Analytik Tureček: Slepá podpora Izraele ohrožuje stabilitu Blízkého východu i Západ samotný
Lídři zemí sdružených v Lize arabských států a Organizace islámské spolupráce na summitu v saúdskoarabském Rijádu k situaci v Pásmu Gazy vyzvali k ukončení bojů a odsoudili kroky Izraele. Mohlo setkání přinést něco víc? Jaké další plány má Izrael? Ví někdo, co bude s územím a s Palestinci, až jednoho dne boje skončí? Analytik Břetislav Tureček vysvětluje roli Turecka v konfliktu i to, jak Izrael a Palestinu vnímal Karel Schwarzenberg.
„Setkání v Rijádu nic víc asi přinést nemohlo. Účastníci tam sice velmi explicitně kritizovali válečné zločiny Izraele vůči Palestincům, některá arabská média pak ale připustila, že si z toho stejně nikdo nic dělat nebude. A rozhodně ne Izrael,“ říká v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček.
Problém je zejména v různorodosti zastoupených států. „Je tam skupina konzervativních a v uvozovkách umírněných států, jako je třeba hostitelská Saúdská Arábie. Ta sice ještě nedávno chtěla uzavírat s Izraelem mír a házela Palestince přes palubu, teď ale když Saúdové vidí, co se v Gaze děje, berou zpátečku a trvají na vzniku palestinského státu. Vedle toho je tam i křídlo radikálnější, což je třeba Alžírsko, které dokonce vyzvalo, aby státy, které už mají navázané vztahy s Izraelem, je znovu přerušily, na což nedošlo.“
Vášně na Blízkém východě
K čemu ale došlo, bylo odvolání velvyslanců, a to i ze strany těch režimů, které jinak s Izraelem spolupracují, jako je třeba Jordánsko.
Kofroň: Nemocnice chrání právo. Pokud je ale nepřátelské vojsko zneužije, tak se terčem stát můžou
Číst článek
„Tyto reakce se týkaly ne snad izraelského práva na sebeobranu, ale toho, jak široce je toto právo uplatňováno. Zmiňuje to i závěrečný dokument z Rijádu, ve kterém zaznělo, že prostě nelze bombardování tisíců civilních domů vydávat za legitimní odplatu nebo odvetu za teroristický útok Hamásu,“ vysvětluje Tureček.
Odveta izraelské armády tak může podle něj dokonce posílit pozici některých muslimských států na mezinárodní scéně.
„V arabské nebo muslimské ulici dnes sklízejí sympatie vůdci, kteří jsou tvrdí a kritičtí vůči Izraeli. Řada z nich prostě pochopila, že když vyjdou populisticky vstříc tomu, co chce slyšet ulice, můžou získat body. Zároveň ale to, co se děje v Gaze, může ohrozit stabilitu proamerických režimů na Blízkém východě. A toho se samozřejmě velmi obávají Spojené státy.“
Řeč je hlavně o Spojených arabských emirátech, Egyptu a Jordánsku, které je jako základna západních zpravodajských služeb na Blízkém východě pro Západ nesmírně důležité.
Rafáh se otevřel, do Egypta přešlo přes 800 lidí. Další nemocnici v Gaze došlo palivo, tvrdí úřady
Číst článek
„Když to přeženu, je stabilita Jordánska pro Západ možná důležitější než pro samotné Jordánce. Když by tedy tyto režimy stále deklarovaly příklon a spolupráci s Američany za situace, kdy největší americký spojenec Izrael zabíjí tisíce civilistů, ztratí legitimitu a vyprovokují silné, ne už jenom protiizraelské nebo protiamerické, ale i protirežimní vášně. A to je dnes na Blízkém východě opravdu velké riziko.“
Varování pro Západ
Riziko je to ale i pro Západ. Myšlenka mnohých západních politiků, že čím více budou proizraelští, tím více Izraeli pomůžou, je podle Turečka naprosto mylná. Z dlouhodobé perspektivy to tak podle něj není.
„Slepá podpora Izraele ohrožuje nejenom blízkovýchodní proamerické režimy, ale i západní režimy samotné. Varovné hlasy zaznívají ve Francii i v USA. A rozhodně se to nemůže smést argumentem, že ve Francii mají početnou muslimskou menšinu. Ano, mají. Tady ale jde o mezinárodní právo bez ohledu na to, kdo kde má jakou menšinu. Státy, které se hlásí k dodržování lidských práv, najednou nemohou být podezírány z toho, že Izrael z tohoto mezinárodního rámce vyčleňují a že mu dávají jakousi imunitu,“ uzavírá Břetislav Tureček.
