Pokud se máme bránit společně, je smlouva o obraně se Spojenými státy nezbytná, říká analytik
Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její americký protějšek Lloyd Austin v úterý podepsali ve Washingtonu bilaterální smlouvu o obranné spolupráci. Dokument, který minulý měsíc schválila česká vláda, má mimo jiné usnadnit případný pobyt amerických vojáků na českém území. „Smlouva je nezbytná,“ vysvětluje Radiožurnál analytik Centra transatlantických vztahů při pražském CEVRO Institutu Daniel Koštoval.
Pokud jsou za stěžejní pasáž právě podepsané smlouvy označovány podmínky pro případné působení amerických sil na našem území, můžeme krátce ilustrovat, jak jsou vymezeny nebo formulovány?
Vymezení pobytu cizích vojsk v rámci Severoatlantické aliance platí od roku 1951. V našem případě přistoupením k NATO, protože Aliance je založena na tom, že si státy pomáhají. Tato bilaterální smlouva s USA alianční smlouvu doplňuje, zpřesňuje, pojmenovává explicitně nové oblasti, které velmi obecná smlouva alianční nepojmenovává. Je to doplnění, zpřesnění, zmodernizování pravidel pro pobyt v tomto případě.
Podobnou smlouvu – nebo její ekvivalent – už má se Spojenými státy uzavřenou většina členů NATO, Česko je v tomhle směru poslední z východních států Aliance, která ji stvrzuje. Jak si to vysvětlit? A chyběla citelně?
Citelně smlouva nechyběla, ale na druhou stranu, pokud bereme vážně to, že se budeme v případě potřeby bránit společně, a Spojené státy jsou strategickým partnerem v rámci Aliance, tak to v jistém smyslu bylo potřeba.
Předcházející vlády o to neměly vůbec zájem. Implicitně tak ani nechtěly se Spojenými státy cokoliv rozvíjet. Tato vláda koná velice dobře a v zájmu Česka.
Dokument musí ještě projít oběma komorami Parlamentu. Důrazně se vůči ní vymezuje opoziční hnutí SPD, podle něhož je pro Česko jednoznačně nevýhodná. Hnutí ANO zase očekává podrobnější vysvětlení od vlády, co přesně vyjednala. Nakolik podložené mohou být tyhle výhrady?
Od hnutí SPD mě to nepřekvapuje. Hnutí SPD je výrazně nacionalistické a z českého pohledu izolacionistické. Pokud jde o hnutí ANO, chápu, že možná nedošlo k některým vysvětlením, které proběhly za zavřenými dveřmi, protože někdy je potřeba znát detaily, jak to přesně v praxi bude fungovat.
Doufám, že to bude napraveno, pokud k tomu nedošlo, jak tvrdí někteří představitelé hnutí ANO.
V českých médiích je smlouva redukována pouze na pobyt amerických vojsk, ale článek 1 jasně mluví o čtyřech základních oblastech. Mluví i o interoperabilitě nebo například o spolupráci v oblasti výměny strategických informací v záležitostech obrany.
Buďme realisti, prostředky strategického průzkumu Česko k dispozici nemá. Naopak je mají k dispozici Spojené státy. V tomto směru to bude velký přínos.
