Nejde jen o psychotesty. Kolem nových pravidel pro držitele zbrojního průkazu je nejasností víc
- Tento týden budou poslanci a odborníci řešit chystaný nový zákon o zbraních a střelivu. Návrh sice čeká už jen závěrečné schvalování ve Sněmovně, kvůli tragickým událostem z prosince loňského roku se ale politici dohadují, zda ho ještě nezměnit.
- Hledají způsob, jak zamezit tomu, aby se ke zbraním dostal například člověk s vážným duševním onemocněním. Nebo jak včas odhalit podezřelý nákup velkého množství zbraní.
- Reportéři Radiožurnálu vybrali z navrhovaného zákona i ze současné praxe pět oblastí, ve kterých jsou největší nejasnosti.
Když 21. prosince 2023 po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uspořádal mimořádnou tiskovou konferenci, mluvil na ní také o návrhu nového zákona o zbraních. Střelec z fakulty měl totiž od loňského jara zbrojní průkaz a legálně držel osm zbraní, včetně samonabíjecí pušky a brokovnice.
Cílem nového zbraňového zákona, který má platit od roku 2026, je přispět k většímu bezpečí v Česku. Má zpřísnit pravidla pro legální získání zbraní a přispět k tomu, aby se k nim nedostávali lidé, kteří by je mít neměli. Třeba psychicky nemocní.
Radiožurnál detailně analyzoval návrh zákona i současnou praxi a zvýraznil pět největších nejasností. O dalších změnách v paragrafech, které ve Sněmovně už čekají na závěrečné schválení, navíc začali nyní mluvit i poslanci.
1. Povinné psychotesty: ano, nebo ne?
Každý žadatel o zbrojní průkaz musí od svého praktického lékaře získat potvrzení, že je natolik zdravotně v pořádku, aby mohl mít zbraň. V současnosti k tomu ale většinou postačí jen běžná zdravotní prohlídka, kterou musí každých deset let opakovat. Chystaný zákon o zbraních tuto lhůtu zkracuje na pět let.
Jurečka se opět omluvil za večírek ministerstva v době střelby v Praze. Fiala jeho odvolání nechystá
Číst článek
Psychologické vyšetření nyní zájemce podstupuje jen v případě, že má lékař pochybnosti o jeho duševním zdraví. Nebo když se zjistí, že se jeho zdravotní stav v průběhu držení zbrojního průkazu zhoršil.
Poslanci bezpečnostního výboru budou ale ve čtvrtek řešit, jestli mají psychotesty dělat všichni. „Pozvali jsme experty a vyslechneme si jejich názory,“ řekl předseda výboru Pavel Žáček z ODS. „Jde totiž také o to, aby v případě povinných psychotestů nedošlo k zahlcení systému,“ dodal.
Právě to je důvod, proč se ministerstvo vnitra zatím staví spíše proti povinným psychotestům. Podle údajů resortu je v Česku více než 316 tisíc držitelů zbrojních průkazů.
„Pokud by každých pět let museli absolvovat povinné psychologické vyšetření, bylo by to více než 63 tisíc vyšetření ročně. To by znamenalo výrazné zatížení systému a za současných kapacit zhoršilo celkovou dostupnost psychologické péče a nutně by takové množství vyšetření vedlo k formálnosti. Takto formálním vyšetřením by spíše prošel i potenciálně problematický jedinec,“ míní Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Rakušan: Vláda bude řešit povinné psychotesty, lidé se nesmí bát informovat o změnách chování kamarádů
Číst článek
„Lze zvážit psychologické vyšetření u prvožadatelů, kterých je ročně kolem dvou až tří tisíc. Nicméně k tomu, aby byla odhalena případná patologie, by se zřejmě mělo spíše jednat o zevrubnější, možná i vícehodinové klinické vyšetření či rozhovor než jen vyplnění testu. I případná podoba takového vyšetření musí být předmětem odborné debaty,“ dodala Bačkovská.
Proti povinným psychotestům se staví i Psychiatrická společnost. Minulý týden v sobotu zaslala Radiožurnálu stanovisko, ze kterého vyplývá, že psychiatři považují současná pravidla za dostatečná. „Nedomníváme se, že by obligatorní jednorázové psychiatrické vyšetření přispělo ke zvýšení bezpečnosti v naší zemi,“ píšou.
Jinde v Evropě jsou přitom povinné psychotesty běžné. Zavedlo je třeba Slovensko, Rakousko nebo Španělsko.
Slovensko je nařídilo v reakci na tragické události z 30. srpna 2010, kdy v bratislavské městské části Devínská Nová Ves 48letý muž zastřelil sedm lidí. Také on měl zbrojní průkaz a zbraně, které použil, si opatřil legálně.
„Z uvedených důvodů byl dne 29. března 2011 schválen zákon, který ustanovil obligatorní povinnost žadatelů o zbrojní průkaz podrobit se i vyšetření klinickým psychologem,“ řekla mluvčí policejního prezidia slovenského ministerstva vnitra Zuzana Hrabovská.
Podle Hrabovské Slovensko nenarazilo po zavedení povinných psychotestů na nedostatek psychologů. Na druhou stranu ale Slovensko nemá ani studii, že by právě zavedení psychotestů ovlivnilo počet vydaných zbrojních průkazů.
Cesta k novému zákonu
- Návrh nového zákona vznikl na základě Analýzy legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních, kterou vláda schválila 23. října 2017.
- Od roku 2018 řešili odborníci detaily návrhu.
- Jenže kvůli pandemii covidu-19 byla nejprve přijata menší verze zákona.
- Počátkem roku 2022 byly opět obnoveny pracovní skupiny MV, zákon prošel 1. a 2. čtením ve Sněmovně.
- 21. 12. 2023 střelec zabil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 14 lidí, předtím zastřelil svého otce v domě v Hostouni na Kladensku a v Klánovickém lese mladého muže s dvouměsíční dcerou. Měl zbrojní průkaz a zbraně si pořídil legálně. Po této tragédii začali politici řešit, zda návrh zákona ještě nezměnit. Například nezařadit do lékařské prohlídky žadatelů o zbrojní průkaz i psychologická vyšetření.
2. Který nákup je podezřelý?
Další novinka v navrhovaném zákonu se týká prodejců zbraní. „Držitel zbrojní licence, který podniká v oboru zbraní a střeliva, oznámí policii převod zbraně nebo střeliva nebo právní jednání směřující k takovému převodu, které důvodně považuje za podezřelé,“ stojí v návrhu zákona.
Jenže co konkrétně znamená podezřelý? „Pod tím si každý může představit něco jiného,“ říká prodejce zbraní a střeliva z Teplic Václav Hájek.
„Jsou sportovní střelci, kteří si koupí dva tisíce patron, jsou myslivci, kteří si koupí dvě stě patron, jednu šarži, nastřelí kulovnici a střílí z ní dva roky. Pro ně to není žádné podezřelé množství,“ dodává.
Od krizové intervence po střelbě ke skupinové terapii. ‚Trauma není duševní nemoc,‘ upozorňuje psycholog
Číst článek
Jiří Šebesta z Asociace výrobců a prodejců zbraní a střeliva označil novou povinnost hlásit podezřelý nákup za „absolutní nesmysl“, protože když už si jde někdo koupit, v mnoha případech k tomu kromě zbrojního průkazu musí mít ještě i povolení vydané policií. A to pro každou zbraň zvlášť.
„Když ten člověk přinese nákupní povolení, už je dávno prověřený a může si zbraň nebo třeba tři zbraně koupit. A pak si myslím, že je všechno v pořádku, a nevím, co dál bych měl ještě dělat,“ dodává Šebesta.
Jenže podle šéfa ředitelství služby pro zbraně a bezpečnostní materiál Milana Prchala registr pouze eviduje jednotlivé registrované zbraně, ale informace o tom, kolik zbraní jich kdo má, zjistí policista, až když dotyčného v registru cíleně vyhledá.
Na podezřelé nákupy zatím registr sám upozorňovat neumí. Taková funkce ale má podle Prchala přibýt v budoucnu.
„Už probíhají předběžné práce na tom, abychom nadefinovali algoritmy tak, aby centrální registr v určitých případech sám definoval nákup většího množství zbraní v určitém časovém období a nákup určitého konkrétního druhu zbraní, které odpovídají nějakým atributům,“ popsal Radiožurnálu Prchal.
Tři pistole, čtyři... Kolik už je moc?
Ministerstvo vnitra namítá, že obecné slovo „podezřelý“ je v navrhovaném zákoně úmyslně a nechce upřesňovat, zda podezřelý má být nákup konkrétního počtu zbraní, střeliva, nebo typu zbraně.
Více zbraní, více masových střeleb? Nekonečná debata o zákonech, svobodě a zkušenostech z USA
Číst článek
„Co přesně je podezřelý převod zbraně nebo střeliva, není zákonem definováno a není to definováno záměrně. Je to jakákoliv skutečnost, která se nějakým způsobem vymyká běžné praxi u toho kterého obchodníka. Může to tedy být nezvyklé množství, nezvyklá frekvence nákupů, ale i jiné okolnosti, které jsou jinak, než je běžné,“ řekla Bačkovská z ministerstva vnitra.
Na dotaz Radiožurnálu, zda je správné, aby stát sázel na subjektivní pocit prodejců zbraní, odpověděl předseda poslaneckého výboru pro bezpečnost Pavel Žáček z ODS: „Ano, může to být subjektivní, ale já považuji prodejce zbraní za zkušené experty. A kdo jiný než oni by měl být tím prvním signálem, že se něco děje a poznat podezření?“ říká Žáček. Ani on nechce „podezření“ v zákoně upřesňovat.
Střelec z filozofické fakulty zanechal doma v Hostouni dopis. Přiznal se v něm k vraždám v Klánovicích
Číst článek
„Zákony by měly být do té míry obecné, aby se daly aplikovat na veškeré myslitelné situace. Ze zkušeností i ze zahraničí víme, že každý útok, každý útočník je jiný,“ vysvětluje.
„My teď vycházíme z jedné tragické zkušenosti z loňského 21. prosince, kdy útočník měl větší množství zbraní, dlouhou zbraň s optikou, ale není možné říci, že pokud jiný člověk koupí více než tři pistole nebo stejnou dlouhou zbraň s optikou, že se to musí hlásit. My musíme být teoreticky připraveni i na další varianty,“ dodává Žáček.
Ministr vnitra Vít Rakušan minulý týden v České televizi řekl, že v registru byla ve čtvrtek spuštěna takzvaná „červená dlaždice“. Tlačítko, které umožní i bez zákona prodejcům už nyní upozornit na podezřelý prodej.
3. Registrace zbraní bude volnější. Proč?
Když si držitel zbrojního průkazu pořídí zbraň, na prodejně dostane oznámení o nabytí zbraně a s tím musí do deseti dnů na policii, aby nechal zbraň zaregistrovat. Zatímco dnes to lidé mohou udělat jen v místě trvalého bydliště, nový zákon má umožnit, aby mohli své zbraně zaregistrovat na příslušném útvaru policie kdekoli v České republice.
Podle Bačkovské z ministerstva vnitra je to proto, aby byla registrace pro majitele zbraní jednodušší.
Zákaz velkých zavazadel, rámy v rizikových objektech. Vysoké školy a policie řeší nová bezpečnostní pravidla
Číst článek
„Tato změna jim umožní splnit svou povinnost registrovat zbraně v místě, které pro ně bude nejdostupnější, ať už proto, že v daném regionu reálně žijí a mají tam také uskladněné zbraně, ale třeba také proto, že zbraň v jiném městě koupili a hned na místě ji chtějí zaregistrovat a podobně,“ říká Bačkovská.
Jenže po rozvolnění pravidel se může stát, že někdo objede Česko, aby si větší množství zbraní zaregistroval na několika různých místech, a tím nebyl na první pohled nápadný.
Bačkovská ale namítá, že takové chování mu nepomůže. „Je třeba mít na paměti, že Centrální registr zbraní je jednotná celostátní databáze. Veškeré údaje k držiteli jsou vedeny jednotně a jsou přístupné kdykoliv jakémukoliv útvaru Policie ČR,“ sdělila.
4. Lékaři se mají ptát
Lékařům nový zákon umožní získávat informace, jestli jejich pacient má zbrojní průkaz.
„Lékaři budou mít do centrálního registru zbraní přímý přístup, který jim bude zřízen Policií České republiky. Lékaři nebudou potřebovat žádný speciální software ani hardware, stačí pouze připojení na internet. Přístupy jsou samozřejmě logovány a ochrana dat i osobních údajů je zaručena,“ říká Bačkovská.
Týká se to například psychiatrů. Předsedkyně Psychiatrické společnosti Simona Papežová upozorňuje na to, že ze zákona není jasné, jestli mají lustrovat jen nové pacienty, nebo všechny a jak často.
Škola už je v kontaktu s rodinami všech obětí střelby na univerzitě, ve sbírce je přes 68 milionů korun
Číst článek
„Vůbec si nedovedu představit, že to řešíme u každého pacienta. Vyšetření, na které máme půl hodiny, by se tím protáhlo. A už teď máme přeplněné ordinace. Pokud by povinnost byla plošná, nejsme schopni to kapacitně zvládnout,“ upozorňuje Papežová.
„Navíc to sníží kvalitu terapeutického vztahu, nejsme represivní složka, jsme lékaři, máme pacienta vyšetřit, stanovit diagnózu, poskytnout psychoterapii. Takže ano, budou případy, kdy to bude rozhodně dobře, když budeme mít tyhle možnosti, ale rozhodně by to nemělo být plošně,“ dodává.
5. Když chybí informace
Potvrzení o zdravotním stavu vydávají žadatelům o zbrojní průkaz praktičtí lékaři, kteří vycházejí z informací, jež mají o svých pacientech. A právě v tom ale bývá problém. Lékaři, které Radiožurnál oslovil, se totiž shodují, že se často vůbec nedozví, že jejich pacient se léčí u psychiatra.
Podle zákona je přitom psychiatr, stejně jako každý ambulantní specialista, „povinen předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách praktickému lékaři“. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky to ale psychiatři nedělají.
„Je pravda, že se to neděje, že tento zákon se v Česku nedodržuje a netýká se to jen psychiatrů, týká se to většiny ambulantních specialistů. Omlouvám se těm, kteří to dodržují, ale je jich opravdu menšina,“ říká Šonka.
„Lékařská zpráva se v Česku předává pacientovi do ruky a záleží na pacientovi, jestli ji lékaři předá, nebo ne. U psychiatrického pacienta se dost často může stát, že ji nepředá z účelových důvodů, aby se o tom nevědělo. A musím říct, že u psychiatrů je problém, že leckdy tu zprávu pacient z každého vyšetření vůbec nedostane. Toho jsem ve své ordinaci pravidelně svědkem,“ popisuje Šonka, jenž má ordinaci v Přešticích na Plzeňsku. A přidává příklad.
Sněhové kalamity i střelba. Policii by v krizi mohl pomoci centrální systém varování, má ale i svá úskalí
Číst článek
„Před několika roky u nás ze dne na den skončila psychiatrická ambulance, pacienti nemohli dostávat léky a začali se obracet na své praktické lékaře. Přestože mám praxi dvacet let a své pacienty znám, byl jsem překvapený, když se na mě obraceli, že chtějí předepsat antidepresiva a já jsme vůbec netušil, že jsou vedeni v péči psychiatra,“ líčí Šonka.
„Specialisté dělají z pacientů kurýry, to ale není prokazatelné předání zprávy,“ říká lékař Roman Houska z Mostu.
„Ambulantní specialista má podle zákona garantovat předání lékařské zprávy praktickému lékaři, poslat zprávu přes pacienta negarantuje, že se zpráva opravdu předá,“ dodává právník Sdružení praktických lékařů Jakub Uher. Prokazatelné předání je podle něj elektronicky, datovou schránkou nebo poštou.
„Od praktiků víme, že to někteří lékaři skutečně nedělají,“ říká předsedkyně Psychiatrické společnosti Simona Papežová. „Pokud se stane, že přijde pacient s úzkostnými poruchami nebo kvůli vztahové problematice a praktik tu zprávu nedostane, žádný průšvih není,“ ubezpečuje Papežová.
„U pacientů s vážným duševním onemocněním, jako jsou bipolární poruchy, těžké depresivní fáze, stavy po sebevražedných pokusech, bychom ty zprávy opravdu měli předávat prokazatelným způsobem poštou nebo datovou schránkou. A pokud to někteří kolegové nečiní, tak to je samozřejmě problém,“ dodává. Žádná sankce za to ale lékařům nehrozí.
„Na všech akcích Psychiatrické společnosti kolegy edukujeme o tom, že je třeba posílat praktickým lékařům zprávy z vyšetření prokazatelnou cestou čili ne přes pacienta, ale datovou schránkou nebo poštou. Protože praktik řeší nejen zbrojní průkazy, ale řidičské průkazy, způsobilost k práci a tady ty informace prostě mít má,“ dodává Papežová.
Předávání zpráv mezi lékaři sice chystaný zbraňový zákon neřeší, ministerstvo vnitra se tím ale plánuje zabývat. „Je to jedna z priorit, o které budeme s ministerstvem zdravotnictví jednat,“ říká Bačkovská.
Pravidla pro pořízení zbraně
- Žadatel o zbrojní průkaz podstoupí zdravotní prohlídku. Pokud má praktický lékař pochybnosti, pošle ho na psychologické vyšetření. Za posudek o zdravotní způsobilosti žadatel zaplatí obvykle od 300 do 1000 korun.
- Pokud žadatel získá potvrzení o zdravotní způsobilosti, vyplní na policii žádost o vydání zbrojního průkazu. Ve formuláři zatrhne účel, kvůli kterému si chce zbraň pořídit (například sběratelské účely, sportovní účely či ochrana zdraví, života nebo majetku). Za každou zatrhnutou skupinu žadatel zaplatí 700 korun, následně za 100 korun vyplní přihlášku ke zkoušce.
- Zkouška se skládá ze tří části: testu z teorie (cca 500 otázek), odborné zkoušky z manipulace a bezpečného zacházení se zbraní a zkoušky na střelnici. Služby zkušebního komisaře určeného policií stojí 600 korun + další poplatky na střelnici (např. zápůjčka zbraní a střeliva). Cena se liší podle střelnic, někde jde o stovky korun, jinde o nižší tisíce.
- Pro nákup většiny zbraní musí držitel zbrojního průkazu získat na policii povolení k nabytí zbraně. A to pro každou zbraň zvlášť. Za každé povolení zaplatí 200 korun. Žádost o povolení elektronicky nebo datovou schránkou je zdarma.
- Povolení žadateli umožní nákup zbraně, kterou prodejce zavede do Centrálního registru zbraní. Kupující získá v prodejně oznámení o nabytí zbraně. To následně předloží na policii včetně účtenky a koupené zbraně, kterou nechá zaregistrovat. Za to zaplatí 300 korun.
