Rybařil s představiteli Kremlu, pak zběhl k opozici. Kdo je muž, který se chce postavit Putinovi?
Slibuje konec války na Ukrajině, propuštění politických vězňů a zrušení diskriminační legislativy vůči LGBT osobám v Rusku. Současnému vládci Kremlu se v březnových volbách rozhodl postavit mimo jiné Boris Naděždin. Nad tím, zda se nakonec na volebních lístcích jeho jméno opravdu objeví, však stále visí otazník. I když Naděždin sesbíral dvakrát více podpisů, než kolik jich potřebuje pro uznání kandidatury, volební komise řeší jeho vyloučení.
Putinovi političtí oponenti jsou buď ve vězení, v exilu nebo mrtví. I tak se ale pro březnové prezidentské volby našel muž, který je ochotný se současnému vládci Kremlu postavit – a to ne jen na oko, jak je v Rusku obvyklé.
Právníka a zároveň vystudovaného fyzika Borise Naděždina do voleb vyslala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa. K uznání své kandidatury tak potřeboval sesbírat minimálně sto tisíc podpisů.
Povedlo se. A to dokonce hned dvojnásobně. Zhruba dvě stě tisíc podpisů Naděždin získal i přes to, že otevřeně přiznává, že například nemá takové charisma jako jiné opoziční tváře, třeba Alexej Navalnyj, aktuálně zavřený v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
Naděždin svůj úspěch připisuje tomu, že lidé v Rusku jsou otráveni současnou politikou a chtějí více vidět a slyšet opozici, kterou autority systematicky umlčují – s blížícími se volbami čím dál tím rázněji.
„Zrušili veškeré pokusy o shromáždění. Řada lidí získala v posledních letech zkušenost s opozicí a teď mají naprosto legální možnost ji využít. Mohou se podepsat,“ uvedl před dvěma týdny Naděždin ke sběru podpisů pro americký list The Washington Post.
Vyloučení ve vzduchu
O tom, zda se jeho jméno nakonec na hlasovacích lístcích skutečně objeví, teď rozhoduje ruská ústřední volební komise. Té nakonec Naděždin odevzdal archy s celkem 105 tisíci podpisy. Podle zástupců jeho štábu vybrali „ty nejlepší“.
Výsledek schvalovacího procesu je značně nejistý. Zástupci komise totiž oznámili, že na podpisových arších například objevili podpisy mrtvých lidí. Problém je podle úředníků celkem s patnácti procenty podpisů, což je třikrát více, než zákony povolují.
„Pokud se někomu na mých podpisových arších zjevují mrtvé duše, pak to, přátelé, vůbec není otázka ke mně, ale spíše k církvi, k exorcistovi,“ reagoval na oznámení Naděždin na sociální síti Telegram.
‚Rozhodl se podstoupit riziko.‘ Jak skončí hlavní Putinův vyzyvatel v prezidentském klání?
Číst článek
Do té doby, než ústřední volební komise vynese svůj verdikt, bude dál aktivně šířit svůj program. Voličům například slibuje, že jako prezident Ruska zastaví mobilizaci i boje na Ukrajině, propustí politické vězně a zruší diskriminační legislativu vůči LGBT osobám.
Svou agendu, která je v přímém rozporu s tím, co je v dnešním Rusku akceptovatelné, komunikuje otevřeně. Prostoru se mu, na první pohled netradičně, dostává i ve státních médiích, kam mají jinak nesouhlasné názory na Putinovo vládnutí vstup zapovězený.
Podle Daniely Kolenovské z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy mohl Naděždin své názory prezentovat prostřednictvím státních médií proto, aby za ně mohl být veřejně kritizován.
„Nejde říct, že by Naděždinovy názory byly tajemstvím, protože se účastnil režimních talk show na Prvním kanále, kde byl za takového liberálního otloukánka,“ popsala Kolenovská pro podcast Českého rozhlasu Vinohradská 12.
A například v září minulého roku kritizoval Nadězdin postup ruských vojsk na Ukrajině v debatním programu ruské státní televize NTV. Své vystoupení komentoval slovy: „Jistě jsem neporušil žádné ruské zákony.“ Odůvodnil to tím, že neřekl jedinou lež.
Putinův kritik
Jak uvádí v předvolebním manifestu, je „zásadním odpůrcem“ války. Podle něj udělal Putin „fatální chybu“ tím, že zahájil speciální vojenskou operaci.
„Cílem mé kandidatury je postavit se proti Putinovu přístupu, který vede zemi do slepé uličky, do začarovaného kruhu autoritářství, militarizace a izolace,“ řekl Naděždin pro list The New York Times. Míní také, že Putin vidí svět očima minulosti a táhne Rusko zpět.
Nejednoznačně se ale vyjadřuje třeba ohledně Rusy okupovaného Krymu nebo území, která obsadili na Ukrajině po vypuknutí plnohodnotné invaze. Jak upozorňuje Politico, nikdy se jasně nevyjádřil, zda by měly být v případě ukončení bojů automaticky vráceny Ukrajině.
Kandidáti na prezidenta v Rusku odevzdali archy s podpisy volební komisi. Putin jich posbíral 300 000
Číst článek
Naděždinova kampaň ale probíhá víceméně klidně, opět na rozdíl od toho, na co jsou ruští opozičníci od úřadů obvykle zvyklí. Kromě zadržení šesti jeho dobrovolníků a několika hackerských útoků na jeho webovou stránku větší problémy zatím nenastaly.
Putinův spojenec
Zasloužilý politik má blízko nejen k opozici, ale paradoxně i ke Kremlu. Některé z těch, kteří dnes pracují pro Kreml, oslovuje křestním jménem. „Jezdívali jsme spolu na ryby, chodili na čaj. Víte, co tím myslím,“ řekl Naděždin ve vyjádření pro Politico.
Podobně blízko si byl do roku 2003 i s Vladimírem Putinem, se kterým se ale názorově rozešel kvůli zatčení ropného magnáta Michaila Chodorkovského. „Od té doby jsem v opozici,“ shrnul.
Předtím ale působil Naděždin třeba jako poradce Borise Němcova, když byl ještě místopředsedou ruské vlády, nebo jako pravá ruka Sergeje Kirijenka, který je nyní zástupce vedoucího prezidentovy administrativy.
Po svém rozchodu s Kremlem se přesunul do liberálních vod. „V rámci ruského politického spektra konzistentně drží téma liberální politiky,“ potvrdila Kolenovská. Kvůli tomu se rozešel například se Svazem pravicových sil, kde na přelomu tisíciletí působil jako poslanec. V posledních letech se orientoval především na regionální politiku.
Rusové půjdou k volbám ve dnech 15. až 17. března. Kromě Naděždina proti Vladimiru Putinovi kandidují ještě další tři muži. Ústřední volební komise oficiálně zaregistrovala ještě tři představitele parlamentních stran: předsedu nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska (LDPR) Leonida Sluckého, Vladislava Davankova ze strany Noví lidé a Nikolaje Charitonova za komunisty.
