůči ruské invazi výrazně negativní.

Středeční text se věnoval také antisystémovým konspiračním a dezinformačním webům, jejich financování a motivaci jejich tvůrců. Ale i nástupu populistických politiků, kteří krize posledních let využívají ke svému politickému zisku.

Praha| 14. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka |Zprávy z domova |Exkluzivně

Společnost nedůvěry: ruským dezinformacím věří v Česku jen tvrdé konspirační jádro

Přímá důvěra v konspirace ale hraje roli jen zčásti: klíčová je podle výzkumu totiž důvěra v politický systém a státní instituce, tu pak konspirace a dezinformace podrývají.

Ve středu si pak také čtenáři mohli na základě reálných výzkumných otázek vyzkoušet, jak jsou informačně gramotní a jak moc důvěřují v systém. A tím i zjistit, ke které z osmi skupin lidí rozdělených důvěrou v konspirace, se nejvíce blíží.

Andělé a konspirátoři

Ve čtvrtek se seriál Společnost nedůvěry věnoval tématu spirituality a jejího vlivu na důvěru v konspirační a dezinformační narativy. Server iROZHLAS.cz s pomocí odborníků a dat vysvětlil, že spirituální lidé nemusejí být zároveň nutně konspirátory. Zato ale ukázal vazbu mezi silnými konspirátory a spirituálním prožíváním, ke kterému tito lidé více tíhnou.

Vztah k dezinformacím a konspiracím pak i u těchto lidí ovlivňuje především důvěra ve společenský systém. Ta není u všech spirituálních lidí vysoká. Samy státní a zejména pak politické instituce ale nedělají příliš pro to, aby si jejich důvěru opět získaly. A během pandemie koronaviru se podle výzkumníků naopak chovaly spíše tak, že tuto důvěru ztrácely.

Praha| 15. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka, Jana Karasová |Zprávy z domova |Exkluzivně

Od konspirací k andělům: spiritualita hrozbu neznamená, politická radikalizace ano

Neplatí, že by spirituálně založení lidé nutně museli věřit konspiracím a dezinformacím. Klíčovou roli hraje opět míra důvěry v systém. Který zahrnuje politiky, média, ale třeba i lékaře či akademiky.

Umetání cesty autoritářům

Závěr pracovního týdne pak patřil shrnutí výsledků výzkumu, a především vyhodnocení toho nejpodstatnějšího zjištění – jak výrazně souvisí důvěra v politické instituce a systém s vírou v konspirační a dezinformační příběhy.

Konspirace patří k demokracii, rozklad důvěry ale může umést cestu autoritářům

Číst článek

Výzkum prokázal, že návrat této důvěry v instituce je klíčový pro to, aby se neprohlubovala nejistota a lidé neměli potřebu se uchylovat k alternativním vysvětlením pomocí konspiračních a dezinformačních narativů. Stačí přitom, aby fungovaly drobnosti, které zavdávají nedůvěře v systém, jako celek – může to být fungování úřadů, nemocnic, ale třeba i oficiální vyjádření politiků v krizových obdobích.

Pokud by tato nedůvěra v politické instituce a média i nadále klesala, výzkumníci upozorňují, že se může najít dostatečně silný politik, který lidi přesvědčí, že má smysl systém měnit. V takovém případě se podle nich může společnost změnit v určitý typ autoritářského zřízení či zcela rozvrácené společnosti, v níž lidé zcela rezignují na její fungování.

Přesto je na tom česká společnost podle výzkumu zatím velmi dobře a drtivá většina lidí považuje demokratický systém za nejlepší možný. „Ačkoliv lidé vyjadřují nespokojenost s dílčími problémy či institucemi, tak u velkých indikátorů, jako je důvěra v politický systém, se to tolik nemění. Byly tam drobné výkyvy během ekonomické krize, ale tento ukazatel je poměrně stabilní,“ popisuje jedna z autorek výzkumu a vedoucí CVVM Paulína Tabery.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít