Německo je plně závislé na svých sousedech, říká energetik o odstavení posledních jaderných reaktorů
Německo v sobotu uzavírá poslední tři jaderné elektrárny. Země ukončí více než 60 let trvající éru získávání energie z jádra. Poslední jaderný reaktor bude od sítě odpojen krátce před půlnocí. „Německo je rozhodnutím o odklonu od jádra, bez vyřešení jeho náhrady, plně závislé na svých sousedech,“ říká Michal Šváb z nezávislé společnosti Enaco v rozhovoru pro Radiožurnál.
Německé jaderné elektrárny měly podle původního plánu ukončit provoz už na konci minulého roku, kvůli zahájení ruské invaze na Ukrajinu a následné energetické krizi se termín odsouval. Jaké problémy postupné odstavování jaderných elektráren Německo provázely?
Problémů je celá řada od politických, technických až po systémově-energetické. V zásadě jde o to, že vypínáte stabilní, funkční, čistý zdroj a nemáte pro něj náhradu. Postupné náhrady, které se tvořily – na bázi spalování zemního plynu -, není tak perspektivní zdroj.
Poslechněte si rozhovor, ve kterém Michal Šváb z nezávislé společnosti Enaco komentuje odpojení Německa od jaderné energetické sítě
Zbývají pak uhelné zdroje, které dnes v Německu plně pracují, protože bez stabilních zdrojů nemůže energetika žádného státu dlouhodobě fungovat.
Znamená to, že jadernou energii nahradila v Německu energie z uhlí?
Svým způsobem ano. Odstavené nebo zdroje v tzv. studené záloze jsou opět provozovány. Německo má zásoby hnědého uhlí velmi podobně jako Česká republika. Ale vůbec se nedá říct, že by Německo nevyužívalo jadernou energetiku, využívá ji velmi silně prostřednictvím nákupu z Francie, zejména v zimních obdobích, a pak také z nákupu jaderné elektřiny z České republiky, částečně také z Holandska.
Jinými slovy: že ji neprovozují na svém území, ještě neznamená, že Německo nevyužívá jadernou energetiku.
Klimatické závazky
Kdyby nebyla energetická soustava Evropy propojená, bylo by Německo po odstavení jaderných elektráren energeticky soběstačné?
Nebylo, vůbec. Německo rozhodnutím o odklonu od jádra, bez vyřešení jeho náhrady, je plně závislé na svých sousedech.
‚Tři generace měly z jádra užitek. 30 000 dalších bude řešit odpad.‘ Německo končí s atomovou energií
Číst článek
Studie Stuttgarské univerzity říká, že odstavením zbylých tří jaderných elektráren, se do vzduchu dostane asi o 15 milionů tun víc dodatečných emisí oxidu uhličitého. Jak to jde dohromady se závazky, které Německo má s ohledem na ochranu klimatu?
To také netuším. Ale máte pravdu, zhruba takové množství se dostane do ovzduší navíc. Jak si to politicky obhájí stávající vláda před svými voliči, to nechci komentovat. Respektuji, že každá země v Evropské unii má právo si rozhodovat o svém energetickém mixu.
Němci rozhodli, jak rozhodli. Myslím si, že je toto rozhodnutí časem dožene. Nutno říct, že zatímco Německo odstavuje, tak kupříkladu Holandsko plánuje nové dva bloky, dále také Finsko, Švédsko, Polsko, Francie a Česká republika.
V podstatě celá Evropa se vrací k jádru, protože si uvědomuje, že je to stabilní, funkční a čistý zdroj. Německo tak nečiní. Proč? Nechci spekulovat, řekl bych ale, že je to spíš politické než technické rozhodnutí.
Germany is pulling the plug on nuclear energy, ending a six-decade program that spawned one of Europe's strongest protest movements https://t.co/h8a3LyY6zY pic.twitter.com/Mi6HRXqJ25
— Reuters (@Reuters) April 15, 2023
‚Zelené‘ Německo
Vzhledem k zásobám Německa – jak uhelným, tak plynovým - a s ohledem na přístup Německa k obnovitelným zdrojům dává odklon od jádra smysl? Je šance, že v budoucnu energii nahradí plně z obnovitelných zdrojů?
Asi ano. Ale bavme se o tom za jakou cenu. Každých dalších deset procent, které musíte nahradit, je potřeba zálohovat. A to se dělá buď technickými prostředky u vodních elektráren nebo bateriovými systémy. To je technicky možné, ale extrémně finančně náročné.
Evropské plány na život bez ruského plynu. Spoléhání na LNG, jádro i úspory, část zemí opět pálí uhlí
Číst článek
Pokud bychom měli srovnávat stabilní energetický zdroj s proměnlivým obnovitelným fungováním, tím se dostáváme do tak neporovnatelných částek, že je to v podstatě ekonomicky vyloučené.
Na straně jedné se tohle opakuje deset let, ale Německo nechce slyšet tuhle technickou pravdu a trvá na tom, že chce být závislé pouze na obnovitelných zdrojích.
Jak se postup Němců jeví v evropském kontextu?
Projeví se v tom, že bude větší poptávka po tzv. větším základním zatížení soustavy. Což je typ obchodů, který se uzavírá v rámci propojené evropské soustavy. Bude větší poptávka po importu – to je jistá příležitost pro provozovatele a projeví se to na ceně, která se bude ve střednědobém horizontu zvyšovat.
Mohou z tohoto kroku Německa dopadat nějaké konkrétní důsledky i pro nás v Česku?
Bude to primárně tlak na cenu. Sekundárně to bude příležitost ve smyslu, že bude potřeba vyrábět elektřinu, zvlášť pokud to Česká republika velmi dobře umí. V tomto se to dotkne. Do jaké míry je to stabilní řešení, se ukáže až časem. Já jsem osobně přesvědčen, že to stabilní není.
