Rusko-běloruské vztahy? Postupné Putinovo objímání se po válce na Ukrajině změnilo ve svěrací kazajku

Rusko-běloruské vztahy jsou předmětem doslova celosvětového zájmu už od 90. let minulého století. Od doby, kdy se sice rozpadl Sovětský svaz, zato však ve druhé polovině této dekády a ještě za Borise Jelcina vznikl sice prchavý, ale přece jen Svaz Ruska a Běloruska.

Moskva/Minsk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin v Soči

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin v Soči | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Zejména za dobu skoro čtvrtstoletí panování Vladimira Putina pak tyto svazky neustále sílily, prohlubovaly se, až přišel 24. únor 2022. Bělorusko se – sice bez velkého nadšení, ale přece jen – stalo součástí agrese Ruska proti Ukrajině, o které nikdo neví, kdy a jak skončí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rusko-běloruské vztahy. Postupné ruské objímání se změnilo ve svěrací kazajku

K raketovému startu Vladimira Putina nejdřív do ruské a pak i světové politiky vůbec nemuselo dojít – a to by pak zřejmě nedošlo k druhé čečenské válce, k bleskovému srpnovému vpádu do Gruzie z roku 2008, k anexi Krymu a rozpoutání separatistické revolty v roce 2014 a především k 24. únoru 2022 a Putinovu brutálnímu přepadení Ukrajiny.

Jeho důsledkem je dnes největší a pravděpodobně velmi vleklý rusko-ukrajinský konflikt v Evropě od konce druhé světové války.

Opozice v Rusku a Bělorusku

Postupné ruské objímání Běloruska, zvolna se měnící ve svěrací kazajku, důrazně přitvrdilo po začátku ruského dobrodružství na Ukrajině.

Rusko-běloruské vztahy se dramaticky proměnily patrně už dost dlouho před 24. únorem 2022. Putin totiž potřeboval běloruské území k zahájení celé operace, například k útokům nejen jeho pozemních sil, ale i ruských bitevníků a bombardérů z běloruských letišť.

Lukašenko je bestiální člověk. Se svými kritiky někdy nakládá hůř než Putin, říká novinář Kundra

Číst článek

Důležité bylo i předpolí, které Lukašenko mohl Putinovi poskytnout při bělorusko-ukrajinské hranici pro účely bleskového útoku na Kyjev.

Ten sice nevyšel, ale Bělorusko krátce po propuknutí přijalo změny v ústavě, které umožňují rozmístění jaderných zbraní na území státu a stejně tak trvalou přítomnost zahraničního vojenského kontingentu – tím se myslí útvary ruské.

Jediné, čeho Putin zatím nedosáhl, a zřejmě jen tak nedosáhne, je přímá běloruská vojenská účast v konfliktu.

A je tu ještě jeden okruh problémů, souvisejících s problematikou současných rusko-běloruských vztahů: politická opozice v Rusku a Bělorusku.

V současné době to má v obou zemích velmi těžké, protože zápolí s vyslovenou diktaturou. Což ale neznamená, že tomu tak musí být navěky.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Libora Dvořáka v úvodu článku.

Libor Dvořák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme