Začala rekonstrukce Hitlerova rodného domu. Jeho plánované využití je podle kritiků ‚facka obětem‘

V hornorakouském městě Braunau am Inn v pondělí začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. V domě má vzniknout policejní stanice nebo pobočka policejní akademie, v budoucnu se v ní mají konat školení o lidských právech pro policisty. Tyto plány vyvolaly kontroverze. Stavba má svému novému účelu začít sloužit v prvním čtvrtletí roku 2026.

Braunau am Inn (Rakousko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V hornorakouském městě Braunau am Inn začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera.

V hornorakouském městě Braunau am Inn začala přestavba rodného domu nacistického diktátora Adolfa Hitlera. | Foto: Imago Images | Zdroj: Reuters

Agentura APA píše, že začátek přestavby se mnohokrát odkládal a čtyřnásobně vzrostly i očekávané náklady. Expertní komise ve zprávě z roku 2016 doporučila, aby se stavba používala k sociálně-charitativním nebo administrativním účelům.

V rodném domě Hitlera se budou vzdělávat policisté ohledně lidských práv. Původně měl být zdemolován

Číst článek

Navzdory doporučení odborníků radnice rozhodla, že před domem v nezměněné podobě zůstane pamětní kámen s nápisem „Za mír, svobodu a demokracii – už nikdy fašismus – miliony mrtvých varují“.

Plány, aby budovu využívala policie, od začátku narážejí na kritiku. APA píše, že iniciativa Diskurs Hitlerhaus (Diskurz Hitlerův dům) společně s organizací Přátelé jeruzalémského památníku obětí holokaustu Jad Vašem navrhla, aby v domě byla nastálo výstava Spravedliví.

Tato putovní expozice připomíná lidi, kteří během holokaustu pomáhali Židům. Mluvčí iniciativy Eveline Dollová řekla stanici Deutsche Welle, že přestavět Hitlerův rodný dům na policejní stanici má „katastrofální symbolický význam“. Připomněla, že „policie v období nacismu hrála pochybnou roli“.

Debata pokračovala letos v létě v souvislosti s filmovým dokumentem Wer hat Angst vor Braunau? (Kdo má strach z Braunau?) režiséra Güntera Schwaigera. Schwaiger poukazoval na novinovou zprávu z roku 1939, podle které si Hitler přál, aby v jeho rodném domě byly kanceláře vedení okresu, tedy aby se využíval k administrativním účelům.

‚Konrad Henlein, květen 1934.‘ Muzeum vykoupilo vzácnou nahrávku, ze sběru ji zachránili náhodou

Číst článek

Schwaiger došel k závěru, že ministerstvo vnitra svým plány ohledně využití budovy plní Hitlerovo přání. „Přestavba na policejní stanici znamená naprosto špatný signál,“ cituje režiséra německý portál Focus.de. Jde podle něho o „facku obětem“. 

Oskar Deutsch, předseda vídeňské židovské obce, který byl členem expertní komise, řekl, že jde o policejní stanici „demokratického státu, jejímž úkolem je kromě jiného předcházet obnovení nacismu“. Připustil, že by si dokázal představit i jiné využití domu.

Rakousko bylo v roce 1938 obsazeno nacistickým Německem a oficiální výklad anšlusu od roku 1945 dával přednost tvrzení, že alpská republika byla první obětí německé expanze. Rakousko však od 90. let začalo mluvit o své spoluvině na nacistických zločinech.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme