Z Náhorního Karabachu odešlo téměř 7000 etnických Arménů. Obávají se pronásledování i čistek
Z Náhorního Karabachu, kde se minulý týden síly arménských separatistů vzdaly Ázerbájdžánu, odešlo do Arménie do pátečních pěti hodin odpoledne 6650 lidí. Podle agentury TASS o tom informovala arménská vláda. Podle Jerevanu se obyvatelé Armény osídleného regionu po ázerbájdžánské vojenské operaci obávají etnických čistek.
Zpravodaj agentury Reuters v karabašské metropoli Stěpanakertu popsal, jak desítky lidí nakládají věci do autobusů a nákladních aut a chystají se k odjezdu, zatímco na silnicích vedoucích k Arménii se tvoří zácpy.
Do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže. Vezl na 70 tun humanitární pomoci
Číst článek
Vedení etnických Arménů v Náhorním Karabachu uvedlo, že všichni, kdo budou chtít odejít do Arménie, k tomu budou mít příležitost a dostanou zadarmo pohonné hmoty. Rusko tvrdí, že členové jeho mírových jednotek působících v oblasti pomáhají s evakuací.
Uprchlíci, kteří se dostali na arménské území, řekli agentuře Reuters, že se domnívají, že s jejich separatistickým státem je konec. „Téma Karabachu je nadobro uzavřené,“ uvedla Anna Agopjanová v hraničním městě Goris.
„Byla to noční můra. Vesnice byla pod silnou palbou, skoro nikdo v ní nezůstal,“ popsala agentuře AP situaci v jisté obci v Náhorním Karabachu žena, která si nepřála zveřejnit své jméno.
V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysidlování žilo asi 120 000 etnických Arménů. Jejich vedení tvrdí, že lidé nyní mají strach z pronásledování a etnických čistek a nechtějí žít pod ázerbájdžánskou nadvládou.
Ázerbájdžánská bezpečnostní služba podle agentury TASS vyzvala arménské obyvatele regionu, aby urychleně odevzdali zbraně a střelivo a vyvarovali se protiprávního jednání, jako je třeba ničení majetku nebo různých dokumentů. Zároveň ujišťuje, že „ázerbájdžánské úřady plně garantují ochranu práv a svobod lidem arménské národnosti, kteří zbraně odevzdají“.
Do Náhorního Karabachu dorazí humanitární konvoj z Arménie. Ázerbájdžán zatím bezpečí nezaručuje
Číst článek
Šéfka americké vládní agentury USAID Samantha Powerová, která dorazila do Jerevanu spolu s náměstkyní ministra zahraničí Yuri Kimovou, podle agentury Armenpress uvedla, že Spojené státy vyjadřují podporu územní celistvosti Arménie a pomohou zemi řešit humanitární aspekty situace v Náhorním Karabachu, zejména pak pomoc uprchlíkům. Mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller zároveň podle agentury uvedl, že USA podporují výzvy k vyslání mezinárodní mise do oblasti.
Minulý týden v úterý Ázerbájdžán zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily arménské obranné pozice a karabašské úřady de facto kapitulovaly.
V ázerbájdžánské oblasti Nachičevan, která se nachází mezi Arménií, Íránem a Tureckem, sešel ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Tureckého lídra Alijev ujistil, že práva Arménů v Náhorním Karabachu budou „zaručena“, uvedla AFP. „Věřím v úspěch procesu reintegrace karabašských Arménů do ázerbájdžánské společnosti,“ dodal Alijev.
V Náhorním Karabachu hrozí hladomor a genocida, varují experti. Kvůli blokádě chybí potraviny i léky
Číst článek
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany uvedlo, že dva jeho vojáci v neděli zemřeli, když vojenské auto najelo na minu. Neupřesnilo ovšem, kde se to stalo.
Policie v Jerevanu zadržela více než 140 účastníků protivládní demonstrace, kteří v rámci akce občanské neposlušnosti zablokovali hlavní ulice ve městě. Od minulého týdne požadují odstoupení premiéra Nikola Pašinjana a jeho vlády, neboť přístup kabinetu ke karabašskému konfliktu považují za selhání.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi 2000 vojáků v roli mírových sil.
