Evropský soud pro lidská práva projednává žalobu na 32 států kvůli nečinnosti při klimatických změnách
Ničivé lesní požáry, táhlé vlny veder nebo také stoupající hladina oceánů. Klimatická změna je v posledních letech stále palčivějším tématem. Pro šestici mladých Portugalců dokonce tak zásadním, že se kvůli tomu obrátili na Evropský soud pro lidská práva. Ze současné situace viní víc než tři desítky evropských zemí včetně Česka. Vlády prý nedělají dost. Přelomový proces začal ve Štrasburku ve středu.
Aktivistická skupina je složená z dětí a mladých lidí. Nejmladší Marianě je pouhých 11 let, nejstarší ze skupiny je pak 24letá Cláudia. Není to žádná oficiální organizace, jen parta příbuzných a kamarádů.
‚Už se tady nedá žít, nemají s nikým slitování.‘ Kvůli bojům odchází z Náhorního Karabachu tisíce Arménů
Číst článek
Žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva podali už před třemi lety v důsledku smrtících požárů.
Mladí aktivisté viní vlády, že nedodržují závazky pařížské klimatické dohody ohledně snižování emisí a nedělají dost v boji proti klimatickým změnám.
Osmnáctiletá členka skupiny Sofia agentuře AP řekla, že vlády porušují základní lidská práva na život a zdravé a bezpečné životní prostředí. Ochranu klimatu prý neberou jako prioritu a chrání jen vlastní ekonomiku.
Šestice zažalovala celkem 32 zemí – všechny státy EU, tedy i Česko, a pak také Velkou Británii, Norsko, Rusko, Turecko a Švýcarsko. Původně v tom byla zahrnutá i Ukrajina, tu ale skupina po ruské invazi z žaloby vyjmula.
Aktivita a opatření
Nejde jim o peníze, chtějí prostě státy přimět k aktivitě a razantnějším opatřením. Pomáhá jim mezinárodní nezisková organizace Global Legal Action Network, která se zabývá případy porušování lidských práv.
Finance získali z crowdfundingové kampaně a peníze přicházejí z celého světa. Jejich kauzu podpořily také organizace Amnesty International, Greenpeace, Save the Children a Úřad evropského komisaře pro lidská práva.
Zástupci Česka se jednání přímo účastní, vlastní stanovisko ale nevydali. Ve Štrasburku je ve středu i zmocněnec pro zastupování ČR před evropským soudem pro lidská práva Petr Konůpka. Podle něj žalované státy postupují společně, své stanovisko ale nechtějí zveřejňovat.
„Ta dohoda mezi těmi státy v zásadě je, že si většina z nich nepřeje komentovat to řízení do nějakých velkých detailů v momentě, kdy běží. Všechny státy si jsou vědomy závažnosti problému, nijak ho nezlehčují. V tento okamžik jde jenom o to, jestli soud je nástroj, který to může vyřešit,“ říká.
Změna rozhodovací praxe
Ve Štrasburku se nicméně zatím rozhoduje jen o tom, jestli právě tento soud může o něčem takovém vůbec rozhodnout. Aby se tím mohl zabývat, musel by změnit svou současnou rozhodovací praxi, jednoduše řečeno musel by změnit některá svá současná pravidla. A to si těch 32 států nepřeje.
Ochranu klimatu bere vláda vážně. Abychom dosáhli závazků pro rok 2030, musíme přidat, říká Hladík
Číst článek
Podle Petra Konůpky přednesou společné stanovisko zástupci Británie, Belgie a Portugalska. Odpoledne pak budou otázky soudců, podle Konůpky se dají čekat spíše dotazy ke společným aspektům té kauzy než k individuální situaci těch zemí.
Mezi jednáním a rozhodnutím bývá obvykle devět až dvanáct měsíců, může to být ale i déle. Dá se tedy čekat, že verdikt soudu budeme znát nejdříve zhruba za rok.
Pokud teď soud rozhodne, že je namístě, aby takovou kauzu řešil, začne posuzovat, jestli zmíněné vlády v tomto ohledu opravdu porušily lidská práva.
V případě, že by soud dal aktivistům za pravdu, mohlo by to vést k výraznému snížení emisí a třeba i vybudování čistší infrastruktury.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva je pro členské země právně závazné, soud ale nemá pravomoc nařídit konkrétnímu státu konkrétní opatření. Pak by tedy bylo na jednotlivých státech, aby zvolily taková opatření, kterými napraví to porušení, které soud shledal. Pozitivní verdikt by otevřel dveře ke stížnostem klimatických aktivistů k národním soudům.
