Patnáct časových pásem a jejich paradoxy. Umožňují ‚cestování v čase‘, způsobují i problémy v komunikaci
Až vám bude někdo vyprávět, co zažil na Silvestra roku 1994 na Kiribati, tak mu nevěřte. Takový den totiž nikdy v malém pacifickém státě nebyl. Země den tehdy přeskočila, aby se dostala na druhou stranu datové hranice. Obyvatelé ostrova tak příchod Nového roku slavili už třicátého prosince, který o půlnoci přešel do prvního ledna.
Ostrovní stát v Tichém moři Kiribati v roce 1979 získalo jako tehdy britská kolonie nezávislost a s tím i několik ostrovů, které se nacházely na druhé straně datové hranice.
„Když spolu chtěli komunikovat, mohli to dělat jenom čtyři dny v týdnu, pakliže brali, že o víkendu je volno. Jedni měli pondělí a druzí neděli, někdo už by tedy rád pracoval, ale jiní ne. Stejně tak to bylo v pátek, respektive sobotu, jen to měli opačně,“ vysvětluje doktor Miroslav Šobr z katedry fyzické geografie a geoekologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Rozdíl v datu vychází z toho, jak fungují časová pásma. Mají šířku 15 stupňů, které když se vynásobí 24 hodinami, dělá to 360 stupňů.
Středem časových zón je nultý poledník, který prochází Královskou observatoří v Greenwichi na předměstí Londýna. Na východ a západ od něj je dvanáct časových pásem, na jedné straně je tedy o dvanáct hodin více než v Londýně, na druhé straně o dvanáct hodin méně. Výsledkem je právě 24 hodin rozdíl.
Kiribati ale dokonce leží v časových pásmech +13 a +14, posunul datovou hranici ještě o kousek dál. „Mohli to taky udělat tak, že by celé Kiribati mělo časové pásmo +12, ale to by bylo velmi nešikovné, protože na východě by se místní čas lišil o dvě nebo tři hodiny,“ říká Šobr.
Podobně jako Kiribati se přes datovou hranici přesunula před deseti lety také Samoa. Ta ale přeskočila den s datem třicátého prosince. „Je to dobrý pocit. Právě nám tu skončil ceremoniál, který ten posun do jiné časové zóny připomínal. Účastnilo se ho i docela dost místních podnikatelů a všichni z toho máme velkou radost,“ hodnotil celý krok tehdejší premiér Samoi, Tuila'epa Sailele Malielegaoi.
Dva silvestry
Samoa se přes datovou hranici přesunula kvůli obchodnímu partnerovi, Novému Zélandu. Hned vedle Samoi leží americká Samoa, která je od té doby na druhé straně datové hranice.
Změna času není přirozená. Přechod na letní čas bolí naši psychiku víc, shodují se psycholog a neuroložka
Číst článek
„Kdybychom byli 31. prosince na ostrově Samoa, který je na východní polokouli, oslavili bychom dnes silvestra, ráno 1. ledna se vzbudíme, sedneme na trajekt, který nás převeze na americkou Somou, zhruba 50 kilometrů. Přijedeme tam a budeme mít 31. prosince ráno,“ popisuje Šobr z přírodovědecké fakulty.
Podobnou možnost oslavit Nový rok nabízí jako luxusní službu i některé cestování kanceláře. Většinou ale jde o leteckou cestu mezi většími městy, třeba jednu v novozélandském Aucklandu a druhou na Havaji.
Zajímavý je podle Šobra novodobý objev datové hranice. Trochu náhodou na ní přišel Fernao de Magalhaes a jeho loď, když poprvé obepluli celou zeměkouli. „Posádka, která objezd dokončila, tak ve chvíli, kdy přijela zpátky – jeli cestou na západní polokouli, objeli jižní Ameriku a vrátili se zpátky na východní polokouli. Když přijeli na Kapverdy, zjistili, že mají středu, zatímco místní jim říkali, že je čtvrtek,“ vypráví geograf.
Časové skoky
Dnes si každý stát určuje svá časová pásma sám. Například Čína je sjednotila napříč celou zemí. Důsledkem je pak třeba i to, že na hranici mezi Čínou a Afghánistánem je největší pozemní rozdíl časů: tři a půl hodiny.
Některé státy také mají časová pásma posunutá o jen zlomky hodiny, například Indie nebo část Austrálie. „Nepál má časové pásmo +5 hodin 45 minut. Zkoušel jsem pátrat po tom, proč zvolili zrovna to a jediné, co mi z toho vyšlo, že je to přesný čas hlavního města Káthmándú,“ říká Šobr.
Nepál tak slaví Nový rok v době, kdy v Česku je čtvrt na osm večer.
