Analytik: Ani Hamás, ani Izrael. Gazu má vést někdo z arabských zemí, vypadat ale bude jako kolaborant
Západní svět v čele se Spojenými státy a také arabské země tlačí Izrael k zastavení ofenzivy v Pásmu Gazy. Ani krátkodobé příměří ale není zdaleka jisté, upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce zahraničně politický analytik Břetislav Tureček. „Izrael trvá na tom, že válka bude pokračovat, dokud Hamás nebude zlikvidován. Naopak Hamás má představu, že časově orámované příměří se přemění v trvalé,“ upozorňuje.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem by mohlo začít platit 10. března, naznačil americký prezident Joe Biden. O dohodě o příměří jednají kromě Spojených států amerických také Izrael, Egypt a Katar. Zda se to ale skutečně povede, není vůbec jisté.
„V jednání je celá řada detailů, které se netýkají pouze výměny rukojmích. Hamás třeba trvá na tom, aby se Izrael během příměří stáhnul z Gazy. Izrael o tom ale nechce ani slyšet,“ upozorňuje Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
„Hamás také požaduje, aby se Palestinci mohli vrátit do svých domovů na severu Gazy, odkud byli loni na podzim přesunuti. Izrael tomu ale brání,“ přibližuje analytik.
Různí se i představy o dalším vývoji konfliktu po skončení ramadánu, během něhož by měly na 40 dní ustat boje.
„Izrael trvá na tom, že válka bude pokračovat, dokud Hamás nebude zlikvidován. Naopak Hamás má představu, že časově orámované příměří se přemění v trvalé,“ naznačuje Tureček.
Hamás není možné kompletně zničit. Západu chybí vůle dotlačit Izrael k jednání, míní analytik
Číst článek
Ke klidu zbraní navíc Izrael tlačí i mezinárodní společenství. „Válka už přinesla dost utrpení. Izraelci už pozabíjeli v Gaze 30 000 lidí, z toho dvě třetiny jsou civilisté,“ připomíná Tureček s odkazem na vyjádření palestinských úřadů, které ovládá hnutí Hamás.
Spory se vedou i o to, kolik rukojmích či vězňů a v jakém poměru by si měly Hamás a Izrael vyměnit.
„Řeč je třeba o sedmi izraelských zajatkyních, které měly být propuštěny už v listopadu. A to výměnou za 21 Palestinců, tedy v poměru jedna ku třem,“ vypočítává Tureček.
„Pak je tu pět izraelských vojaček za 90 Palestinců, tedy poměr jedna ku osmnácti. A patnáct Izraelců starších 50 let za dalších 90 Palestinců, tedy poměr jedna ku šesti.“
Poválečný plán
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který je pod tlakem západního světa i radikálních extremistů ve své vládě, minulý čtvrtek vůbec poprvé zveřejnil oficiální plán na poválečné uspořádání v Pásmu Gazy.
Podmiňuje ho úplnou demilitarizací a vytvořením nárazníkové zóny na palestinském území, které by zmenšovalo riziko dalších teroristických útoků. „Demilitarizace samozřejmě zní logicky,“ uznává Tureček.
Izrael začne ofenzivu v Rafáhu, pokud Hamás nepustí rukojmí do ramadánu. ‚Mají na výběr,‘ tvrdí Ganc
Číst článek
„Proti tomu ale, že by si kus Gazy zase Izrael odebral, čímž by mimochodem už tak extrémně hustě zalidněná palestinská exkláva byla ještě přelidněnější, protestují mnozí včetně Spojených států amerických. Jednostránkový dokument zkrátka nemůže řešit tak komplexní problém, jako je Gaza,“ shrnuje a vysvětluje:
„Plán totiž zohledňuje pouze izraelské představy, požadavky a zájmy, ale vůbec ne zájmy dvou milionů lidí, kteří žijí v Palestině.“
„Na samém počátku jde tedy o mrtvý návrh, protože vyřešit otázku obyvatel Palestiny tím, že je budeme ignorovat, je nepřijatelné nejen pro Palestince, ale jak se asi ukáže, i pro mezinárodní společenství,“ dodává analytik.
Vládce Gazy?
Potřeba je vyřešit také to, kdo bude v Gaze dál vládnout. „Izrael tvrdí, že bezpečnost tam bude zajišťovat izraelská armáda, ale civilní sektor by měli zajišťovat Arabové. Podle Netanjahua to ovšem nesmí být ani palestinská samospráva, ani Hamás,“ připomíná Tureček.
Druhý klid zbraní? Hamás dostal nabídku na přerušení bojů na 40 dní, píše agentura
Číst článek
Kandidátů v arabském světě je podle analytika více, problém je ale v tom, že málokdo je ochotný přijít vládnout do Gazy. „Vypadal by totiž jako kolaborant, který je tam s podporou izraelských tanků,“ soudí analytik.
Podle něj by o tomto měly rozhodnout arabské země.
„Obnovu Gazy má platit arabský svět a mezinárodní společenství. Nemůže rozhodovat jenom Izrael. Na arabské straně se ale zatím velice těžko hledá někdo, kdo by do toho šel. Když pak od Netanjahua slyšíme, že si kus Gazy ještě sebere, nesmí tam být tito a tito, tak je to prostě i psychologicky a politicky velice komplikované,“ uzavírá Břetislav Tureček.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
