Bombardování civilních cílů jako v Pásmu Gazy tu nebylo od války ve Vietnamu, říká výzkumník Záhora
Izraelská armáda oznámila, že dokončila likvidaci struktur Hamásu na severu Pásma Gazy. Ve středu a na jihu území chce pokračovat jinými metodami. Dosud podle mluvčího armády při akci zabili osm tisíc členů Hamásu a zabavili desítky tisíce zbraní. „Rozsah zničení civilního prostoru je opravdu bezprecedentní za celé dekády,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Jakub Záhora, výzkumník v Pražském centru pro výzkum míru Fakulty sociálních věd UK.
Když doplním mluvčího armády, tak ten řekl, že uprchlické tábory ve střední části Pásma Gazy jsou hustě obydlené a plné teroristů, zatímco Chán Júnis na jihu je podzemní město plné tunelů. Jak si tedy představit ty jiné metody boje, které mají být rozdílné od toho, jak izraelská armáda postupovala na severu?
Tak to je opravdu velká otázka. Už v podstatě od začátku války především Američané, ale i další státy, doporučují Izraelcům, aby jednak více nasazovala speciální komanda, která by zasahovala vybrané cíle Hamásu, takže jeho hlavní představitele, velké základny a tak dále.
A také, aby používala i nadále letecké údery, ale mnohem cílenější, protože to, čeho jsme byli poslední tři měsíce svědky, bylo opravdu velmi rozsáhlé bombardování celého Pásma Gazy.
Takže nějaké návody jsou, ale je otázka, nakolik Izrael tyto možnosti využije. Od začátku totiž říká, že se snaží omezovat civilní ztráty, že zasahuje pouze legitimní vojenské cíle, ale devastace střední a severní části Gazy, ale i té jižní do menší míry, je taková, že je opravdu hodně důvodů být skeptický. Takže já osobně, a nejsem sám, se odvážím tvrdit, že jsem opravdu velmi zvědavý, jak izraelská operace bude pokračovat v avizované nové podobě.
Podle palestinských zdrojů zemřelo při izraelských útocích přes dvacet tisíc Palestinců. Dá se takový počet obětí vzhledem k cílům, které si Izrael vytyčil a kterých dosáhl, obhájit?
To je dost normativní otázka a já osobně se domnívám, že nikoliv. Na to jsou teď už i komparativní studie od nezávislých expertů a expertek, které ukazují, že izraelská kampaň, izraelské bombardování posledních tří měsíců je bezprecedentní minimálně od války ve Vietnamu, možná dokonce od druhé světové války.
Rozsah zničení civilního prostoru je opravdu bezprecedentní za celé dekády. Takže k izraelskému oficiálnímu narativu, že se jedná pouze o zasahování vojenských cílů, respektive teroristických cílů Hamásu a dalších ozbrojených skupin v Pásmu Gazy, bych byl opravdu velmi skeptický.
Jak je izraelská armáda zatím úspěšná v likvidaci vedení Hamásu? Slyšeli jsme o zabití zástupce šéfa Hamásu Sáliha Arúrího v Libanonu, ale kromě něj?
To je další velká kritika a i třeba ze strany izraelské veřejnosti, že přesně tak, jak říkáte, útok v Libanonu na vedoucí kádry Hamásu byl zatím „nejúspěšnější“. Máme zprávy od izraelské armády, že došlo k zabití některých nižších vojenských představitelů, de facto nějakých velitelů brigád atd.
Nicméně, co se týče vedení, tak - opět navzdory masivnímu bombardování a pozemní operaci - jsou úspěchy zatím naprosto minimální.
Izraelská armáda teď říká, že v severní části Pásma Gazy byla demontována, abych použil ten výraz, vojenská infrastruktura Hamásu. Nicméně, co se týče organizační struktury, tak ta je zatím z větší části neporušena. To je opravdu velmi masivní neúspěch izraelské armády ve světle toho, co se za ty tři měsíce stalo, a ve světle toho, jak brutální útok Hamásu byl 7. října.
Ústupek americkému tlaku
Americký ministr zahraničí Anthony Blinken je teď na cestě po zemích Blízkého východu a v sobotu v Turecku znovu zdůraznil nutnost ochrany civilistů v Pásmu Gazy. Dá se předpokládat, že oznámení Izraele o změně taktiky je právě reakcí třeba i na tlak Spojených států?
Domnívám se, že ano. Spojené státy od počátku operace po 7. říjnu naléhaly na Izrael, aby dbal na humanitární ohledy, aby minimalizoval civilní ztráty, a k tomu z větší části podle mého názoru a názoru dalších expertů nedocházelo.
V posledních měsících byly rozpory mezi postupem Izraele a tím, co Spojené státy verbálně požadovaly, velmi velké. Izraelské oznámení o změně taktiky či strategie, ke které má nyní dojít, beru jako ústupek vůči americkému tlaku. Ale opět je otázka, nakolik se skutečně projeví v situaci, respektive v krocích Izraele vůči Gaze v následujících týdnech.
Izrael provedl nálety na město Džanín na Západním břehu. Zemřelo při nich šest Palestinců
Číst článek
Jak vážná je situace na Západním břehu Jordánu, v druhé palestinské oblasti? Slyšíme o nastražených bombách, házení výbušnin, o střelbě na izraelská auta, z druhé strany o útocích helikoptér údajně na palestinské ozbrojence. Je tam bezprostřední nebezpečí, že by se boje mohly přenést právě i na Západní břeh v nějaké větší míře?
Obava je velmi velká, protože situace na Západním břehu je nejhorší od skončení druhé intifády, což byla vlna na jedné straně teroristických útoků proti Izraelcům ze strany Palestinců, na druhé straně masivní odvety ze strany Izraele vůči palestinským cílům.
Za poslední tři měsíce bylo množství zabitých Palestinců rekordní za několik dekád. Velká obava je, že bude docházet, a to už dochází, k etnickým čistkám palestinských komunit na Západním břehu ze strany izraelských extremistických osadníků, ale i z části izraelské armády. A potom druhá obava je právě, že to vypukne v nějaké nové masové povstání.
Teď dochází především k teroristickým útokům na izraelské cíle ze strany Palestinců a pak velmi brutálním krokům izraelské armády, ale obava je, že by to mohlo přerůst opravdu v nějakou masovou revoltu vůči izraelské okupační správě na Západním břehu. Právě i ve světle toho, jak se vyvíjí situace v Pásmu Gazy, která je pro Palestince naprosto katastrofická.
