Pojar: Násilí se z Izraele může rozrůst i do Evropy. Měli bychom se připravit, je tu pro to podhoubí
Palestinské teroristické hnutí Hamás si pro sobotní útok proti Izraeli počkalo na padesáté výročí zahájení války na Jom kipur, kdy arabští sousedé zaskočili nic netušící izraelskou obranu. „Izraelci budou ještě dlouho studovat, proč nezafungovala obrana. Budou vyšetřovat, proč a co se stalo. Je to skutečně velký úder, pro Izraelce srovnatelný s 11. zářím,“ vysvětluje Tomáš Pojar, poradce pro národní bezpečnost a bývalý velvyslanec v Izraeli.
Od prvních útoků zemřelo podle posledních informací přes 800 lidí. Více než stovku dalších vzali teroristé jako rukojmí a počet zraněných přesáhl 2300. Jak si vysvětlujete, že se to hnutí Hamás podařilo? Co a kdo všechno na izraelské straně selhal?
V první řadě si neodpustím jednu poznámku: říkejme Hamásu teroristická organizace, jak ji jako Česko a Evropská unie uznáváme. Všichni, kteří o tom pochybovali, teď jednoznačně vidí, že to je teroristická organizace, která používá stejné metody jako Islámský stát a další.
„Kdyby byly obrané systémy používány tak, jak by měly, a kdyby tam byl dostatek vojáků, tak by nedošlo k prolomení hranice na tolika místech,“ míní Tomáš Pojar.
Izraelci situaci nesmírně podcenili. Mysleli si, že s Hamásem bude jednou za čas masivní raketová přestřelka s oběťmi, ale nevstoupí do výraznější konfrontace.
Bylo to o svátcích, v noci z pátku na sobotu. Izraelská strana se soustředila na nepokoje na Západním břehu, na Írán a severní hranici. Írán má sice s Hamásem spojení, ale pozornost od izraelského bezpečnostního nebo politického establishmentu byla směrovaná na jiné, také důležité hrozby, ale nezafungovala.
Myslím si, že Izraelci budou ještě dlouho studovat, proč to tak nebylo. Budou vyšetřovat, proč se to stalo a co se stalo. Je to skutečně velký úder, pro Izraelce srovnatelný s 11. zářím. Paralely se selháním v roce 1973, které vedly k jomkipurské válce, jsou namístě.
Bylo to právě v den 50. výročí začátku jomkipurské války, kdy tehdejší izraelské bezpečnostní síly podcenily možnost útoku Sýrie a Egypta. Nemělo výročí být samo o sobě větším důvodem k obezřetnosti?
Takto se na to díváme zpětně. Mnozí Izraelci si nepochybně říkají, že to tak samozřejmě být mělo. Takových výročí je ale spousta a mnohokrát se třeba i zbytečně dělají nejrůznější opatření, která by nemusela být tak drahá a někdy i drakonická. Tady se opravdu netrefili a útok Hamásu s islámským džihádem podcenili.
„Paralely se selháním v roce 1973, které vedly k jomkipurské válce, jsou na místě.“
Tomáš Pojar
Hranice mezi Pásmem Gazy a Izraelem byla hlídaná. Podle některých analýz ale tato situace ukazuje limity sofistikovaných technologií a naznačuje, jak je i v současné době nezbytná fyzická přítomnost vojáků. Souhlasíte s tím?
Kdyby sofistikované systémy byly skutečně používány tak, jak měly, a kdyby byl na místě dostatek vojáků, tak by možná sice k prolomení hranice došlo, ale ne na tolika místech a s takovým překvapením.
Ano, musí to být kombinace vojáků a technologií. Technologie samy o sobě nic nevyřeší. Nakonec tam potřebujete mít lidi. Není to tak, že by technologie byly k ničemu a že by hranice do teď nefungovala. Fungovala proti hrozbám a pokusům ji překročit z minulosti.
Každý inovuje – i Hamás. Všechny teroristické organizace se snaží přijít s něčím novým. Předvídat a inovovat musí i druhá strana. Zároveň nemůže outsourcovat všechno technologiím. Vyspělé technologie mít musí, ale nesmí věřit, že je samy o sobě ubrání. Pokud nemáte na místě vojáky, tak se neubráníte, protože každou technologii lze přelstít.
Nebezpečí pro Evropu?
Hrozí, že by se násilí rozšířilo z Izraele do jiných částí světa? Že by se útoky na židovské cíle objevily i třeba v Evropě?
To samozřejmě hrozí. Myslím, že v některých zemích více, ale všichni by měli být připraveni a měli by to brát vážně. Nemyslím, že dojde k sérii útoků, ale nevylučoval bych, že může dojít k jednotlivým útokům. Koneckonců už byl napaden košer obchod v Londýně.
Šedivý: V Izraeli selhala rozvědka i vláda, pověst Mosadu utrpěla. Signály útoku byly vidět i z Česka
Číst článek
Podívejte se, jak za teroristickou organizaci a její úspěchy při masakrování civilního obyvatelstva demonstrují lidé v mnoha evropských i severoamerických městech. Podhoubí tady určitě je.
Je namístě posílit bezpečnostní opatření i v Česku?
Myslím, že policie dělá to, co má. Stejně tak i zpravodajské služby. Všechny mechanismy fungují a všichni vyhodnocují situaci. Nepochybně je prioritou ochrana vytipovaných objektů. Všichni se tomu předpokládám věnují tak, jak mají.
Před půl stoletím po jomkipurské válce vznikla vyšetřovací komise, která sice očistila tehdejší izraelskou premiérku, ale ta stejně následně rezignovala. Očekáváte podobný vývoj i tentokrát? Vznikne vyšetřovací komise a může to vést ke konci Benjamina Netanjahua?
Jsem hluboce přesvědčen, že vyšetřovací komise vzniknou, a to asi i velmi brzy poté, co kolo bojů utichne. Je to v izraelské tradici, nestalo se to jenom po jomkipurské válce. Bylo to po celé řadě dalších vojenských tažení nebo obranných bitev a válek.
Uvidíme, jak se to vyvine politicky. Pro Benjamina Netanjahua to může skutečně znamenat konec, ale pokud situaci zvládne a pokud Izrael vzejde výrazně posílen, tak to může posílit i jeho. Nemusí to znamenat jeho konec. Je to ale čirá spekulace, v tuto chvíli nikdo neví a uvidíme, jak to dopadne.
Spolupracuje teroristická organizace Hamás s Íránem? Odkud získala tak velký arzenál? A může situace posunout uzavírání mezinárodních bezpečnostních dohod? Poslechněte si celý rozhovor nahoře v článku.
