Nižší tresty a rychlejší promlčení. Slovenští poslanci schválili kontroverzní změny v trestním právu
Slovenská sněmovna ve čtvrtek večer schválila značné změny v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury (ÚSP). Poslanci vládní koalice kromě jiného prosadili až na výjimky snížení trestních sazeb za korupci či hospodářskou kriminalitu i zkrácení promlčecích lhůt některých trestných činů.
Vládní předlohu novely trestního zákoníku a dalších zákonů už dříve kritizovaly například slovenské opoziční strany a evropské instituce, proti změnám opakovaně protestovaly ve slovenských městech tisíce lidí. Podle opozice i médií novela pomůže také stíhaným, kteří jsou blízcí vládní koalici. Sněmovna vládní materiál mírně upravila.
Fico ztratil zábrany. Snižování trestů za korupci se rovná amnestii, tvrdí právník Němeček
Číst článek
Schválené změny posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která už dříve ohlásila, že je připravena věc vrátit sněmovně k opětovnému projednání. Strany vládní koalice již čtyřnásobného premiéra Roberta Fica mají ovšem v parlamentu dostatek hlasů také na prolomení případného veta hlavy státu.
Čaputová po čtvrtečním hlasování parlamentu v prohlášení uvedla, že schválení novely trestního zákoníku je špatnou zprávou pro Slovensko a pro všechny jeho občany. Dodala, že zváží své další kroky tak, aby zákon nenabyl platnosti.
Novely několika zákonů podle odborníků ovlivní také případy, které soudy dosud nestihly pravomocně uzavřít. ÚSP vykonává dozor kromě jiného nad kauzami z doby dřívějšího vládnutí Ficovy strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD), ve kterých bylo obviněno nebo již odsouzeno dohromady několik desítek lidí. Mezi nimi jsou kromě jiných soudci, podnikatelé, někdejší vedení a pracovníci různých institucí včetně bezpečnostních složek státu.
Na soudní proces čeká například obžalovaný bývalý policejní prezident a nyní poslanec Směru-SD Tibor Gašpar, kterému podle opozice nyní schválené změny rovněž pomohou. V korupční kauze je zase obviněn místopředseda parlamentu za Směr-SD Peter Žiga. Osmiletý trest vězení za korupci si už odpykává bývalý šéf ÚSP Dušan Kováčik.
Zmíněné případy začala policie vyšetřovat v uplynulých několika letech, kdy byl Směr-SD v opozici. Fico vyšetřování kauz zpochybňoval a zastal se například Kováčika. Ficova nynější vláda zdůvodnila potřebu výrazných změn ve slovenském trestním právu kromě jiného tím, že je třeba nastavit trestní sazby na evropskou úroveň. Představitelé vládní koalice také tvrdili, že ÚSP je podjatý.
Podle opozice je cílem změn zajištění beztrestnosti pro stíhané lidi s vazbami na vládní strany. Slovenská média dříve uvedla, že zákon způsobí rovněž promlčení stíhání mimo jiné ve sledovaných případech, ve kterých čelí obvinění či obžalobě spoluzakladatel finanční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák či guvernér slovenské centrální banky (NBS) a bývalý ministr financí za Směr-SD Peter Kažimír. To by znamenalo, že jejich stíhání bude muset být zastaveno.
Žádná plíživá autokratizace, Fico při ukrajování svobod sprintuje, popisuje politoložka a socioložka
Číst článek
Kritika z Evropské unie
„Schválená novela trestního zákoníku oslabuje právní stát a boj s korupcí,“ reagovala na hlasování poslanců nevládní organizace Transparency International Slovensko. V některých případech má podle ní na Slovensku platit mírnější úprava než v Česku.
Poslankyně opoziční strany Svoboda a Solidarita (SaS) a exministryně spravedlnosti Mária Kolíková podle listu Denník N vyjádřila přesvědčení, že slovenský ústavní soud bude mít dostatek důvodů, aby platnost schváleného zákona pozastavil.
Ke zmírnění trestů ukládaných za některé trestné činy, včetně podvodů, krádeží či korupce, má dojít nejen na základě snížení samotných trestních sazeb, ale také kvůli výraznému zvýšení hranic vzniklé škody, na kterých rovněž závisí výše trestu. Pachatel by tak mohl vyváznout s podmínkou i v některých případech, ve kterých mu nyní hrozí dlouholetý trest vězení.
V reakci na kritiku opozice ohledně zkrácení promlčení lhůty také při znásilnění, jeden z poslanců Směru-SD řekl, že změna má motivovat ženy, aby tento trestný čin oznamovaly. Úpravu obhajoval také tím, že ve Spojených státech dochází k tomu, že ženy až s velkým časovým odstupem tvrdí, že byly znásilněny a že pak začne „vydírání, mediální lynč“.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) v prosinci uvedl, že vládní návrh změn v trestním právu na Slovensku znamená vážné nebezpečí narušení právního státu. V lednu pak Evropský parlament schválil vůči Slovensku kritickou rezoluci.
Evropská komise (EK) dříve zase vyzvala Slovensko, aby nepokračovalo ve změnách trestního zákoníku ve zrychleném řízení a aby nerušilo elitní složku prokuratury bez důkladného uvážení.
Ficova vláda po kritice evropských institucí upraví novelu trestního práva. Podstatu změn ale nemění
Číst článek
V reakci na výtky evropských institucí slovenská vládní koalice upravila předlohu tak, že například zpřísnila tresty mimo jiné za podvody s penězi Evropské unie či za krácení cla, které je příjmem unijního rozpočtu.
Soudy také nebudou muset přednostně ukládat tresty domácího vězení místo trestu odnětí svobody, jak navrhovala vláda. Naopak, zvýšit by se měla ochrana soudců před stíháním v případě, že jsou podezřelí ze svévolného rozhodování.
Vládní koalici kvůli obstrukci opozice nevyšel plán zrušit ÚSP už k polovině ledna. Nově počítá s březnovým termínem. Kvůli opozičním obstrukcím vládní většina omezila délku parlamentní rozpravy v prvním i ve druhém čtení a prosadila také předčasné ukončení rozpravy před závěrečným hlasováním.
Parlamentní rozprava k materiálu trvala jeden měsíc. Samotné hlasování pak zabralo neobvykle až několik hodin, a to kvůli značnému počtu rozsáhlých pozměňovacích návrhů hlavně od opozice, vládní poslanci hlasováním téměř všechny postupně odmítli.
Celkově poslanci absolvovali k dokumentu zhruba 400 hlasování. Kabinet schválil návrh změn v trestním právu bez předchozí širší odborné diskuse na začátku loňského prosince, zhruba půl druhého měsíce od svého nástupu do úřadu.
